Kuchyně a jídelna

[Syriana Spinnel]

+S každým polknutím si uvědomuje přítomnost jeho prstů, silné dlaně, která by stačila jen trochu přitlačit. Táhle zasténá, když si ji ještě víc přitáhne a už je to i na ni moc. Tomu se nedá odolávat. Rozpadne se mu v rukou, a bere stejně tak, jako dává. Vtahuje ho do sebe, vnímá to teplo, které ji naplňuje a chvěje se. Přitulí se k němu, vděčná za jeho pevné objetí, tělo o které se může opřít, ruce, které ji vždycky podrží. Hraje si s jeho rty v líném polibku a jestli tohle není dokonalé štěstí, tak už nic. Tohle nemůže nic přebít.+ Miluju, když mě takhle ošukáš, +pošeptá mu do ucha, když se poslušně nakloní a jemně ho kousne. V těle jí ještě probíhají dozvuky uvolnění a když ji pak namydlí, je dotek jeho rukou přímo na té hranici, kdy by mohla spadnout za tu propast znovu.+ Možná bychom mohli pouvažovat o přestavbě koupelny, abychom se sem brzy vlezli, až budu obří. +uculí se a natáhne na sebe jenom župan a vykape ven.+

[Rebecca Altamirano]

+Na jazyku se mu objeví peprná odpověď okamžitě, ale když dodá dovětek, tak ji spolkne a jen se na ni přespokojeně uculí.+ Míchaná vajíčka hm hm? +zvedne obočí, že to by snad přece zvládla... ale vlastně si ji asi ani neumí představit v kuchyni... no možná jenom se zástěrou na nahém těle, opřenou o linku..... hmmmm. Někde by tu mohly být nějaké tepláky, jo támhle.... Natáhne si je a schová tak znamení, že po úplňkové noci i on potřebuje upustit páru. O to víc, když nebyl na lovu.+ Tak já si je udělám sám. +Rozbouchá potřebný počet vajec a za chvilku už má plný talíř dobroty.+ Hmppf? jo ty dva... +Dlabe rychlostí blesku a talíř ještě vytře čerstvým chlebem.+ měli bezva nápad urážet mé známé v nevhodnou chvíli. A taky řekli že jsem... cizáckej kokot. +přikývne, když si vzpomene na přesnou interpretaci a pokrčí rameny.+ Špatný načasování. Vážně, jak můžeš snídat absinth? +zavrtí hlavou v plynulé změně tématu.+ Zítra jde zrzka na vyndání šroubů, +informuje ji, i když ona ví asi všechno. Odsune prázdný talíř a je hodně spokojený.+ Jak dlouho odhaduješ, že to vydrží?

+přivře trochu oči, skoro jakoby tušila směr jeho myšlenek, ale neřekne nic. Nicméně jeho poněkud...delikátní...stav jí rozhodně neunikne. To by musela být slepá a to opravdu není.+ Jen do toho, budu ti fandit. +pobídne ho pobaveně a spokojeně popíjí a poslouchá ho+ Hlupáčci....+zvedne pobaveně obočí. Spíš to byli idioti bez pudu sebezáchovy, ale dostali, co jim patří+ Jak? +koukne na svou poloprázdnou první skleničku a pokrčí rameny+ Je to jen chlast. +kopne do sebe zbytek a nalije si další+ Snídám jiný...věci. +protáhne a na chvilku se na něj zadívá, jakoby přemýšlela, jestli se nabízí:D+ Jo, slyšela jsem. +přikývne a změny tématu jí očividně nedělají potíže+ Udělám, co budu moct, aby to bylo co nejsnesitelnější. +pak se zarazí a zamyslí se+ Ne, co budu moct. Co bude třeba udělat... +opraví se pak a napije se+ Plánuješ být u toho? +zeptá se dokonale neutrálním tónem a znovu upije ze skleničky+

[Dimitrij Ozera]

Sorry, nejsem krevní banka. Zatím. +po tváři mu přeběhne úsměv. Možná, pokud by to bylo v nějaké opravdu nezvyklé situaci, tak by se asi moc necukal. Ale to je debata nejspíš pro někdy jindy.+ Da, idioti. +přikývne souhlasně a na chvilku nad tím popřemýšlí.+ Není na mě abych o tom rozhodl, ale pokud bude potřeba, kvůli Zrzavé, tak budu klidně tam. Má štěstí, že jsi její přítelkyně +pousměje se.+ Když tam nebudu, smečka jí pomůže. +Zvedne se, umyje po sobě talíř a hrnek od kafe,+ půjdu vampyr. Spusta práce doma, zabít dva tři další idioty. +mrkne na ni a aktivuje portál domů.+

