Caer Beris, Wales, UK

[Styx]

Jo, Wenai je šikovná. Pracovat s divokou zvěří, v tom se ona vyzná +přikyvuje a pomyslí si, který čert to tehdy vnuknul Remusovi, aby sáhl zrovna po tom Věštci, kde se psalo o ní+ Hned se mi zdálo, že se tady jaksi vyznáš. Popovídáš si taky někdy i s nějakým mudlou, nebo se spíš držíš stranou? Mimochodem, nedávno jsem se na Mýtince potkala s Postrachem. Ptal se na tebe. Netušila jsem, že se stýkáte +uculuje se spokojeně, jak mu chutná masíčko a šoupne si zase pro změnu sobě nějaké to chutné soustíčko+ Jak se má Remulus? +zeptá se najednou zvědavě+

[Remus Lupin]

no, někdy s někým prohodím pár slov...nechci vzbuzovat nějakou nepatřičnou pozornost..jako že se tady "něco plíží kolem" v lesích..*uculí se* mají mě za něco jako..*zamyslí se* přírodovědce...to myslím bylo to slovo...takže mám vysvětlení, proč žiju tam nahoře...*kývne neurčitě bradou směrem k lesu kde stojí jeho domek* a občas jim poradím se zvířaty, psy a tak..co tady mají místní...*usměje se* zatím všichni přežili, tak mě mají docela v oblibě...*dokouše a upije vína* hm..Postrach? Jo, tak ...známe se dlouho...a pár pánských akcí nás přece jen trochu sblížilo. Ale to už je dávno, dlouho jsme se neviděli. To tady tenkrát pobýval i Sirius...*trochu se zachmuří* kdo ví, kde je tomu konec...*trochu si povzdychne a pak se na ni zas pousměje* Romulus se má výborně..je teď v takových těch telecích měsících, ale jinak je moc šikovný...a až přechytřelý...jo, a měli jsme u nás nezvanou návštěvu...*vzpomene si*

[Styx]

Takže ty jsi takový doktor z hor +směje se+ Vidím, že jsi tady šťastný +řekne už trochu vážněji+ Jsi zcela sžitý s přírodou. Nedivím se, je tady neskutečně nádherně +zamyšleně hledí ven z okna do divoké přírody+ Už se stmívá +podotkne mimochodem+ Byli jste se Siriusem velcí kamarádi? Kdysi, když ještě tady pobýval, jsem se ho jednou ptala na tebe a říkal mi, že tě neviděl už hrozně dávno. Naposled jste prý byli spolu někde na lovu +dojí poslední kousek a zapije to vínem+ To jsem moc ráda, že ti Romulus dělá radost. Jen jestli ho moc nerozmazluješ +pohrozí vesele prstem+ Myslíš, že by si mě ještě pamatoval? Byla to jen malá chlupatá kulička, když jsem ti ho darovala +s údivem pozvedne obočí+ Jakou nezvanou návštěvu?

[Remus Lupin]

no, to zas néé...*zavrtí s úsměvem hlavou* spíš divný...chlap, co je občas k užitku...*mrkne z okna* copak, snad se nebojíš tmy, když jsi na večeři s vlkodlakem...*šeptne to poslední slovo, přece jen, i mudlové maj uši* Byli...vždyť se známe od dětství...je pravda, že nějakou dobu jsme se neviděli, především kvůli tomu, že jsem pořád cestoval za prací, bral jsem, co se dalo...a on seděl na ministerstvu...*zavzpomíná* lov...no ano, lov...to byla docela..legrace...byli jsme tenkrát u Postrachovců na chatě...tedy...jen my chlapi*uculí se* a lov vysoké byl..docela úspěšný. Akorát pokoušet se přestřílet upíra..to mi ani vlkodlačí zrak nepomohl..*napíchne nějakou ubohou brambůrku docela razantně* i když musím připustit, na pušky nejsem moc zvyklý, takže proti trénovanému...ale ostudu jsem nedělal, to zase ne..*ozve se v něm mužské ego*

*dolije jim víno* neboj, Romulus určitě nebude rozmazlený...naopak, budu ho muset začít víc prohánět, jak roste a má čím dál víc energie..no, možná že jo...však se na něj můžeme jít podívat, uvidíme, co na tebe řekne teď..*uculí se a přikývne* jo, představ si, příjdu domů a už ode dveří se mi to zdálo divné..a ten smrad...a on to k nám vlezl cizí kocour oknem ve střeše...nebo to aspoň zkusil, ale jelikož mám z bezpečnostních důvodu kouzelné ochrany na domě...tak ho to trochu...opálilo...vlastně jsem se docela divil, když jsem ho dostával zpod gauče, že je v celku...ale kupodivu to přežil a ještě prskal...zvláštní zvíře...daleko větší, než by mělo být...rozhodně neobyčejně inteligentní..*na chvíli ho zcela pohltí fascinace tvory a pak zatřepe hlavou* promiň, někdy se nechám unést..

