REPORTÁŽ Z PEKLA
- Podrobnosti
- Zveřejněno 29. 5. 2011 13:04
- Napsal Storm
Jak už jistě víte, Neferet si před nedávnem vyrazila na malý výlet do pekla. Vlezu všude, ale tam tedy opravdu nemusím. Pochopitelně jsem ale byla zvědavá, jaký životní styl tam vládne a tak jsem milou Neferet pěkně vyzpovídala, když už měla tolik štěstí dostat se ven. Je přece známo, že koho peklo spolkne, už nikdy víc nepustí.
Tak jaké to tam bylo?
Nevím, co očekáváte od tohoto rozhovoru. Dostala jsem se do pekla a pak se vrátila. V podstatě nešlo o peklo jako takové, ale spíš o pekelnou dimenzi, plnou odporných démonů a lidí, kteří zastávali roli otroků v dolech, jo a taky zbloudilých duší, které chtěly každého procházejícího stáhnout mezi sebe.
Moment, tak rychle se mě nezbavíte, trochu to peklo probereme. Co dělali ti démoni, když jste se tam tak najednou zjevila? Předpokládám, že se na vás vrhli jak na psi na kus flákoty.
+zamračí se, nechápe, co jí na tématu „peklo“ láká+ Ano... ti divocí... mě chtěli zabít, ale co byste také od démonů z takové dimenze čekala? Nejdřív se objevili takoví malí, trošku připomínali myšky s několika ocasy, utíkající před dravci.... minuli mě, ale taky byli jediní, kteří si mě nevšímali. Za nimi se objevili jiní a mnohem odpornější. Vypadali jako přerostlí pavouci s nohama podobnýma krabím... měli i klepeta... vylezli ze země a všechno to doprovázelo takové divné cvakání...
To zni zajímavě, ale jak jste si sama s tolika bestiemi poradila, očividně teď tady sedíte živá a zdravá.
+pohodlně se opře+ Utíkala jsem. +řekne upřímně a bez vytáček+ Pokusila jsem se zranit jednoho natolik, aby se na něj ostatní vrhli... povedlo se, ale bylo jich tolik, že zatímco jedna část trhala svého druha na kusy, ta druhá se chystala vrhnout na mě. Nic jiného mi nezbylo, ani díky magii bych je všechny nezabila... Když jsem utíkala, dostala jsem se k jakési bráně ve skalách, na kterou jsem musela vylézt, před ní se ale zastavili a pak, nejspíš strachy, utekli.
O tom nepochybuji, že vaše magie by vám proti té hordě byla platná jak mrtvému zimník. Utekli strachy? Před vámi asi ne, tak před čím tedy?
+pokrčí lehce rameny+ Nejsem si jistá... možná to bylo před démonem, který „žil“ na hradě za bránou, možná to bylo před démonem, který mě vzápětí napadl. +trošku nakrčí nos, jak se zamyslí+ Vypadal jako pták a mluvil, sice mu bylo špatně rozumět... a taky nebyl jediný, když jsem ho zabila, myslím, že není podstatné jak, vydal takový... skřek, který přivolal jeho bratry.... to od nich jsem získala první informace o Spikeovi.
Tak moment, myslím, že je podstatné, jak jste ho zabila. Abychom věděli, jak na něj, pro případ, že bychom se tak někdy dostali.
Prostě jsem vyvinula takový tlak na jeho tělo, až jsem ho prostě.... rozmáčkla. +lehce pokrčí rameny+ Nic těžkého, pokud se zrovna nesnažíte zbrzdit pád z padesátimetrové brány... potom si ošklivě natlučete. +ošije se, jako by jí tělo od toho pádu bolelo ještě dnes+
Dobrý tah, spoléhat na gravitaci. Kde jste pak našla Spikea a jak se vám povedlo ho vysvobodit?
Spikea jsem našla v jedné cele pod hradem, myslím, že to mělo být vězení, pro ty, kteří se pokusili zabít pána té dimenze... Jak jsem ho vysvobodila? Vypustila jsem ďábla... +hořce se pousměje+ Pán té dimenze, ohnivý démon, byl podle všeho vězněm ve vlastním světě. Tolik toužil po svobodě, že když řetězy, které ho držely na místě, praskly, přestala jsem ho zajímat a tak jsem se mohla dostat do katakomb, aniž by mě kdokoliv hlídal.
Umíte vypouštět ďábly?
Ten ohnivý démon, byl pomocí silných řetězů přikován na místě... podle toho jak začali žhnout, když jimi začal lomcovat, aby se ke mě dostal blíž a mohl mě pohodlněji zabít jsem předpokládala, že musí být nehorázně teplé... ostatně jako vše, co tam bylo... tím jak je napínal byla jejich magie víc jak vytížená na to, aby očekávala, že jí někdo bude chtít přetrhnout. +zamyslí se nad tím+ Prostě jsem docílila toho, aby se přetrhli vejpůl.Jak se vám povedl ten zázrak dostat se ven?
Copak z pekla vede zpáteční cesta?
Dostat se zpět nebyl takový problém, jako se dostat přes černou bránu, pod horami, přes hřbitov plný zbloudilých duší... +pokrčí rameny+ Jakmile jsem otevřela portál do pekla, otevřít zpět je to nejmenší, co jsem za celou dobu udělala.
Hřbitov zbloudilých duší? Čím se dá bojovat proti něčemu nehmotnému?
Tak, že zničíte to, co ho váže se zemí... trvalo mi to dlouho, než mě to napadlo... byla to první chvíle, kdy jsem to chtěla vzdát... ta zima, co mě obklopovala, beznaděj a bolest, která čišela z těch duší... bylo to něco.... nepředstavitelného. +smutně zakroutí hlavou+ Vyrvala jsem všechny náhrobky ze země a nechala je rozpadnout na kousky... v prach. Zmizeli, ale kdyby pro mě Pán té dimenze neposlal... nedošla bych tam.... naštěstí ho nepotěšilo, že jsem mu zničila „zahrádku“. +ošklivě se pousměje+
To měl asi velkou radost. Zjistila jste, proč se vůbec Spike dostal do pekla?
To... není tak úplně jasné... nikdo to vlastně neví... to, že je pryč prý zjistili až když skončili boje... ale podle všeho ho tam odtáhli, jak a proč... +zakroutí bezradně hlavou+
Neferet, vy jste TAM byla. Jaké je peklo... co nás čeká po smrti? Tedy.. ty špatné…
Pokud peklo vypadá jako tahle dimenze... tak... je tam neskutečné vedro a dusno... všude se tam vznáší mrtvolný pach... víc jak hmatatelně cítíte tu hrůzu, která se okolo vás ovíjí jako jedovatý had... a vy nemůže dělat nic jiného, než utíkat, protože démonů je tolik.... zabijete jednoho a místo něj nastoupí deset dalších... ale před tím zlem, co se vznáší nad celou ohnivou krajinou plnou ohnivých gejzírů... neutečete...
Tak po tomhle rozhovoru si asi každý dobře rozmyslí, jestli bude chtít na Zemi páchat zlo, anebo se radši rychle dá na pokání, dokud je ještě čas. Děkuji za rozhovor.
Storm
Komentáře