Pracovna a kancelář

[Gabriel]

Derrek: +mohl tušit, že něco takovýho přijde, ale i když mu to pořádně hnulo žlučí, v zájmu jich obou se ovládl a odpustil si jakékoliv projevy emocí, zvlášť těch negativních.+ Pokud mě tam přneseš, budu ti vděčný, Alfo. +řekne jenom a lehce skloní hlavu; když je pak oba konečně propustí, ruku v ruce s Nicci vyjde ven a zamíří znovu rovnou do jejího pokoje+ No...asi to mohlo být i horší, co? +povzdechne si a trochu nešťastně na ni koukne.+ Ale stejně jsem rád, že jsme o udělali...+dodá pak a přitáhne si ji k sobě blíž+ ...manželko...+otře se jí s úsměvem o rty a zlehka ji políbí+ Asi bych si měl jít sbalit...+poznamená pak, ale k tomu, že by ji pustil, se moc nemá+ 

Gabriel: Přemýšlím, jestli bych se neměl bát, že mě Nicci v nějaké vhodné chvíli uřkne nebo tak něco...+nadhodí zamyšleně, když se za nimi zaklapnou dveře a koukne na Syr s pobaveným úšklebkem, takže mu to nejspíš až takové starosti nedělá.+ A upřímně, fakt bych docela chtěl být u toho, až Derrek tu žhavou novinku oznámí Beccy...+teď se zatváří vyloženě škodolibě+ No snad to přežije, aby z Nicci nebyla vdova dřív, než by si stihla zvyknout na to, že je vdaná. +ušklíbne se pobaveně a stoupne si těsně k ní; ruce jí zlehka položí na stehna a nakloní se k ní, aby si ukradl krátký polibek+ Cože jsme to měliv plánu dál? +zamručí jí do rtů a na okamžik ten spodní lehce zkousne+

[Syriana Spinnel]

+Je to už rok a půl co přišlo varování ohledně Fenrira. Očekávali jeho útok, nebo návštěvu, nebo jak tomu říkat mnohem dřív. Ale podzim uplynul, přešla zima a pak další a pořád nic. Venku už pomalu roztál všechen sníh a jaro s Velikonocemi se hlásí o své pořadí. Sorinek mezitím mnohonásobně povyrostl, alespoň co se jeho vlčecího já týká. V té chlapecké je to téměř čtyřletý capart. V obou dvou formách dává svým rodičům zabrat.

Syr sedí v Gabrielově křesle, ten si musel odskočit do palírny vyřešit nějaké věci, a kouká z okna. Přemýšlí nad tím, proč ještě Fenrir nezačal. Přemýšlí i nad tím, jak za posledních pár let zestárla, minimálně psychicky a cítí se unavená. Nicméně má radost z toho, že s Nicci je to už vyřešené. Dvojčata tráví tento půlrok na Tvrzi, a jí se po nich stýská. Ví ale, že čas strávený s jejich otcem je pro ně stejně důležitý jako ten, který tráví v Bukurešti. Sorin začal chodit do vlčácké školky a ona má zas nějak moc volného času. Je tohle opravdu krize středního věku? Plácá se tam se svými myšlenkami, až v jednu chvíli jí doputuje poutem zlatavý teplý impulz od Dimka, kterého zahlédne jak se mračí na svou večeři. No jo, no jo, už toho nechám, promiň a dobrou chuť pousměje se a pouto zavře.
Pak vstane a začne dělat to, co dělá vždycky když si s něčím neví rady. Uklízet. Začne pracovním stolem a když otevře jeden ze šuplíků, najde v něm v krabičce složené kalhotky, které tam kdysi G. nechala na památku. Musí se usmát. Zas ji schová zpátky a šuple zavře. Uklízí tam několik dlouhých desítek minut.+

[Gabriel]

+konečně se mu povedlo z toho zatracenýho zasedání rady odejít. Někdy je skutečnost, že je většinový vlastním společnosti, vysloveně na obtíž. Zajede se svým BMW 7 Series Protection, které hlavně na oficální záležitosti a cesty do města. Nikdy by to nepřiznal, ale to auto miluje. Je prostě posedlý bezpečností, co se dá dělat. A o tom, že nepřátel má víc než dost i mimo chlupaté kruhy, se přesvědčil už mnohokrát. Vejde přes garáž do domu a zamíří do své kanceláře. Neuniklo mu, že se tam ještě v tuhle dobu svítí a pojme neblahé podezření...Tiše otevře dveře a uvidí přesně to, co čekal. Syr, která pečlivě drhne každý povrch a je taky jasné, že to trvá už nějakou dobu.+ Je skoro jedna v noci. +upozorní ji tlumeným hlasem a zkoumavě se na ni zadívá+ Co se děje? +moc dobře ví, že takhle freneticky uklízí, jen když má plnou hlavu něčeho, co zatím nedokáže vyřešit.+

Spoiler: show

[Syriana Spinnel]

+Je myšlenkami mimo tak hodně, že ho ani nevnímá přijít, dokud na ni nevyhoupne. A že i trochu. nadskočila.+ ahoj +odloží hadr.+ Ani jsem si nevšimla. +pokrčí omluvně rameny a zatraceně fakt tam byla několik hodin.+ Jak to šlo? +zeptá se, no když vidí ty jeho propichující světlomety....+ já nevím... +přizná nakonec a sedne si na stůl.+ Není to divný, že se právě nic neděje? po tom všem? Proč se tu ještě neobjevil? Na co čeká? +Zadívá se na něj trochu ztraceně a unaveně.+ Myslím, že mám krizi středního věku. +prozradí mu nakonec, protože ať nad tím přemýšlí, jak nad tím přemýšlí, všechno tomu nasvědčuje.+