[Styx]

Ne, nebojím +zavrtí rázně hlavou+ Kdysi jsem ti řekla, že s tebou se nebojím nikdy a ničeho. A myslím to smrtelně vážně, přestože vím, čím jsi... nebo možná právě proto +točí prázdnou sklenkou v prstech a pozoruje ho+ Bůhví, kde chudák Sirius skončil +povzdechne si+ Přestože on mě asi moc nemusel, já ho měla docela ráda. Je škoda, že to takhle skončilo +poslouchá jeho zážitky z lovů a usmívá se nad tou pošetilou chlapskou zábavou+ Myslím, že jsi někdy až přehnaně skromný. Jsem totiž přesvědčena, že jsi Postrachovi docela nebezpečně konkuroval +pousměje se a když jí dolije vína, s chutí se zase napije+ Předpokládám, že jsi Romuluse vycvičil tak, že tě poslouchá na slovo +uculuje se+ Vážně bych ho mohla vidět? +rozzáří se jí očička a nejradši by ho za to objala+ Kocour? Jak se mohl dostat přes ochranná kouzla? +kroutí udiveně hlavou+ Nebyl to třeba zvěromág? I když... ten by nezůstal ve zvířecí podobě, kdyby ho něco popálilo. Třeba to byla jenom nějaká kočička bez domova a hledala úkryt a něco k snědku, chudinka +projeví lítost nad kocourkem, zvířata má radši než lidi, mudlovské lidi+ Asi ti pořídím nějakou další němou tvář +uculí se, když vidí, jak se úplně zapomíná při povídání o zvířatech+

[Remus Lupin]

A já ti věřím...ale neviděla jsi nidky mou druhou stránku...možná bys pak mluvila jinak...*koukne po ní mírně* jak znám Siriuse, určitě si někde užívá...*ušklíbne se a napíchne poslední kousek maska* ale to určitě, nebezpečný jsem byl a nejen vysoké...*rozesměje se* tak na slovo nevím, ale snaží se, chlapec, to se musí uznat...a na to kolik mu je..určitě ho můžeš vidět*přikývne*

*zamyslí se* to už mě taky napadlo, jak to, že se vůbec dostal dovnitř celý...to určitě nebyl obyčejný kocour..a do malé kočičky měl hodně daleko...a proč k nám vůbec šel...*pokrčí rameny* každopádně jsem ho už neviděl...jo další zvíře? nemyslíš, že jich mám až po strop díky práci?*ale oči ho prozrazují, že by mu to nevadilo, postará ce o cokoliv:)* kdyby to šlo, tak si vezmu půlku Beastu domů...*přizná se*

[Styx]

Neviděla. Ale ráda bych +sleduje Remuse přimhouřenými víčky, oči se jí podivně lesknou+ Chtěla bych poznat i tvoji... horší stránku. Vím, že je to bláznivé, ale přesto mě to láká. Vidět, jak se v tobě probouzí dřímající šelma. Slyšet její vrčení a cítit u toho špetku strachu. Objevit tvoji temnou stránku. Uvědomovat si tvoji moc nade mnou a na vlastní kůži poznat tvoji nadpřirozenou sílu. Vnímat to zlo, které se kolem tebe plíží. Chvět se vzrušením z toho nebezpečí, které na mne číhá... +zarazí se, najednou si uvědomí, že možná na sebe prozradila až příliš, kousne se do rtu a zkoumavě po něm koukne, jestli to s ním nešlehlo+ Omlouvám se. Moc dobře vím, s čím si zahrávám, nemusíš mi to připomínat. Všechno je to jen v mých fantaziích. Občas mívám takové... zvrácené touhy +ušklíbne se a rychle přehodí výhybku+ Byl to vůbec kocour? Nebyl to třeba rys... nebo divoká kočka? Ehm... to je blbost... ty by sis určitě nespletl kočku divokou s tou domácí +uchichtne se a dojí svoji porci+ Uf, já už vážně nemůžu +odfrkne si zmoženě+ Kdybych měla kalhoty, alespoň bych si je rozepla. Ale takhle? +chechtá se+ To jsem zvědavá, kam mi chceš nacpat ten dezert +rozesměje se, ale jen decentně, aby nebudila veřejné pohoršení+

