od Syriana Spinnel » 25 dub 2016 22:20
+Honění veverky je ta největší legrace na světě. Zatím, protože nenarazili na nic většího i když pokud by hodně chtěli, tak nějakou vysokou by hravě vystopovali. Pobíhají kolem sebe, proplétají své běžecké dráhy a sem tam se zrzavý vlk otře kožichem o černého. Rozhled z útesu je dechberoucí a jako člověk by ho dozajista ocenila, ale jako vlk... Přitulí se k vlkovi vedle sebe a přidá své vytí k jeho, které se nese přes celé údolí a celý kraj, a je to kouzelná chvíle. Není to jen propojení jejich hlasů, ale jich celých, celých jejich bytostí, duší. Takový malý manželský obřad vyjádřený písní vlků. Po nějaké chvíli si S-vlk položí hlavu na Gabrielovy tlapky a odpočívá. Když je slunce vysoko nad jejich hlavami šťouchne do něj čenichem a švihne ocasem. Sestoupí z vrcholku a útesu až k řečisti potoka a vydají se podél něj zpět, přitom narazí na malou tůňků. Zrzavou nenapadne nic lepšího než do ní skočit a celá se zráchat. Vyleze na břeh, otřepe se a druhého vlka celého scáká. Věnuje mu vlastní verzi pyskatého úsměvu a doběhnou k autu. Chvilku má strach, že se tak nechala strhnout vlkem, že to zpátky nepůjde, stojí tam, přešlapuje na tlapkách, ale jak se G hodí zpět do lidské kůže dostane na něj ohromnou chuť. A ne, o sežrání vážně nejde. Během pár drsných minut se promění zpět. Opře se rukama o kapotu teréňáku, hlavu svěšenou a ztěžka oddechuje, pravá ruka ji bolí, ale aspoň s ní už hýbe. Mávnutím ze sebe sundá zbytky proměny a zpoza clonu vlasů koukne na Gabriela vedle sebe. Jak se tak opírá, pohodí bokama v jasné výzvě, potřebuje ho v sobě, hned, teď okamžitě, silně, majetnicky...+
Feels like I drown in your every word
And every breath that's in between
Somehow you got me where it really hurts
It's killing every part of me