[Gabriel]

Jako vždycky. Jednat s těmi samolibými kretény je největší zkouška mého sebeovládání. +pokrčí lehce rameny a dojde k ní. Cestou si svlékne luxusní sako a hodí ho na křeslo. Dva knoflíčky své hedvábné, černé košile má rozepnuté.+ To nevím, lásko. Ale není to příležitost, jak si užít trochu klidu? Množství sraček, co nám visí nad hlavami je snad nejmenší od doby, co jsme spolu. +vstoupí mezi její nohy a přitáhne si ji po stole blíž+ A jestli ty máš krizi středního věku, tak já jsem zatracený geront na hrobem. +ušklíbne se, než jí zaboří prsty do vlasů, lehce zatáhne a donutí ji tak zvednout k němu obličej+ Můžeme říct Bí, ať se na to znovu podívá. Třeba objeví něco, co jí posledně uniklo...+navrhne; pak se skloní, lehce přejede svými rty přes její, až ji konečně políbí hluboce a vášnivě; nejspíš aby se pokusil vymazat jí z hlavy všechny starosti+

[Syriana Spinnel]

Ale pořád jsme bohatí, takže to děláš moc dobře. +polechtá mu trochu ego. Pak si dovolí jenom chvilku zírat na svého absolutně dechberoucího manžela. A ne, on teda krizi středního věku rozhodně nemá, on s každým dalším rokem, co jsou spolu zraje jak víno.+ Moc hezké. +Zkonstatuje nakonec.+ No ano, když to bereš takhle, tak to dává smysl. Ale vsadím se s tebou, že jakmile vytáhneme paty byť na jeden jediný den, tak tu máme katastrofu biblických rozměrů. +Shrne, protože opravdu téměř rok a půl nebyli nikde mimo město, respektive ne spolu.+ Jsi sexy geront. +Sdělí mu spokojeně+ Mmmmmm +zamručí a poslušně hlavu zakloní. Pak si dovolí ztratit se v jeho polibku+ tak jo. +Odsouhlasí mu to a pak si konečně po celém dni dovolí přestat myslet.+

[Gabriel]

Jo, to bude pravda. +připustí trochu namyšleně a zvedne koutek v úšklebku+ To samozřejmě nemůžu vyloučit. +pokrčí lehce rameny+ Ale vím, že ať by to bylo cokoliv, zvládneme to. Jako vždycky. +sevře ji kolem pasu pevněji+ Vážně? Takže nebudeš proti, když tě navzdory tvému stáří nevyměním za mladší model? +poškádlí ji drze, hned na to ale znovu spoutá její rty, to aby jí zabránil začít vztekle prskat a boky se k ní přitiskne pevněji, až může cítit, že vyměnit ji se nejspíš rozhodně nechystá+ Myslím, že jsi tady dnes s tím úklidem udělala zbytečnou práci...+zavrčí jí do rtů a zkousne jí spodní ret; ne do krve, ale rozhodně to ucítí+

[Syriana Spinnel]

Představ si, že bys ten mladší model dostal, vždyť to musí být noční můra +zasměje se poťouchle do jeho rtů.+ hodláš tady dělat nějaký velký nepořádek? +krátká ostrá bolest jí cukne rtem a někde hluboko se něco spokojeně protáhne, až na povrch unikne spokojené zamručení. Rozepíná mu jeden knoflík za druhým a když konečně rozepne všechny, přitáhne si ho za límeček ještě blíž. Tahle jeho nálada se jí hodně líbí.+

[Gabriel]

Hmm...jo máš pravdu, hrozná představa. +vydechne jí do rtů+ Mhmm...přesně to hodlám udělat. +zavrčí jí do jemné kůže za uchem a lehce ji tam kousne. Sjede jí v pohlazení po zádech a vklouzne pod tričko, přetáhne jí ho za hlavu a hodí ho na zem. Sklouzne jí rty po krku dolů a okousne měkký kopeček ňadra a hned na to ji obratně zbaví podprsenky. Vrátí se k jejím rtům a jednou rukou jí sevře krk a vezme si její rty v tvrdém polibku, z kterého budou mít oba nateklé rty. Pak jí sjede rukou středem těla a lehce zatlačí na hrudník, aby ji donutil si lehnout. Oběma rukama jí sklouzne po těle a hned ji zbaví i kalhot a spodního prádla. Věnuje jí jeden vpravdě vlčí úsměv a oči se mu zalesknou, když mezi jejíma roztaženýma nohama klesne na kolena, krátce jí podráždí palcem klitoris a vzápětí do ní dvěma prsty vklouzne. Sleduje její tvář a výraz a oči se mu lesknou touhou+ Uděláš se, až ti to dovolím...+zavrčí zhrublým hlasem a aby svoje slova podpořil, citelně ji kousne do jemné vnitřní strany stehna, aniž by ji přestal dráždit+

[Syriana Spinnel]

+Za pár okamžiků je prakticky nahá a natažená na stole, a pohled, jakým se na ni Gabriel dívá... jako by ji snad chtěl povečeřet. Rty má celé rozbolavělé a napuchnuté. Celé její tělo reaguje na každý jeho dotek, jako orchestr na dirigenta. Poslušně, Očekávajícně. A pak se musí pevně chytit hran stolu, protože tělo se jí prohne a ze rtů unikne zakňourání.+ Ano, ano.... +hlas má ochraptělý a když se na něj podívá, oči se jí lesknou vzrušením.+