BLIK: Módní zpověď
- Podrobnosti
- Zveřejněno 29. 10. 2010 20:48
- Napsal Manori
Copak nám kandidáti na Módní ikonu o sobě prozradili...
1. Co je podle vás při výběru oblečení nejdůležitější - značka, současné módní trendy, osvědčená klasika, nějaký výstřelek/jiné?
yohannka: Můj vkus bývá docela proměnlivý, takže záleží na tom, co se mi líbí momentálně, ať už to jsou ony výstřelky či osvědčená klasika.
Beatrix: Harmonie. Šaty musí ladit s oblečením partnera, nejlépe i s oděvem ostatních účastníků party. Ale nad tím vším je vlastní dojem z prvního pohledu. Samotnou mě překvapilo, že jsem si nedávno koupila růžovočernou róbu! Kdo by to byl řekl. Růžová! Ale jsou dokonalé!
Rebecca: Pro mě je nejdůležitější hlavně to, cítit se v oblečení dobře, pohodlně a sexy. Záleží i na příležitosti, takže pro mě osobně značka ani nehraje moc důležitou roli. A trendy už vůbec ne. Oblékám se do toho, co mi padne do oka.
Memory: Kvalita, aby sa v tom človek cítil dobre, a aby sa mu to hodilo k postave a k typu osobnosti. Novodobé trendy sú super, ale nie každému sa hodia.
Manori: Musí mě to zaujmout. Nekupuji nic jen proto, že to "zrovna letí". Ale prostě se mi to musí zalíbit....a pak taky pokud možno, aby se to hned nerozpadlo...
golux: značka není důležitá. Oblečení má podtrhovat osobnost svého nositele. Když má někdo vkus, pozná se to, i když je oblečený do věcí ze sekáče.
Lucius: Nejdůležitější je, aby mi to slušelo. Samozřejmě trvám na tom, aby to bylo oblečení z renomovaného salonu a bylo patřičně drahé. Nějakému tomu módnímu výstřelku se nebráním. Jen nebýt jako ostatní, je to moje motto.
Postrach: Kvalitní ušití a materiál. A také to, aby ten kus oblečení splnil svůj účel. Jinak jsem spíš pro osvědčenou klasiku. Nač objevovat objevené.
Jean-Claude: Módní značky už nejsou, co bývaly. Dřív, když se řeklo jméno návrháře, zaručovalo to jak kvalitu, tak nápad, co kus to originál a především s vkusem. To, co se navrhuje teď, se mnohdy nedá použít ani na divadle jako rekvizita.
2. Co nejraději nosíte vy a při jaké příležitosti?
yohannka: Konkrétně to říct nejde, bylo by toho víc. Ale radost mi vždycky udělají džíny, v kterých mám extrakrásný nohy. A taky fakt hezky padnoucí sexy prádýlko, kterým se můžu chlubit...(než je ze mě serváno).
Beatrix: Úplně nejraději nosím zákusky z kuchyně na bar kamarádkám. Hned v závěsu jsou štědré šaty a korzety doplněné nepostradatelnými doplňky jako síťované silonky, podvazky, boty na hodně vysokém podpadku...
Rebecca: Osobně si potrpím na černé oblečení, což jistě mnozí postřehli. Vzhledem k tomu, co jsem se to ke mě myslím i hodí. Pokud mám být za dámu, nedám dopustit na klasické dlouhé, volně splývavé šaty, rafinovaného střihu. U těch často sahám i po rudé barvě. Do práce chodím v tom, co považuji nevhodnější do tak specifického podniku, jakým Provinilé Slasti jsou. A taky asi trochu paranoidně trvám na tom, že i když jsem za dámu, musím někam ukrýt zbraň. Nemáte tušení jak je stehenní pouzdro nepohodlné....
Memory: Tepláky, pri posedávaní doma. +smiech+
Manori: Při oficiálních a slavnostních příležitostech - nějaké rafinované šaty (neznamená to ale dvě nitě přes hruď, spíš něco, co povzbudí fantazii..) a potrpím si na vysoké podpatky, ty můžu i normálně, pokud tedy nemám nachodit kilometry. Jinak cokoliv, v čem se v dané situaci budu cítit fajn.
golux: cokoli černého nebo aspoň něco, co má dááárk vzhled. Nemá cenu být čarodějka, když to nikdo nepozná.