[Remus Lupin]

*pozorujeji při jejím monologu na téma vidět vlkodlaka a zemřít se zvláštním výrazem ve tváři, přes který nelze vyčíst, co si vlastně myslí* víš...tobě bych splnil cokoliv, prostě tak na mě působíš*pousměje se omluvne a koukne na ni naoko výhružně* a nevím, jakým kouzlem jsi toho docílila..*odmlčí se, když příjde číšník a sebere prázdné nádobí, zeptá se, jestli jim chutnalo a pak se zase vzdálí a nechá jim soukromí* ale tohle....máš pravdu v tom, že tahle..šelma..je zlo..v podstatě není nic hezkého na tom všem..jen hodně málo lidí mě vidělo se proměnit, nebo mě zažilo ve vlčí podobě...když nepočítám školní léta..tak 2, 3? TEdy z těch, co jsem si byl schopen uvědomit. I přes lektvar jsem k sobě nikdy nepustil nikoho, komu bych mohl...ublížit..nedejmerlin ho pokousat.*dívá se na ni klidně, tak jak to jen dokáže* zvrácené choutky? *se toho samozřejmě chytí*

*zavrtí s úsměvem hlavou* ne, to opravdu nespletl...minimálně kočku s rysem...rys má krátký ocas...*uculí se*no, tak to tě nechám chvíli trávit...*usměje se* neboj, nehodlám tě nacpat jídlem k prasknutí..co bych z toho měl?*mrkne na ni*

[Styx]

(lách, monolog na téma vidět vlkodlaka a zemřít:D)

Opravdu cokoliv? +culí se záhadně+ Co když to někdy využiju? Nebo dokonce... zneužiju? +mrkne na něj lišácky a tento nový poznatek si pečlivě uloží do přihrádky v hlavě+
+poslouchá pozorně Remuse, pak ho důvěrně chytne za ruku+ Nechci od tebe, abys mi to splnil. Vím, že to nikdy neuděláš. Ani bych to nechtěla +ztiší hlas+ Jednou jsem na vlastní oči viděla proměnu člověka ve vlkodlaka. Nebyl to pěkný pohled... Nedokázala bych se jen tak bezmocně dívat na to, jak trpíš. Musela bych něco podniknout, i za cenu... +záměrně nedokončí větu+ Poznat na vlastní kůži tvoji moc mi za ten risk nestojí. Musí mi stačit mé představy. Není to sice ono, ale je to podstatně bezpečnější +zasměje se+ Nemohu si pomoct, no... +pokrčí rameny+ Fascinuje mě moc, nebezpečí, temná magie. Vzrušuje mě ta síla a převaha mocných. A ty mocný jsi... +vzhlédne k němu+ Asi jsem ti to vůbec neměla prozrazovat. Teď budeš na koni +směje se a zase mu tu ruku pustí+ Dost už o vlkodlacích. Víš, že mi už trochu slehlo? Je čas na ten slibovaný dezert +zamrká na něj+

[Remus Lupin]

(:D)

*pokrčí nepatrně rameny* budu to muset holt risknout, jestli toho využiješ...jestli chceš mě dráždit...*nakloní se mírně nad stůl a poslední slovo mu zavibruje v hrdle ne úplně lidsky* přesně proto ti to nemohu ukázat...nedokázala bys jen stát a nic nedělat. Upřímně, nevím, jak to působí z druhé strany, většinou jsem poněkud...zaneprázdněn...Moc...*zamyslí se* spíš bych asi v tomto případě řekl síla..surová síla, okořeněná magií. Přece jen, to, čím jsem nemá s běžným životem tady..*rozhlédne se* nic společného. Možná proto sem občas zajdu. A možná proto jsem celý život studoval obranu proti té temné magii, tvory, kteří nějakým způsobem nezapadají a mohou být i nebezpečnější, než co známe i z našeho světa..*malinko jí stisne ruku, než se mu vysmekne z dlaně* ale jen prozrazuj..*opře se spokojeně do židle a pozoruje ji s lišáckým úsměvem na tváři*

chvíle povídání o magii a jeden by dostal hlad, co?*rozesměje se a jak na povel se objeví číšník s obřími poháry se zmrzlinou a ovocem přelitým něčím alkoholickým, jelikož jim to donesou hořící*