Hlavní sídlo smečky

[Gabriel]

Snídali. +souhlasí poklidně+ ale zrovna ti sebrali nevím kolik krve. To pak občas chce nějak doplnit, víš? +zadívá se na ni přísně a vytrvale odmítá ji pustit+ Hmm...+zamručí a přivře zamyšleně oči, jakoby to zvažoval+ Jedinej, kdo tu zlobí, jsi ti, miláčku. +poví jí pak a polibek jí stejně důkladně oplatí, než ji pomalu postaví na zem+ Tak jo, přesvědčila jsi mě. Jde se zdobit. +uculí se a plácnutím po zadku ji postrčí směrem k jejich ložnici+

[Syriana Spinnel]

Ty jsi tak zabejčenej +povzdychne si,+ Já? +zavrtí nechápavě hlavou.+ To teda tomu fakt nerozumím +uchichtne se.+ No vidíš, hodnej vlčák, +pohladí ho po tváři.+ Tak šup šup, a ne že se mi na těch hsvětýlkách oběsíš? +výhružně se na něj koukne a s vrtěním zadku pláchne do jejich ložnice, kde to vypadá opravdu žalostně.+

[Syriana Spinnel]

+během pár minut jsou z hnusného zamořeného náměstí v jejich krásném, momentálně stále zasněženém, lesnatém údolíčku, a dům se tyčí v celé své kráse před nimi. Syr od Dimitrije okamžitě odstoupí, a i přesto že má plné chřípí jeho vůně, dokáže myslet naprosto jasně. Díky bohům, za ty drobný dary.+ Vítej na území bukurešťské smečky. Náš dům je tvůj dům. Naše kořist je tvá kořist. +Vážně, z těch oficialit, by se občas zmrskla, ale to by jí Gabriel dal, kdyby nepostupovala dle pravidel. Trochu se nad tou myšlenkou pousměje a pak mu dá chvilku, aby se rozkoukal. Koneckonců je to tam absolutně jiné, než na co je zvyklý on doma.+ Tak pojď, +pousměje se a vzápětí ho dovede až k domu. Tam už je jasně cítit pro změnu moc jejich smečky, která ji vítá s nadšením a radostí. Ani nemusí použít pouto, aby zjistila, kde je její muž, protože už vidí ten jeho nakrčenej výraz, jak k nim štráduje a pro jistotu od Ozery ustoupí ještě skoro o metr. I když... to že je celá pokrytá jeho pachem, zamaskovat nedokáže, tak se jen omluvně usměje.+ Becca s Ninou už jsou tady? +zeptá se ho a stoupne si po jeho boku, když k nim dorázuje.+

[Rebecca Altamirano]

+když se objeví před domem, honem pohledem zkontroluje Ninku a opatrně ji postaví na zem+ V pořádku? +zadívá se na ni zkoumavě, vezme ji za ruku a odvede za Syr a Dimitrijem, ke kterým zrovna přišel i Gabriel. A to jak se tváří se jí opravdu moc nelíbí. Vážně, na tyhle testosteronový války nemá ani trochu náladu+ Jo, jsem tady. +ozve se, když akorát zaslechne Syriany otázku. Pustí Ninu a ta se hned chytne táty. Becca skryje úsměv, ví, že Gabriel před malou žádný scény dělat nebude. Nebo přinejmenším hned Ozerovi nerozbije hubu.+ Půjdem dovnitř? Nina by měla být v teple...+velice opatrně volí vhodný tón, aby to snad neznělo jako příkaz a podívá se na Gabriela. Ten ji chvilku griluje tím svým alfa pohledem, který mu oplácí svým zdvořilým úsměvem+

[Gabriel]

+okamžitě pozná, kdy se Syr vrátí a hned ví i to, že není sama. Cítí, jak mu tuhne čelist, ale ví, že se musí srovnat, protože se chová jako debil. Jenže si nemůže pomoct, tenhle vlkodlak mu vážně leze na nervy. Zároveň si ale uvědomuje, že to co vymysleli, je dobrý řešení. A to pro všechny. Takže si srovná výraz a sejde dolů před dům, aby je přivítal.+ Vítám tě na našem území. Náš dům, je tvůj dům. Naše kořist, je tvoje kořist. +uvítá ho oficiálně a zadívá se na Beccu, která se k nim zrovna připojila. Pohled mu pak sklouzne na Ninu a trochu se pousměje. Po té poznámce se zase podívá na Beccu a trochu ji propaluje svým alfa pohledem. Jenže to je jako když to zkouší na Syr, čili efekt nula, tak toho nechá a trochu podrážděně si povzdechne+ Jistě, jdeme dovnitř. +otočí se a vejde zpátky do domu a ostatní ho následují+

[Dimitrij Ozera]

+Sice se před zrzkou kasal, že měl trénink, ale u Peruna na tohle si snad nikdy nikdo zvyknout nemůže. Nicméně výraz tváře si okamžitě srovná a o totéž se snaží i s žaludkem. Přistanou otočení přímo k domu... A sakra, je to dechberoucí stavba. To jak ladně zapadá do krajiny...+ Děkuji ti. +přikývne vážně na oficiální pozdrav a vykročí s ní k domu, protentokrát si odpustí i blbý kecy. Ví, že tohle je šance, kterou už nikdy v životě nedostane. Na kůži mu vibruje zkoumající moc smečky, ale vzápětí to ustane. To když k nim kráčí Lupei. Neunikne mu, ten jeho výraz, ale rozhodne se být opravdu zdvořilý. Minimálně se o to pokusí.+ Ninka +vezme dceru do náručí a hřeje ji svým teplem+. Děkuji za milé přivítání. Jsem poctěn. +Odpoví Gabrielovi a nabídne mu ruku v pozdrav, jakožto stejně postavenému, na projev úcty. Při pohledu jak Gabriel griluje Rebeccu si připomene její poznámku. Už ví, co tím myslela. Pobaveně mu cukne koutek, no naštěstí už jdou do domu, tak to Lupei ani nevidí.+ Tvůj dům, je dokonalý. +Všechno si prohlíží a z toho diametrálního rozdílu se mu téměř točí hlava. Z toho domu totiž přímo sálá to, že je to opravdový domov. Plný tepla, souznění, lásky, přátelství, přívětivosti.... Je to další impuls k tomu, aby do toho šel. Chce pro svou dceru něco takového.+

