Pracovna a kancelář

[Gabriel]

Určitě jsi slyšela dobře, tvůj sluch je dokonalý. +uculí se na ni+
+přestane propalovat Syr pohledem, protože se to zjevně míjí účinkem a místo toho se zkoumavě zadívá na doktorku a to poněkud netrpělivě, protože to z ní leze, jak z chlupatý deky. Jenže pak tu bombu odpálí a teď má on pocit, že se přeslechl. Vzápětí ho zaplaví raodst, asi tak na pět vteřin, než mu dojde, že tohle není dobrá zpráva. Syr není lugaru, doprdele+ Ne. Jak...vlkodlaci nemůžou...+očividně není schoopný dát dohromady souvislou větu a poněkud ztěžka dosedne na židli. Zajede si rukou do vlasů a upře na doktoru opravdu vyděšený pohled+ Jak moc jistý to je? +hlas má ochraptělý z toho, jak mu náhle vyschlo v krku. Pak se podívá na Syr, představí si, že ji ztratí, znovu, a ví že to rozhodně nezvládne+

[Syriana Spinnel]

+Když ji konečně přestane propalovat těmi svými reflektory, konečně se na něj malinko podívá. Vypadá nasraně. Bezva, přesně to totiž v tuhle chvíli potřebovali. Fakt skvělý.+ Já... co? +zjevně hlucohtou trpí oba. Trochu nechápavě se podívá z doktorky na Gabriela, který se na několik desítek setin minuty rozzáří, ale pak z jeho tváře vyčte strach tak čirej, že se jí udělá blbě.+
D: +Podá Gabrielovi nápoj s elektrolity, aby tam tak sebou seknul, to by ještě scházelo.+ Vlastně to vůbec není jistý. Může to být stejně tak dobře cysta, jako těhotenství. Je ještě brzo na to,.... +než to stihne doříct, Syr se zvedne a prostě odejde z ordinace. V hlavě jí hučí, je jí blbě a vlastně neví co cítí. Rozhodně v tuhle chvíli ale nechce poslouchat doktorku, protože moc dobře ví, co tohle znamená a jestli je to pravda, co to bude znamenat dál. Jde pořád dál a dál a vlastně ani neví kam, ale rozhodně pryč od doporučených rad. Nicci, přijede a potřebuje nachystat pokoj. Jo, tam míří.+

[Gabriel]

+poslouchá doktorku, ale slova tak docela nezapadají na správný místa. A když se Syr najednou zvedne a zamíří pryč, bez jedinýho slova, vyděsí se ještě víc. Okamžitě se zvedne a jde za ní, je mu jedno, že je nezdvořilý a že doktorka pořád něco říká. Několika kroky ji dohoní a bezeslova ji obejme, schová si ji v náručí, jakoby jen tím mohl všechny jejich problémy vyřešit.+ Zvládneme to, společně. Miluju tě a ať to bude jakkoliv...prostě to zvládneme. +pošeptá jí a sevře ji v objetí pevněji+

[Syriana Spinnel]

+Doktorka v půlce poučení přestane mluvit, protože oba odešli. No prim, teď je ještě bude nahánět celé vánoce, zřejmě si vůbec neuvědomují, co všechno se může stát, a místo toho aby provedli daná vyšetření, se prostě sbalí a odejdou. Ale co už, oni přijdou.+

+Zaboří mu tvář do hrudníku a nechá se vtáhnout do objetí. Je to zlý sen. Sotva jedna katastrofa pomine, druhá na ně vyskočí zpoza rohu. Má pocit, že už na to nemá sílu. A ten Gabrielův pohled, jako by už byla mrtvá... To prostě nezvládne, jestli se tak na ni od teď bude dívat pořád. Hrdlo má tak stažené, že z něj nejspíš nevyloudí ani slovo, a pálí ji oči. Pevně ho objímá a když má dojem, že sebou nešvihne, trochu se od něj odtáhne.+ Po Vánocích, budeme to řešit po Vánocích. +Dostane ze sebe, protože pokud nad tím začne přemýšlet, a řešit to teď, tak zaručeně nebude mít Šťastné a Veselé nikdo.+ Musím teď dochystat její pokoj a taky vyzvednout dvojčata, +začne to pragmaticky všechno řešit, ale hrudník má jak ve svěráku a trochu se třese.+

