Pokoj vlevo nahoře

[Locke Lamora]

+když usne, Jean ji ještě chvilku hladí po vlasech a locke po zádech, usmívaj se a šeptem se domlouvaj na ráno, a postupně usnou i oni, a klidně spí až do rána propletený jako vánočka+

[Wenai Lafayette]

+ona je tuhá, ale ráno se děsně nenááápadně vzbudí dřív a nachystá jim tam dááárky a trochu se chichotá a honem honem se vrátí do postele, než se ti dva vzbuděj+

[Locke Lamora]

+oni jsou domluvení s malteziem, takže ten tam jejich dárky dá, a oni se ráno vzbudí, když se plíží zpátky do postele, a chňapnou ji a nepustí+ kdes byla, co ty jezinko? +uculí se+

[Wenai Lafayette]

+téééda! Ti jsou fikaní + Ááááá. +směje se a svalí se na ně a trochu je zalehne+ Já jsem nebyla nikde! Nikde! Já jsem pořád s váma. +směje se a pusinkuje je+

[Locke Lamora]

áááno. +směje se Jean a vtiskne jí pusu na dekolt+ Já to vím, kdes byla. +culí se Locke+ jááá totiž vím, co je za den. +zazubí se a lehce jí olízne břicho vedle pupíku+

[Wenai Lafayette]

Nene! +směje se a tuslí se k nim+ Jo? A copak je za den ty chytrolíne? +uculí se a trochu ho polechtá a oči jí jenom svítí+

[Jean Tannen]

to je přece jasný. +směje se locke+ dneska jsou vánoce. +uculí se a lehce ji kousne na žebrech, jen tak něžně, a pak se vynoří zpod deky+ a tobě to děsně vánočně sekne. +mrkne na ni+ chceš jít dolů, co. +uculí se+

[Wenai Lafayette]

Vááánocééé! +zavýskne a zvedne ruce, až jí peřina spadne až k pasu, ale ona se směje+ A dárkýýý! +zazubí se na ně+ No jooo já vím, já jsem na ty dárky zatížená, no. +zazubí se na ně+

[Locke Lamora]

je to rozkošný. +zazubí se Locke+ ty seš rozkošná. +ujistí ji Jean, a vtiskne jí pusu+ tak pojď ty jezinko, ať nám tady nevybuchneš nadčením. +uculí se+ dáme si vánočku k snídani. +mrkne na ni a líbí se mu, jak jí svítí oči+

[Wenai Lafayette]

Ale to samo! +zasměje se a vyskočí z postele a zachviličku je už oblečená a popohání kluky, aby se tak děsně neloudali a šli ke stromečku+