V: +sevře v náručí Styx a dlouze ji objímá+ Jsem ti vděčná, že mi to nevyčítáš, i když vím, že s tím nesouhlasíš +šeptá jí konejšivě do ucha+ Nemusíš mít strach, s Enzem se nikdy nesetkáš. Tedy, pokud se sama nebudeš chtít s ním někdy seznámit +zažertuje+ Vy mi tu morálku kazíte už pár let. Co vás mám, porušila jsem už asi tisíc zásad a zákazů +zasměje se na Remuse+ Letos jsem si v Paříži opět ozdobila stromeček. Vánoce mi přijdou hrozně krásné +pochlubí se jim+ No, jelikož v Sýrii teplé oblečení nepotřebuji a do Paříže jsem to už nestihla, budete mi muset půjčit něco teplého na sebe. Který z vás se obětuje? +uculí se na ně+
S: +stiskne Remusovi ruku, aby věděl, že to zvládne+ Je to tvůj život, a do toho ti já kecat nehodlám, ať už si o tom myslím cokoliv +usměje se na Vanessu a konflikt je zažehnán+ Myslím, že to nehrozí. Oboustranně +zavrtí hlavou, že o setkání s Enzem opravdu nestojí+ Templáři a assíni bok po boku? To by se přepsala staletá historie +rozesměje se a jak Styx, tak Vanessa rozhodně Remusovi nebudou přidělávat starosti tím, že ve válce s radikály už za své řády dávno bojují – přece si Remus nemyslel, že takové bojovnice budou v práci sedět v kanceláři u počítače + Remus ti může půjčit leda tak rukavice. Do všeho ostatního se vejdeš dvakrát +zasměje se, už to má vyzkoušené+ Pojď, vybereme něco z mého šatníku, nemám obavy, že by ti to nebylo. A až se vrátíme, pomůžete mi vy dva s obědem +vezme Vanessu nahoru, aby si vybrala něco teplého na sebe+
+když vyjdou ven za Remusem, obě jsou tak zachumlané, že jim je zpod čepice a šály přes pusu vidět jenom rozesmáté oči+ Tak jsme moc zvědavé, jestli nás teď rozeznáš od sebe +zasměje se buď Styx, nebo Vanessa a ta druhá mu se smíchem uštědří pecku sněhovou koulí do ramene+