Akce "Human First"

[Rebecca Altamirano]

Jak je z toho stříbra lehce přiotrávená, stačí jen uhnout několika letícím šípům a než stihne Amona zaštítit podpůrnou palbou, zpacifikuje si je sám. Taky dobře, možná už bych se ani netrefila... Zahučí a koukne zamyšleně na Deserta v pravé ruce. Nakonec ho zajistí a zastrčí do pouzdra za pasem. Z místnosti si přivolá mačetku, otře do nějaké mrtvoly ten nejhorší marast a i tu umístí kam patří. Nakoukne Amonovi - no přes rameno asi ne, tak pod rukou - a když vidí ty vykulená očiska, jen si povzdechne, zakroutí hlavou a pakuje se ven za tou podivnou skupinkou a zakrváceným Amonem. Sama vypadá, trochu jakoby prošla rudou sprchou, přičemž je něco z té krve i její vlastní. Když už jsou skoro nahoře, narazí na Beu - celou od krve - a divně se tvářící vojáky. Beuš, co to..?! Sjede ji pohledem a preventivně se lekne, že ji snad přepadl nějakej zapomenutej záškodník. Pak jí naštěstí dojde, že to by asi těžko stála proti nim a tak usoudí, že to nic nebude. Tak tady je máš...jsou trochu zhypnotizovaný, aby je ta procházka zezdola sem nějak neto... Zatočí rukou, netřeba vysvětlovat, co by to s nima asi udělalo. A já jdu z dovolením na vzduch, furt cejtím to hnusný stříbro. Zatváří se znechuceně, protáhne se kolem Bei a vojáků a vyjde na čertstvý vzduch.

No tady to vypadá... Prohlásí když vyjdou ven a vidí těch mrtvol, válejících se všude kolem. Zamíří k autu, kterým přijela Bea, pak se otočí a zadívá se na kostel. Skoro vidí ty desítky duší, vznášejících se zmateně kolem něj, jakoby si stále neuvědomovali, že jsou mrtví. Mimoděk se slabě zachvěje, když si vybaví pohled ženy, která jí prozradila, kde jsou děti. Mrzí mě to... Zašeptá tiše sama pro sebe a připadá si tak unavená, jako už destíky let ne.

[Aubrey]

Vy máte výdrž, madam...*uculí se Aubrey na Beu, jak ji tak vidí, začíná se mu líbit čím dál víc..no, jak je od krve, tak možná to dělá trošičku i tohle* Taky se poroučím...ten smrad....*nakrčí nos a střepne si prášek* takovéhle znesvěcení...*a nemyslí asi moc ten masakr v kostele, soudě podle toho, že si po schodech nahoru povytahuje stříbro z ran, které žbluňká do kaluží kolem* ááách...lepší.... taková krásná noc*nadýchne se venku na volném prostoru a překročí mrtvolu, taky se rozhlídne kolem a na rtech se mu usadí úsměv* fakt se nevyplácí nás naštvat...*ždíme si tam košilu*

[Rebecca Altamirano]

Podívá se na Aubreyho a pousměje se, jak se tak s chutí nadechne, přestože taky nemusí. To teda nevyplácí... Přikývne souhlasně a rukou si unaveně projede vlasy, čímž jejich vzhled rozhodně nijak nezlepší. No na nás teda musí být pohled... Prohlásí a trochu jí cuknou koutky, oba zasviněný od krve doslova od hlavy k patě, Aubrey navíc s pusou od krve, jak si sem tam cucnul. Stejně jako on si ještě vytáhne pár zapomenutých stříbrnýc střepinek a hned se cítí trochu líp, i když dokud si nedá pořádnou sprchu, ideální to nebude.

[Beatrix]

Bea: A-mo-ne! +sykne dost jasně, že do ní nemá rýýt+
Amon: Joo nosit bílý hadry se nevyplácí...+uculí se, hvízdne si a vyžene děti ven+
Bea: Jasně...sem si všimla...