[Syriana Spinnel]

+Vůbec se do vzniklé situace nevměšuje, jen s potěšením zjistí, že Ozera se dokáže chovat i normálně. Což je fajn a má za to plusový body. Možná, že jejich sousedské soužití pak nebude taková kalamita, jak se obává. Ježiši B. pomyslí si a protočí oči. Pro jednou si to mohla odpustit. Ale to jak ji tam Gabriel zkouší zpražit pohledem... inu, musí to pro něj být strašně frustrující, že si z toho upírka nic nedělá. To náhodou ona už mu neodolává tak lehce, od jistý doby A i tak má dojem, že konverzaci na téma Budeš se od toho bastarda držet nejmíň 10m daleko neujde. Což by mohlo být... Trochu se zachvěje při té představě a následuje ostatní do domu.+ Pojď se mnou Ninuška, ukážu ti tvůj a tátův pokojík. +Usměje se na ni strašně moc hezky, mile a hřejivě a vezme malou do útrob domu a nechá ostatní, aby mohli začít plánovat. Ona v tuhle chvíli má splněno. Víc udělat nemůže a tak se rozhodně věnovat té, která to potřebuje. Ukáže jí všechny podstatné věci v místnosti a taky jejich pokoje. A pak zajdou za doktorkou Lilian, která se zprvu tváří trochu vystrašeně (asi Gabriel vzkaz vyřídil opravdu do posledního písmenka), ale pak je z Ninky naprosto unešená a naprosto hladce projdou všechna důležitá vyšetření, dokonce se u toho i smějí, což je oproti Rusku totální rozdíl. Když pak vedle sebe ty dvě leží na lůžku a Syr jí dává další krev, čtou si u toho pohádku. Zrzka se snaží nevšímat nevolnosti a být malé oporou. Ta je zvídává a ptá se na spoustu věcí ohledně kouzel. Je dobré vidět výsledky snažení. Aspoň nějaká odměna za skutky.+

[Gabriel]

+krátce a pevně mu ruku stiskne a odpustí si i nějaký pokusy o lámání kostí. V domě se dívá za Syr, jak odchází s Ninou, dokud nevyjdou do patra, kde jsou pokoje.+ Díky. +kývne mu zdvořile a otevře dveře do pracovny. Nechá vejít nejdřív Ozeru a pak Bí a zavře za nimi. Pokyne jim ke křeslům a sám se usadí do svýho za stolem+ Dobře. Ze všeho nejdřív chci, abys věděl, že jsem rád, že jsi tu nabídku přijal. Bez ohledu na ty drobný neshody, co jsme měli. +zvedne nepatrně koutek a po pár úderů srdce se mu dívá do očí. Možná to nic neznamená a možná mu jen diplomaticky naznačuje, že je ochotný začít od nuly a předstírat, že se nesnažil Syr oblbovat:D+ Bí? +podívá se pak na upírku, která se bezeslova zvedne, otevře dveře a kouzlem si přivolá z obýváku svůj notebook. Vrátí se s ním zpátky, sedne si a pak ho otevřený natočí tak, aby na něj Dimitrij dobře viděl a pustí mu tu akční show. Hezky čistě, ostře a v detailech. Je na sebe moc hrdá, jak se jí povedlo obraz vyčistit:D Drží notebook tak, aby na něj Gabriel neviděl a on sám se aktivně nesnaží získat lepíš úhel, což je opravdu dobře. Záchvat vzteku teď potřebuje asi jako díru do hlavy. Celou dobu záznamu pozorně sleduje Ozerův výraz, i ten nejmenší záchvěv a všechno si pečlivě ukládá do paměti. Když záznam skončí, zaklapne notebook a odloží ho na stůl.+

[Victoria]

+po pár týdneh usoudí, že je čas zase vzít děti někam do společnosti, a že větší katastrofa to už bejt nemůže, takže se jendou takhle po obědě přemístí do rumunska, sophii drží za ruku a zoe má na břiše v nosítku, protože je ještě furt malilinká, a objeví se někde kde to magický ochrany dovolujou, trochu nervózně se rozhlídne, le když odnikud nevybíhají stráže, pomalu se vydají k domu+ ...a když si budeš chtít s něčím hrát, tak se zeptej. +zopakuje Sophii pravidla+

[Syriana Spinnel]

+S nosem zabořeným v papírech vyjde z jedno vedlejšího domku míříc do hlavního domu a na nějakou svačinu. U vchodových dveří se zamračí a otočí se, jo, tak se jí to nezdálo. Na tváři se jí rozlije upřimný velký úsměv a svižným krokem přijde k návštěve.+ No ahoj piškotku! +popadne malou velkou Sophii do náruče a zatočí se s ní.+ To jsou k nám ale hosti +obejme Vicky, děsně opatrnoučko a nakoukne jí pod bundu, kde vidí jen zakuklené mláďátko.+ Kde se tu... to je fuk, jsem tak ráda, že vás vidím. +Posadí si Sophi na koníka a zavede je do domu, kde je příjemně teplo a kupodivu i klid.+