[Rebecca Altamirano]

Jasně, že nejsi...+protáhne možná s lehkým pobavením v hlase. Vážně, že s tím ty chlapi tak nadělají...+ Možná bys měl...bolest často může proměnu spustit...+poznamená a chvilku se na něj jen dívá+ A já ji můžu jen zdržet, pokud se dostane moc blízko, nezastavím ji. A to nedokáže ani smečka. +zadívá se na něj+ Jenom ty. +pokrčí lehce rameny, jakoby si ten fakt musela připomenout i ona+ Tak se měj, vlkodlaku. A dobře se bav...+usměje se jedním koutkem, počká až projde portálem a pak v klidu dopije svou alkoholickou snídani+

[Syriana Spinnel]

A tak si nějak žijí celou tu dobu. V tuhle chvíli venku za okny začíná podzim zabarvovat stromy, sychravé rána jsou plná mlh a dům začíná být vyhřátý od stále plápolajícího krbu. Našli si takovou malou ranní rutinu. Zdá se, že i malinký Sorin pochopil, že když nebude mít jeho máma ráno své pravidelné kafe, že to pro všechny bude hodně dlouhý a náročný den. Takže teď si spokojeně ve své chlupaťoučké formě hoví na jejím hrudníku a kouká, zatímco kávovar syčí a voní to kolem kávou. Venku se sotva rozednívá a přesto dům už šumí hlasy a pohybem lidí, vlků. Náhle zrzka zvedne hlavu a zadívá se z okna do stromů za příjezdovou cestou. Zdálo se jí... ne, to se jí opravdu zdálo. Její ochranná bariéra by jí řekla, kdyby do prostor vstopil někdo jiný, než "jejich" lidi. Zatřese hlavou, až malá chundelatá koule zavrčí.

"no jo, no jo, promiň. Kdybys mě nechal vyspat, tak bych nebyla paranoidní." pohladí ho po kožíšku a zvedne oči ke schodům dřív, než se tam objeví Gabriel. Tu samou chvíli si Sorin vybere. "Chyť ho!" zavolá Syr na svého muže, protože malé chlupaté vlče se rozběhne po domě. Ví, že ho chytí, vždycky ho chytí. Takže se zadkem opře o pult a upije z hrnku.

[Gabriel]

+sejde dolů po schodech a musí se usmát, když vidí Syr se Sorinem v jeho vlčí formě. Každý den mu přijde, že je čím dál chytřejší. Vyčůranější, jak jednou trefně podotkl Dave a vysloužil i za to od Jeho Princátka kousanec do kotníku. K velkému pobavení všech přítomných. Na jeho výchově se ale podíleli všichni a hlavně on a Syr dávali pozor na to, aby nebyl nijak protěžovaný a rozmazlovaný. Nebo přinejmenším jen ve snesitelné míře. Už nejednou ho ale napadlo, že si s ním asi ještě užijí spoustu nervů, vzhledem k tomu, jak bystře se na svůj věk projevoval a k tomu budou muset časem jistě přičíst i magické schopnosti. Syr sice pořád říká, že není jisté, že bude ovládat magii stejně jako ona, ale o tom byl přesvědčený.+

Kde se v něm takhle po ránu bere tolik energie? +zavrtí hlavou nad tím, když se kolem něj mihne šedivé klubíčko a vyběhne za ním. Jenže vzápětí se stane několik věcí najednou. Vstupní dveře se otevřou a dovnitř vejde několik členů smečky, nejspíš z nočních toulek. A zatímco se zouvají, mezi nohama jim prokličkuje vlče a vyběhne ven. Gabriel prudce zrychlí, poněkud hrubě odstrčí dva vlky od dveří a ven vyskočí už ve své vlčí formě. Vzápětí ho do jeho citlivého vlčího nosu udeří cizí pach, z kterého se mu zježí chlupy na hřbetě. Ostře vyštěkne na Sorina, který se opravdu na okamžik zastaví a ohlédne se po tátovi. Gabriel jasně vidí jeho drzý, vlčí úšklebek těsně před tím, než se zase rozběhne a pak proběhne ochranou bariérou kolem domu. Ve chvíli, kdy jí chce proběhnout i on se ale ozve ohlušující rána, je to jakoby do země těsně před tím udeřil blesk a následný hrom ho na několik vteřin ohlušil a dezorientoval. Zuřivě zatřese hlavou a znovu se pokusí proběhnout na druhou stranu, ale je to, jakoby vrazil do betonové zdi . A pak vzduch prořízne hlasité, vyděšené a zoufalé zakňučení jeho syna... Na okamžik skrz tu podivnou clonu, ve kterou se proměnila původně ochranná bariéra domu, uvidí několik postav. Jeden z nich se krátce zastaví a ve stínu pod jakousi kápí zřetelně uvidí spokojený, arogantní úšklebek, než s několikerým prásknutím všechny postavy zmizí...+



