Dovolená Gabriela a Syriany

[Rebecca Altamirano]

Útěk našich alfů do rumunských lesů...

[Gabriel]

+Vypískne jak si ji přehodí jak pytel brambor.+ Heeej, to jsou mi móresy, teda. +Ušklíbne se, a pak teda jako fakt kouká, ale aby si nemyslel, tak triumfálně otevře skříň a vytáhne krosnu skoro stejně tak velkou, jak je sama.+ No nečuč, kam si myslíš, že jsem nacpala všechny ty knížky, co mám v plánu přečíst +pozvedne obočí a vyrazí k tomu velkému teréňáku.+ Snad bude ve stejném stavu, jak se budem vracet. +Podívá se s láskou k domovu, naloží batožinu, usadí se na sedadlo, nohy si pěkně opře o palubní desku, zrcadlovky na oči.+ Let´s go baby

Jen si zvykej. +poplácá ji ještě po zadečku, jak si ji tak nese a zachechtá se+ Proboha, co v tom máš?! Večerní róby? +zírá na tu obří krosnu a koutky mu pocukávaj+ Aha, tak to pak jo. Knížky se dají rozhodně pochopit...+pokýve vzápětí vážně hlavou a už se usmívá neskrývaně+ Zbylo místo aspoň na kartáček na zuby? +zeptá se s milým úsměvem+ I když ten není nutný, může po večerech ohlodávat kosti, ty jsou na bílý zuby stejně nejlepší. +poučí ji vesele a cvakne na ni opravdu ukázkově zářivým chrupem:D Pochechtává se celou cestu k autu, hlavně tomu, že za tou monstrózní věcí naní skoro vidět+ Jak si madam přeje....+vyculí se, prudce sešlápne plyn a vyrazí po příjezdové cestě, až kamínky odlétají od zadních kol, jak miniaturní projektily+

[Syriana Spinnel]

Jako jak zvykej? +vyhrkne překvapeně.+ Ještě bys mě mohl chytnout za vlasy, hodit si přes rameno kyj a odtáhnout do jeskyně +koutky jí kmitnou nahoru.+ Miláčku, jistě že zbylo místo na kartáčky, dokonce i na pastu. +Zatváří se významně.+ No fuj, jsem náhodou vlk, a ne nějaký pes, abych ohlodávala kosti +vycení na něj stejně bělostný chrup. No a jestli je cestou k autu někdo viděl, musel pukat smíchy jako Gabriel.+ Mohli bychom se podívat i k Černému moři? +Sonduje cestou a jak se vzdalují od domova, začíná být krajina ještě víc divočejší. Syr stáhne okénko uplně dolů a nechá si scuchat vlasy větrem.+ Všiml sis, jak jsem milostivě laskavá a opomněla jsem návštěvu v bytě? +Podotkne, to aby si nemyslel, že na to uplně zapomnela, to zas neee.+

[Gabriel]

No to ale vůbec nezní špatně...+zazubí se na ni+ Páni, tak to tedy zírám! +že zbylo místo i na pastu:D+ A to si myslíš, že vlci neokusují kosti? Myslím to vážně, proč myslíš, že mají tak bílé zuby. Žádná lesní víla jim je opravdu nečistí. +poučí ji přechytrale a potlačuje úsměv+ Jasně, že můžeme. +kývne na to moře a usmívá se, jak se nechává nechává ovfukovat větrem:D+ Ano lásko, to jsem rozhodně zaznamenal a je to od tebe velice prozíravé. +loupne po ní pohledem+ Protože pokud bysme tam jeli teď, žádný výlet do divočiny by ještě nějakou dobu nebyl. +dramaticky se odmlčí+ Protože bych nás zamknul v ložnici. +dodá s ďábelským úšklebkem+

[Syriana Spinnel]

No prima, ještě ti tu dávám návod +zakroutí očima, a jak tak větrají, tak si zapálí a cítí se děsně uvolněně, spokojeně. Zas k němu otočí hlavu a zatváří se stylem "jako vážně mi tu dáváš kázání?"+ Hele možná máš dojem, že se mi přeměnou vytratila i půlka mozku brouku, ale tak to není +mrkne na něj+. Jen ti říkám, že já je hlodat nebudu +zatvrdí se heh. Pak jí ale obličej zalije krásný ruměnec, jak si představí ty hodiny zavřené v jejich novém společném hnízdě.+ Hele mám pár otázek +zakření se.+
1. když spadne vlkodlak do vody, smrdí pak jak když smrdí mokrý pes?
2. když ulovím a sežeru třeba srnu, nebude mi pak po proměně šoufl?
+Vypustí to z pusy, ví že to zní pitomě, ale prostě děsně ji to zajímá, a koho jiného se zeptat +

[Gabriel]

A já ti za to děkuji. +vyculí se na ni vesele+ Dobře, dobře, však každej má jiný chutě. +kapituluje, ale koutky mu zrádně cukají; pak se ale zarazí a kouká na ni tak dlouho, až by to snad narval do prvního stromu, kdyby nebyla silnice naštěstí momentálně rovná. Pak mu koutky znovu cuknou a vzápětí se začne pochechtávat nahlas a zadívá se zase na silnici+ Odpověď na první otázku: Jo, pokud zůstaneš v kožichu. Když se proměníš zpátky do lidský formy, tak ne. +mrkne na ni+ A na tu druhou…ti moc odpovědět nemůžu, protože jsme každý trochu jiný. My takový problém nemáme, ale u tebe…+pokrčí lehce rameny a znovu na ni krátce koukne+ To asi budeš muset prubnout a otestovat sama.

