Kancelář Jean-Claudea

[Rebecca Altamirano]

No, poblíž... To ani ne, jela jsem párkrát kolem, je to už mimo Districkt. Vybaví si v duchu nenápadný bílý kostelík, bez nějakých výrazných ozdob nebo křížků. Jo, taky se mi nezdá, že by dali pokoj. Ale ty jejich kecy mě stejně vždycky znovu pobaví. Ušklíbne se, když si vzpomene na ty přednášky. No, každopádně já budu mít dál otevřený očka i ouška... Pousměje se. Klidně můžou poslat dalšího hosta... Zablýskne jí v očích. Ještě mě napadlo...k čemu myslíš, že by jim byly ty natočené záznamy? Podívá se na něj tázavě. Nic, co by proti nám mohli použít, by přece nezískali, tak proč takový tyjátr? Zamyšleně nakrčí čelo.

[Jean-Claude]

Ty řeči jsou zábavné, ale jen do doby, než jim někdo nezačne naslouchat...*zase založí fotku zpátky*Non, nemohl tady ani tak natočit něco, co by mohli použít, ale spíš bych řekl, že se snažil vyzjistit plán klubu. Kde je jaká ochranka, kudy se dostane dovnitř a ven...a pak si myslím, že musel počítat s tím, že si ho někdo všimne a protáhne i do zákulisí...jen nepočítal s tím, že nic z toho, co tady natočil, neprojde ven. Nenapadlo je, že jsme chráněni i kouzly. Z toho jejich šéfa možná trefí šlak od rozhočení a budeme mít pokoj.*tváří se, že by možná i poslal věnec na pohřeb, nejlépe v přímém přenosu* Každopádně pozor si dát musíme...ale jestli přijde další, bude možná dobré začít přemýšlet o protiútoku. Přestává mě bavit sedět tady a nechat se takto napadat.

[Rebecca Altamirano]

To je fakt...a vždycky se bohužel najde dost lidí, který si nechaj ochotně vymýt mozek. Zakroutí nad tím hlavou. No jo, to je fakt... Přikývne zachumřeně. No naštěstí něco takovýho nepředvídali...ono taky, koho by napadlo, že taková kouzla fakt existují. Pousměje se nepatrně. To by bylo velmi příhodné, ale obávám se, že takovou radost nám neudělá, šéfík. Ušklíbne se. Jo, to by možná nebylo od věci. Nebo ještě získají mylnou představu, že budem pořád čekat, co za překvápko nám sem pošlou příště. Zamračí se. A kdo ví, co jsou ty jejich chorý mozky schopný vymyslet.

[Jean-Claude]

*přikývne* Podcenili nás...Ale my jejich chybu nezopakujeme...*usměje se, ale moc vesele to nevypadá* obávám se, že vymyslet jsou schopní ledascos...možná by bylo vhodné zjistit si něco víc o tom místě a připravit se...jen pro jistotu, samozřejmě..nechceme přece vypadat, že hodláme rozpoutat válku...Postaráš se o to?*zadívá se na ni* vem si k ruce, koho bude potřeba...

[Rebecca Altamirano]

To rozhodně nezopakujeme. Usměje se nepěkně. Jo, to je dobrý nápad... Přikývne zamyšleně a rovnou už začne přemýšlet dál. ...a možná už i vím, kdo by do něčeho takovýho šel. Pousměje se zamyšleně. A ještě se při tom bavil. Uculí se a pohlédne na něj. Takže jo, rozhodně se o to postarám. Souhlasí s úsměvem a vstane. A myslím, že začnu, co nejdřív. Vsadím se, že naši "přátelé" rozhodně nezahálejí. Ušklíbne se nevesele.

[Jean-Claude]

Bon...tak mě informuj, co a jak...*přikývne* Myslím, že bude lépe být připravení...trochu je překvapíme pro změnu my...*blýskne očima, že se mu jen tak někdo nebude promenovat s drátama po klubu*

(jo, klidně můžem využít nějaký téma v sekci World, tak mě napadlo...na takovou nějakou akcičku mimo klub:))

[Rebecca Altamirano]

Přesně tak...když mají tolik rádi překvapení. Blýskne jí v očích. Zatím ahoj. Rozloučí se s úsměvem a vrátí se na bar, kde už asi Björn a Syr obrůstají mechem:D

(Jojo, taky mě to napadlo, ať to nezaplácáváme tady:) tak můžeš klidně založit a pak mě jen směruj;) )

[Jean-Claude]

(Manplanet, Akce Human First )

[Jean-Claude]

*dojde do kanceláře, najde číslo na Amona, sedne si a vytočí ho...číslo, ne Amona - a čeká, jestli mu to vezme*

[Jean-Claude]

*dotelefonuje, spokojeně se usměje a pak si zavolá Aubreyho, aby mu sdělil, že letos pro něj vánoce začínají dřív*