+sám ani nemohl uvěřit svému štěstí, když krátce po tom, co se všichni přemístili kousek od domu, uviděl to mládě. Tvora, který jen svou přítomností popírá spoustu magických zákonů. A ačkoliv druhem, ke kterému náleží obvykle z duše pohrdá, není takový idiot, aby si nedal dohromady, jak ohromný magický potenciál tohle dítě má. Ne dítě, mládě. Vlče. Kříženec...Vůbec na nic nečekal a když mu doslova vběhl pod nohy, hrábl po chundelaté srsti a současně prudce máchl hůlkou ve složitém oblouku a těsně před tím, než mohl velký, šedočerný vlk přeskočit ochranou bariéru, obrátil její účinnost přesně naopak. Teď držela uvnitř její obyvatele, místo aby ty nezvané držela venku...na pár vteřin se zadíval do zuřivých, bledě žlutých vlčích oči, než dal pokyn a všichni se přemístili pryč...+

[Gabriel]

+Bohové, sotva se jí dotkne, projede jí tělem téměř elektrický proud od konečků vlasů až po špičky prstů a všechno se v ní sevře.+ to zní jako kdybys naznačoval, že vydržím míň než ty. +Vyzubí se na něj hezky a když se dooblékají, prožene to tam ještě úklidovým kouzlem, pak se hezky přitulí ke svému muži a s polibkem je přemístí z bytu zpět do podzimního Rumunska.+

To bych si nedovolil...+usměje se jedním koutkem+

+když se objeví doma, přímo ve vstupní hale, zhluboka se nadechne a vydechne+ Home, sweet home. +okomentuje to a zamíří do kuchyně, kde obvykle vždycky někdo je. A je to tak i tentokrát, u otevřené ledničky přistihne Davea.+ To je lednička, ne televize...+poznamená pobaveně+ Byly nějaký problémy nebo se pro jednou neposralo nic, když jsme nebyli doma? +zajímá se+ Sorin nezlobil? +trochu se zarazí a pak dodá+ V rámci obvyklých standardů?

[Syriana Spinnel]

+jenom protočí oči a přenese je domů.

Sotva vkročí do domu, pocítí úlevu, aniž by si to uvědomovala.+ Jo, je to divný, tak rádi odsud prcháme, a stejně je nám tu nejlíp. +Vejde do kuchyně hned za Gabrielem, a když je ta vitrína tak otevřená, rovnou odtamtud vezme věci na sendviče, taky je zvědavá na odpověď.+ Čau Dave. +Začne mu chystat sendvič taky a když se na ni tak jako zadívá, propíchne ho pohledem, jako zkus říct slovo k tomu jak vypadám, a jsi mrtvý.+

D: Ach má veličenstva, +teatrálně se jim ukloní, ale úcta v tom je, to zas jako jo.+ zdá se, že jste si rande užili, +neodpustí si to malinké rýpnutí.+

S: Davide... +lehce na něj zavrčí.+

D: V pohodě, byl tu klid. +Odpoví jim první část otázky a opře se o pult.+ A jeho malé chlupaté princátko... +začne pomalu,+ no, máme ve sklepě dvanácteráka, kterého skolil. +pokrčí lehce rameny, jakoby bylo v pohodě, že dvouleté vlčí batole sejme dvacetinásobně těžšího jelena.+

S: To se mi snad jenom zdá... +promne si spánky, i když to asi stejně nepomůže. Zakousne se do jídla a když ho sní, rozhodne se že je nejvyšší čas na sprchu.+

Zlato, já si jdu dát sprchu a převléct se, v kolik bude porada?

[Gabriel]

To se můžeš klidně vsadit...+ubezpečí ho bez jakékoliv falešné skromnosti+ No tak to je báječný...+potřese hlavou a jeho chuť k jídlu trochu přešla.+ Možná nás tu brzo všechny sežere a bude vyřešeno. +poznamená sarkasticky, ale vzhledem k okolnostem to možná není až takový nesmysl...+

Řekněme za půl hodiny. U mě v kanclu. +upřesní to a zamíří za Syr, protože sprchu a čistý oblečení potřebuje taky. Třeba se pak bude cítit aspoň o trochu líp+