[Syriana Spinnel]

+Trochu na něj vypleští oči, jak tak na ni civí a už už má tendence chytnout, volant. Má strach jestli nedostal náhodou infarkt, nebo mrtvici nebo tak něco. Ale jak se začne pochechtávat tak přimhouří oči do mrňavých škvírek a probodává ho pohledem. Založí si ruce na prsou.+ Hahaha, jen se zasměj +zabrble. První odpověď přejde, moc se jí sice nelíbí, že když si bude chtít zadovádět s vodou jako vlček, bude smrdět.+ No ale já neumím ulovit srnku. +Zamračí se a podívá se na něj, jestli se pořád ještě směje, tak ho zaškrtí.+ Naučíš mě to? A kam vůbec míříme? +dojde jí po chvilce, protože to fakt neví.+

[Gabriel]

Však se směju. +ujistí ji mile a znovu se na ni vyculí+ Jasně, že naučím. I když si stejně myslím, že to ani nebude potřeba. Je to instinkt. +pousměje se a pokrčí lehce rameny+ Ale nebudeš mít problém zakousnout Bambiho? +loupne po ní pohledem a bohové vědí, jestli to myslí jako regulérní otázku, nebo si z ní zase utahuje:D+ A míříme do výchozího bodu naší dovolený, přece. +mrkne na ni tajemně a nic víc neřekne. Po nějaké době přejde udržovaná asfaltka do prašné, lesní cesty, na jejímž konci jim v cestě zabrání závora přes cestu.+ Tak vystupovat, panstvo. +zavelí, vystoupí a vezme si svůj batoh a stan. Počká až si vezme Syr ten svůj a svižným tempem vyrazí do kopce po cestě, vedoucí hustým lesem. Vzduch je chladný a voní jehličím, tlejícím listím a vlhkou půdou.+ Zhruba hodinu odtud je skvělý místo na táboření. Rád bych tam dorazil do setmění. +ohlásí jejich dnešní cíl+ A pak si půjdem ulovit večeři. +mrkne na ni v očích mu zablýskne+

[Syriana Spinnel]

Ani nevíš, jakou mi to dělá radost +uculí se na něj stejně mile. Vidět to někdo jiný, nejspíš by děsem zdrhl.+ Bambiho? +Vykulí oči a slova se jí ztratí ze rtů. No tak to je pecka. Bude nejspíš prvním vlkodlakem vegetariánem.+ Ehm... proč zrovna tě napadl Bambi? že ty se po večerech místo spaní díváš na Disneyovky? +úspěšně to zakecá, snad.+ áá pán je dneska výřečný +zabrčí a začne si šněrovat pohorky.+ Prej panstvo, vážně, víš ty vůbec s kým spíš? nespletl sis mě náhodou s Davem, nebo Willem? +Povytáhne obočí a hodí si na záda krosnu. A nutno dodat že docela odlehčenou, to jen ten obal vypadá obrovský. Taky je trochu očarovaná nezjistitelným zvětšovacím kouzlem, takže kdyby G náhodou přišel na to, že tahne skoro celou knihovnu, řezal by se až do zítra. A taky celou spižírnu:)+ No pojďme pojďme, žádný flákání. +Bez problémů srovná svůj krok s jeho.+ Hele lezou na vlkouše klíšťata? +zabije to další duchaplnou otázkou.+ Hlavně si dej majzla, abych v zápalu boje neulovila tebe +oplatí mu významně a zároveň si stáhne vlasy do drdolu.+

[Gabriel]

No asi proto, že mám vysokou nejradši. +usměje se na ni zubatě+ Na Disneyovky? Ani ne, ale klidně můžeme začít. +cuknou mu koutky a teď už je jasný, že ji zlobí schválně:D+ Já to vím velmi dobře, neboj. +zamručí tlumeně a v očích mu zahoří ďábelské plamínky+ Já ti to v půlce tohodle šílenýho krpálu připomenu. +blýskne po ní úsměvem a vzápětí málem spadne na hubu, protože na ni zůstal zírat a přehlédl kořen stromu, zákeřně rostoucí kus nad zemí. Povede se mu to vyrovnat, ale musí se zastavit a přestat se dusit smíchy+ Kam na ty otázky chodíš, prosím tě? +kroutí hlavou a přistoupí k ní+ A ne, nebo minimálně na nás ne a počítám, že ani na tebe nepůjdou. Jednak kvůli magii a jednak kvůli samotné podstatě vlkodlaků. Podle mě mají pro tyhle potvory nestravitelnou chuť. +uklidní ji a pak se k ní skloní a hluboce ji políbí+ Miluju tě za to, že mě dokážeš rozesmát a nechápu, jak jsem bez tebe mohl žít. +usměje se na ni a znovu jí vtiskne na rty lehký polibek+ Tak jdeme, ty moje malá vlčice.

+postupují lesem svižně a v podstatě úplně tiše, jejich kroky tlumí lesní půda a je to jakoby sám les poznal, že nejsou obyčejní lidé, větvičky jim nepraskají pod nohama, žádné větvě je nešvihají neočekávaně do obličeje. Les je zná jako své, ty kteří do něj patří. Po necelé hodině les trochu prořídne a po chvíli se před nimi objeví mýtina, přes kterou protéká potůček+ Tak jsme tady, naše první tábořiště. +mávne k paloučku gestem prodejce luxusních aut a zazubí se na ni+