Altaïr

[Altair]

+rentgenuje ho pohledem+ Dobře víš, Enzo, že mne jen tak neoklameš. Známe se už tolik let, že i když si myslíš, že to umíš umně skrývat tak, že to nikdo nepozná, nemohl jsem si nevšimnout, jak se poslední dobou díváš na Aišu. A teď jsi mi mé podezření jenom potvrdil +jeho hlas klesne o půl oktávy+ Musím tě ale upozornit, že nestrpím, abyste se spolu stýkali. Oba znáte pravidla řádu. Láska vnáší do našich řad jenom chaos, nesoustředěnost, ohrožení soudržnosti řádu a našich misí. Moc dobře víš, co vás čeká, když porušíte tato pravidla. Jeden z vás bude muset odejít +řekne nesmlouvavě+

[Enzo]

+zarazí se, že Altair má podezření, přitom jsou s Aišou tak opatrní. Holt zamilovanost má asi každý vepsanou velkými písmeny na čele+ Ano. Ty sám to musíš vědět nejlíp +neudrží se a až příliš troufale Altairovi připomene jeho nedávný nebezpečný počin ve jménu lásky. Okamžitě si však uvědomí, že přestřelil+ Omlouvám se, Mistře +kajícně skloní hlavu v očekávání trestu+

[Altair]

+zablýská se mu v očích hněvem nad drzostí svého podřízeného a nebýt to jeho nejlepší přítel, přísně by ho za tuto opovážlivost potrestal. V tu chvíli si ale uvědomí, že i přes tu troufalost, s jakou Enzo dal jeho čin za příklad, v podstatě řekl pravdu. Altairova sebevražedná mise pro záchranu Beatrix nebyla ničím jiným, než záležitostí jeho srdce. Porušil přitom všechny své zásady, ohrozil bezpečnost operace, vystavil nebezpečí řád a životy svých lidí. A to všechno kvůli lásce. Jak může vyžadovat od svých podřízených dodržování pravidel, když on sám je porušuje... Odvrátí se od Enza, v potemnělých očích už není ani stopy po hněvu. Přistoupí k oknu, mlčky se zahledí přes střechy pevnosti do dálky, myšlenky soustředí na něco... na někoho+ Můžeš odejít +promluví potichu po chvíli, ale jinak se ani nepohne+

[Enzo]

+zadumaně sleduje Altaira a je mu jasné, co se mu honí hlavou. Na jeho pokyn, aby odešel, nereaguje, nemá se nějak k odchodu. Pomalu se přikrade za Altairova záda a položí mu ruku na rameno+ Už jsi jí dal vědět, žes to přežil? +promluví tentokrát jako přítel+ Má o tebe strach... psala mi...

[Altair]

Ne. Pochybuji, že po tom všem, co si kvůli mně vytrpěla, ještě o to stojí +klade si za vinu vše, co se Bei přihodilo+ Psala ti? +otočí k němu překvapeně hlavu, že proč zrovna jemu+ A... ehm, co ti psala? +zeptá se s hranou lhostejností a opět stočí pohled k oknu+ Přežila to. Všechno ostatní je malicherné +zamyšleně sleduje orla, symbol Masyafu, kroužícího nad pevností+

[Enzo]

To máš nejspíš pravdu +souhlasí s ním a i když něco ví, neplete se do toho, není to jeho věc+ Prosila mě o zprávu, jestli jsi naživu +Altairův hraný nezájem ho neoklame, na to ho zná až moc dobře+ Neschvaluji ten váš nesmyslný vztah, to víš moc dobře... ale měl bys jí dát vědět, že žiješ +poradí mu přátelsky+ Přežila to jenom díky tobě +oponuje Altairovým sebevýčitkám+

[Altair]

+podezíravě se zahledí na Enza+ Proč ti na tom najednou tak záleží? Vždycky jsi mi ji přece rozmlouval +probodává ho pohledem, snažíc se zjistit, jestli Enzo ví něco, co on ne+ Nejdřív musím vyřídit jednu záležitost, která nepočká. Dokud je Fáhid naživu, půjde po ní. Proto ho musím najít a zabít. Až když už nebude Beatrix kvůli mně v ohrožení, ozvu se jí +nepovolí+ Ale taky jenom díky mně se do těch nesnází dostala +odporuje mu+

[Enzo]

Začal jsem ti ji rozmlouvat, až když jsem si všiml, že to přestává být jen nezávazný flirt +ohradí se+ Jistě, Beatrix je přitažlivá a sexy, i mně se přece líbila. Nevyčítám ti, že jsi s ní spal. Ale nejsem slepý, abych neviděl, co se s tebou poslední dobou děje. A už se něco šeptá i po pevnosti +upozorní ho varovně+ Měl bys jí napsat osobně, že žiješ, protože na to čeká. Přes to všechno je mi jí trochu líto +přizná+ A pak na ni radši zapomeň +víc mu prozradit nemíní, protože i přes svůj ne moc přátelský názor na Beatrix nehodlá ji před Altairem shazovat. Ale hlavně chce svého přítele ušetřit zklamání z toho, že se Bea za jeho zády vdala za jiného+ Nestahuj všechnu vinu pořád jenom na sebe, sakra! +v hlase mu zavibruje vztek+ Do těch nesnází se namočila sama v okamžiku, když pošlapala naši pohostinnost a přelezla zeď pevnosti.

[Altair]

Jo, je dost těžké jí odolat +pousměje se, jak si ji představí v mysli+ Vlastně jsem jí už dal o sobě vědět, samozřejmě anonymně, abych ji nekompromitoval. Doufám, že pochopila, od koho jsou ty vzkazy +svěří se mu+ Co se šeptá? +trochu ho to zaskočí, protože jako velmistr by měl jít všem členům řádu příkladem v dodržování asasínského kodexu+ Zapomenout na ni? Vím, že v zájmu její bezpečnosti bych to měl udělat. Ale obávám se, že by to pochopila jinak. Navíc, to se ti lehce řekne +když si Enzo dovolí okřiknout ho, být to v pracovní záležitosti, jako jeho nadřízený by ho za to potrestal. Teď se ale baví důvěrně jako přítel s přítelem a Altair na to zareaguje s chladným klidem+ Udělala osudnou chybu +připustí, sám byl z Beina nočního útěku vytočený do běla+ Ale možná jsem na tom měl taky svůj podíl viny +přemýšlí, proč to udělala+

[Enzo]

+zakroutí hlavou+ Seš si nějak jistý, že bude vědět, že je to od tebe. Beatrix musí mít spousty ctitelů +ušklíbne se, na západní ženy má svůj vyhraněný názor+ Zaslechl jsem Jásira, jak u večeře rozebíral, že tvoje reakce na zmizení té nevěřící ženy byla nepřiměřená. Tak jsem si na něj počkal a vysvětlil jsem mu to. Ovšem, ne že bych s ním nesouhlasil +dodá jízlivě+ Jsi zaslepený, Altaire, to není ženská pro tebe +naráží na to, že se vdala, což je pro muslimy neodpustitelné+ Tady vidíš, že západní ženské a ta jejich emancipace nepatří do našeho světa. Beatrix nikdy nezkrotíš, vždycky si bude dělat, co chce +uzavře to, když už nic jiného, alespoň udělal vše, co bylo v jeho silách, aby ho nepřímo varoval+ Pokud budeš potřebovat pomoct s tím Fáhidem, víš, kde mě najdeš.