Rebecca: +zavrtí jenom hlavou a mávne rukou, že se nemá vzrušovat+ Taková..malá..nehoda..+snaží se pousmát, že jí vůbec nevadí, že vypadá jak Drácula po koupeli+ Děkuju, +přikývne, že o děti se postarají+ přes noc jim spravíme vzpomínky, aby mohli solidně žít. Stříbro? +zvedne obočí, páč necítí nic, ale uhne jim, aby mohli vysmahnout+

Aubrey: +též mu věnuje jeden naoko bezstarostnej úsměv, jak jí to jen jde+ Snad jste mě nepodceňoval? +zamrká řasama, vyžene děti definitivně ven a nechá vojáky, aby je nacpali do auta, pak se ještě vrátí a kontroluje svoje známý smrtijedy, jestli sou v pořádku, kupodivu až na nějaký ty zranení aji jo. Jak vidí Aubreyho a Rebeccu se rozhlížet, nedá jí to si to celý taky neprohlídnout, i když jí ztoho je hodně smutno, pak koukne nahoru a na nebi krásně svítijou hvězdičky, září aji měsíc a z nebe se začne sypat jen tak příjemně líně sníh (si to nemůžu odpustit!), že se tomu bea musí pousmát a působí to dost uklidňujícně, i naproti té řeži okolo.+

Amon: Dohlídne s McKenziem na to, aby v kostele nikdo jejich už nezůstal, zapálí si cigaretu a od vchodu do kostela sleduje okolí+ Zasraní idealisti..+povzdychne si+

[Aubrey]

Beccy: No co...*si urovná límeček košile, aby jako nedělal ostudu* škoda, že halloween už byl...možná bychom i něco vykoledovali...*zamyslí se a jak začne padat sníh, tak zvedne hlavu* a ještě sněží...*chvíli kouká do nebe, pak kolem* skoro romantika...*a jak vločky dopadají, tak tají v červených kalužích a pozoruje, jak ládujou děcka do aut*

[Rebecca Altamirano]

To rozhodně..svěrací kazajku a jednosměrnou jízdenku za katr. Ušklíbne se rozverně. I když kdoví, jak se říká, nejvěrohodnější převleky jsou ty, co vlastně převleky nejsou. Uculí se. To se mi snad zdá...Zakroutí hlavou, když začne sněžit a na náladě jí to tedy nepřidá. No nic, my jsme tu asi zkončily, ne? Počkáme na ohňostroj nebo vypadnem hned? Koukne na něj a kývne ke kostelu, který v blízké době zmizí z povrchu zemského. Pak se taky zadívá na děti a vzpomene si na Reubensova slova o tom, co když si jednou některé z nich vzpomene, i přes úpravu vzpomínek. A půjde po ní, nebo po těch, na kterých jí zaleží. Přeběhne jí z té představy mráz po zádech, protože už teď ví jistě, že by se žádnému z těch dětí nedokázala podívat do očí.

[Tony Dolohov]

+když už jsou děcka v bezpečí, splní si tím poslední úkol. Dojde ještě prohodit pár slov se kolegy smrtijedy a neopomene je pochválit za dobrou práci, to on zase umí, vždyť si navzájem zachraňují krky. Pak dojde ke skupince a usměje se na Beccu+ Vidím, že jste to zvládli perfektně. Jsi v pořádku? +zahledí se ke kostelu, kde před chvílí uviděl Amona a ještě chvíli počká, jestli dostane od něj nějaké další rozkazy, anebo akce definitivně skončila+

[Beatrix]

Amon: +nevypadá, že by hodlal ještě kohokoliv zaúkolovávat, McKenzie to tam dodělá, tak zamknou dveře a jdou k ostatním+

McKenzie: ZA DESET MINUT EXPLOZE! +zařve okolo, aby se klidili, sám se i s kolegama rozloučí s Dolohovem, poberou si věci a zraněný a postupně se všichni smrtijedi stahujou pryč, jen Markus svou skupinu nechá jít a nastoupí si do auta k dětem, i když z toho odvázanej není - bude mít noční+

Beatrix: +zhluboka se nadechne, při čemž nakrčí nos a pokýve hlavou+ My to balíme. +koukne na amona, jestli se přidá a ten přikývne+
Amon: bylo mi ctí! +kývne k Becce a Aubreymu+ pozdravujte šéfa! +kývne ještě McKenziemu, kterej dohlídne na to, aby místo bylo srovnáno se zemí, nastoupí do auta a až se Bea rozloučí, zavřou dveře a zmizijou odtama+

[Aubrey]

*kývne odcházejícím* To abychom se taky ztratili...*koukne na Beccy a zamíří oba do Slastí, aby se neproletěli náhodou*

[Tony Dolohov]

+stáhne se s ostatními dál od kostela a ještě si počká na ohňostroj a po něm se přemístí na ER+