[Gabriel]

+pevně ji objímá, musí se držet kvůli ní, ale i kvůli sobě, protože kdyby dovolil strachu, aby ho ovládl, bude to konec+ Nebylo by ale lepší...no, víš, udělat ty testy hned, abysme měli jistotu...+podívá se na ni zkoumavě, protože pro něj osobně je nejistota asi to nejhorší ze všeho+ Ale jak chceš, nechci tě nutit...+jemně jí sklouzne dlaní po zádech v pohlazení+ Chceš s něčím pomoct? +už na ni nenaléhá, ví, že když si něco usmyslí, nehne s ní ani omylem+

[Syriana Spinnel]

+rezolutně zavrtí hlavou.+ Tři dny. Budu... +polkne+ budeme je tu mít jen tři dny a já si to nenechám zkazit výsledkama testů. 72 hodin není až takový rozdíl. +Prostě se rozhodla to odsunout, dokud ji to nekousne do zadku. Je to šílený, ale její rodina bude mít sakra pěkný vánoce, i kdyby co bylo. Zvedne k němu obličej, ten svůj možná poněkud s tvrdým výrazem.+ Nedonutíš. +A myslí tím, ani teď, ani potom. Má to s ní opravdu těžký. Chudák. Prohrábne si vlasy, trochu ztraceně a zas na něj koukne.+ Jo, chci. +přikývne.+ Dej se dohromady, prosím. +pohladí ho po tváři a zmizí u děcek v pokoji, kde doladí posledních pár věcí. A i když před Gabrielem dělá hrdinku, tak uvnitř je totálně v hajzlu. Přemáhá slzy a pro jistotu se přemístí pro děti. Chvilku na to je i s nimi zpátky a pak jim tam všechno ukazuje, a za chvíli už potěr lítá po domě a zkoumá kde co, včetně místních vlků.+

[Gabriel]

Dobře, jak chceš. +kapituluje, protože pozná, kdy nemá cenu snažit se ji přesvědčit. Dívá se za ní, dokud nezmizí v pokoji a poněkud unaveně potřese hlavou. Vážně by chtěli tak moc, aspoň chvíli klidu, žádný katastrofy a další sračky? Asi jo, zatím to tak vypadá. S povzdechem se otočí a zamíří zpátky do pracovny. Může tu chvíli strávit konstruktivně a zjistit něco o tom, jestli už někdy někdo přijal do smečky ne-tak-docela-vlka...+

[Charlie Weasley]

+S křivým úsměvem přijde před ukázaný dveře a několikrát prudce klepne v rytmu. No když ho pozve Gabriel dál, tak rázně vejde.+ Tváříš se, jak kdyby někdo umřel, a to jsou přitom zejtra Vánoce...
+Sedne si do křesílka dřív, než ho vyzve.+ Nazdar Gabrieli. +tak zkoumavě se na něj koukne a zdá se, že je v pravej čas, na pravém místě.+ Panáka, si dám, díky za optání. +Poslouží si tam z baru a nalije jim oběma vrchovatě.+

[Gabriel]

+samozřejmě pozná, kdo to je a musí se trochu ušklíbnout, když hned zjistí, že se nejspíš vůbec nezměnil+ Jen dál a vůbec se neupejpej. +protáhne s úšklebkem a opře se v křesle+ Dík.+vezme si skleničku a zvedne ji v přípitku+ Máš se? +zeptá se se zájmem+ Vypadá to, že žádná končetina ti nechybí, takže děti očividně zvládáš. +zvedne koutek pobaveně+

[Charlie Weasley]

Vlastně skvěle. +přikývne v odpověď a štrngne si s ním.+ Učit ty malé potvory je sice mnohdy náročnější než krotit draky, ale... +usměje se.+ baví mě. Totiž nejen ta práce, ale i ty malí dospěláci. A jak se ti kraluje? lůza poslouchá? a královna? +zvedne obočí, protože všichni znají Zrzku.+