od Xena » 20 dub 2017 21:06
+jen tak tiše brouká, půlku slov si nepamatuje, vlastně si ani nemůže pořádně uvědomit, odkud tu melodii zná, ale když ucítí, jak jí zvláčněla v náručí, usměje se pro sebe a ztichne, sleduje skrz její vlasy okno a blesky venku a přemýšlí, doufá, že bude brzo zase jasno, a na druhou stranu by jí vůbec nevadilo, kdyby ta bouřka ještě chvilku trvala+