Lucius: Nejraději nosím to, co mi sluší. Tudíž všechno, co mám v šatníku. Příležitost nehraje roli, jde o to ukázat se.
Postrach: už vidím ty rozesmáté obličeje, ale stejně to napíšu. Oblek. Není nad něj. Ale snažím se přizpůsobit situaci, takže i sako odložím. A nejen to.*úsměv*
Jean-Claude: Držím se trochu staromódně osvědčené klasiky v podobě věcí z hedvábí, kůže...Jednoduše a stylově.
3. Co byste naopak na sebe nikdy nevzali?
yohannka: Nikdy neříkej nikdy...asi něco v čem bych vypadala tak, že bych se za sebe musela stydět.
Beatrix: Mmmh...moc nemusím sado-maso oblečky, taky všelijaké houně a kousavé svetry v mé skříni nemají místo.
Rebecca: Něco přehnaně načančaného, růžového (brrr) a alergii mám na věci, ve kterých se nemůžu pořádně hýbat. Například korzety, široké sukně...znáte to, takové ty historické věcičky...
Memory: Nohavice veľkosti 36, keďže viem, že sa do nich nevopchám.
Manori: Něco, co je mi o číslo menší...a pak takové ty šílenosti křiklavých barev s přeplácanýma nášivkama, třpytkama, korálkama(a nemyslím tím etno, to mi nevadí)..nejsem pojízdný cirkus. Ani bordel.
golux: kalhoty mrkváče, růžovou barvu a jakýkoli kroj.
Lucius: Něco, v čem bych vypadal jako hastroš. Levné a obnošené oblečení. Nebelvírskou uniformu.
Postrach: Vezmu na sebe cokoliv, pokud to zrovna vyžaduje má práce. Jinak - cokoliv s obrázky a příliš křiklavým vzorem. Ženské šaty.
Jean-Claude: Nic se nemá přehánět. A když to řeknu já, který má v šatníku i kabát vyšívaný zlatem...Inu, oblečení nesmí přehlušit svého nositele. Můžete oslnit, ale ne na úkor vlastní osoby.
4. Jaké oblečení vás na ostatních dokáže rozladit?
yohannka: Takové, které jim sluší víc než mě!
Beatrix: To, které jsem si chtěla vzít já!
Rebecca: Myslím, že jsem docela dost tolerantní a ze zásady nikoho nekritizuju kvůli tomu co nosí. Hlavně proto, že to sama nesnáším. Myslím, že je každého věc, do čeho se obléká, takže je mi to vcelku jedno.
Memory: Cukríkovo ružové, malé a skombinované tak, akoby si dotyčný/á pred výberom oblečenia zaviazal oči.
Manori: Když se objeví x lidí v tom stejným, co mám na sobě já. Jinak je mi to jedno. Houmless a podobné ztracené existence (tam počítám i ty cirkusové vizáže) od sebe odháním. Obvykle stačí pohled a nedořeknou ani větu a už peláší pryč.
golux: je mi celkem jedno, co nosí ostatní, jen si někdy říkám, že asi nemají doma zrcadlo.
Lucius: Je mi jedno, co nosí ostatní. Jen mi vadí, když se někdo nepatřičně nebo chudě oblečený ke mně hlásí.
Postrach: Nestarám se, co nosí ostatní. Když jsou s tím spokojeni...Když se mě někdo zeptá na názor, řeknu mu ho. I když se mu třeba nebude líbit.
Jean-Claude: U těch, kterým mám do toho co mluvit, takové, které se špatně svléká...*poutelný smích* Ale jinak...Pokud něco naprosto nevkusného nestrčí někdo do šatníku mě nebo pokud si to na sebe neobleče některý z mých zaměstnanců, aby tím plašil zákazníky...Prostě se dívám jinam. Je tolik jiných hezkých věcí, které dokážou zlepšit náladu.
LOScars
(chybějící postupně doplním)
Komentáře