Ceremoniální místo smečky

[Smečka]

+cítí, jak se na ni upřely ty stovky párů očí a připadá si jako lapená ve světle reflektorů. Trochu ztěžka polkne a zadívá se na matku a otce, kteří poněkud ztuhle sedí na svých místech. Pak na Gabriela, který jí věnoval jen letmý pohled a zadíval se na Syrianu a nakonec právě na svoji soupeřku, která jeho pohled opětuje. Podrážděně ohrne ret a postaví se do plné výše. Upře na Gabriela tvrdý pohled, když jim sdělí své rozhodnutí+ Za svítání chci pokračovat. +okamžik ho provrtává pohledem, než se otočí a zadívá se na Syr, v očích jasnou výzvu+

[Syriana Spinnel]

+opětuje pohled Miss Americy bez sebemenšího strachu. Nehne ani brvou, jen ať si to holčička užije. Mohla by ji popíchnout, ale polkne to. Je docela překvapená, že chce pokračovat, myslela, že z taktických důvodů si vezme odpočinek. Ale třeba to už chce mít taky z krku. Syr se zaměří na Gabriela.+ Souhlasím. +přikývne hlavou a na okamžik se zadívá na oblohu, kolik může být hodin, a jak dlouho bude trvat, než slunce začne vycházet. Mile se na Lorelei usměje a pak se vzdálí do jednoho ze stanů.+

[Gabriel]

+jak se rozhodne pochopí ve chvíli, kdy se mu zadívá do očí. Je to rozhodně velkolepé gesto, ale také je to důkaz její nerozvážnosti a pýchy. Než aby přiznala, že potřebuje odpočinek, raději bude bojovat zraněná. Protože ani proměnou všechna ta zranění nevyléčí. Je to ale její rozhodnutí a nic proti rozhodně nenamítá. Její rodiče k tomu ale očividně mají pár připomínek, protože jen co ohlásí tu několikahodinovou přestávku, zamíří rovnou za svojí dcerou. A on jde pro zěmnu za Syr. Vejde do stanu, ve kterém zmizela a zastaví se kousek od vchodu+ Takže ještě dnes to všechno skončí...+prohlásí tiše a pak překoná těch pár metrů, co je dělí a sevře ji v objetí. Nic neříká, jen ji k sobě tiskne, vdechuje její vůni a je rozhodnutí ji nepustit, dokud nepřijde čas k finálovému boji+

[Syriana Spinnel]

+Zrovna si nalévá plný hrnek horké kávy, když ji sevřou silné paže. Vůbec není překvapená, kdo to je, protože ho cítila už od tribuny, hih.+ To je dobrá zpráva ne? +usměje se měkce a zadívá se na něj... no možná asi ne, když vidí, jak se tváří.+ Hele já to zvládnu jasný? +chytí ho za bradu a donutí jej na sebe podívat.+ aby tě náhodou někdo nenařkl, že mi nadržuješ +usměje se a hezky ho políbí.+ co budem po tom, myslím jako po boji? jak to bude probíhat dál? +jop, snaží se ho rozptýlit.+

[Gabriel]

Jo, rozhodně to je dobrá zpráva a vím, že to zvládneš. +zamručí jí do vlasů a pak ji trochu neochotně pustí+ To by si nikdo nedovolil. +ušklíbne se sebejistě a polibek jí poctivě oplatí+ Jak? No vypakujeme američany zpátky za oceán a pak vyrazíme na první lov, s novou alfou. +mroukne tlumeně do jejích rtů a lehce přejede svými rty přes její+ A pak bude na řadě naše dovolená. +připomene jí a posuměje se, rozhodně na to nezapomněl+

[Syriana Spinnel]

+když ji na chvilku propustí z vězení paží, hrkne svou osobní drogu, tedy kafe, ještě docela horké.+ Hmmm +zamručí spokojeně.+ To zní jako bezva plán +uculí se skrze hrnek a zas jsou jenom oni dva.+ škoda že ji nemůžu jenom zastřelit +povzdechne si trochu a zas se přitulí, když se plachta zase zvedne a vejde za nima Will s Davem.+ Už je čas? +adrenalin se jí zase rozběhne žilami, ani nestihla naplánovat nijakou strategii. No nic, bude dělat to, co vždycky, improvizovat, stejně většina plánů, co má, vždycky krachne. A to je pak zapotřebí plán c, d, e... prostě víc plánů +

[Gabriel]

Taky že to je, bezva plán. +přikývne souhlasně a líbne ji na nos+ Jo, to je rozhodně škoda, bylo by to aspoň pořádně dramatický. +okomentuje vážně ten její nápad a koutky mu trochu cuknou; zbývající čas pak stráví spolu, povídají si, tulí se a jsou tak v klidu, jak jen okolnosti dovolují. Když přijde Will s Davem, zvedne se a ještě ji políbí pro štěstí+ Natři jí to...+zašeptá jí do rtů, pak se otočí a jde si zase sednout na jejich tribunu. Devin a Raven už tam jsou, oba mírně pobledlí. Nemá vůbec chuť ani náladu se s nimi bavit a v podstatě je okázale ignoruje a sleduje jenom arénu, kam právě obě přišly+

[Syriana Spinnel]

Hlavně by to bylo bez práce hih +culí se té představě, moc by se jí to líbilo.+ Jdu na to pane +mrkne na něj a jde do práce. Lorellei už tam je, protahuje se v jednom z rohů. Jde se na věc. Ze začátku kolem sebe trochu krouží, pak se do sebe pustí, rána střídá ránu, takovou rychlostí, že skoro nejde rozeznat, čí končetina zrovna útočí. téměř současně je prolita první krev. Obě dvě jsou zbité, a jak boj pokračuje a protahuje se, je to zdlouhavé. Pak zahlédne v pohledu Lorellei něco zákeřného a už se před ní objeví vlčice rychlostí blesku. Syr to tak rychle nejde a to je její slabina, čehož si miss america všimla a během proměny na ni zaútočí a tvrdě se jí čelistmi sevře kolem toho už jednou zrasovaného ramene. Syr táhle zavyje, bolestí a vztekem zároveň a konečně se taky promění. Na pravou přední packu nemůže došlápnout, ale i tak je mnohem větší než druhá vlčice. V očích není nic, jen zvíře - zraněné zvíře, které má před sebou kořist. Vrhne se na ni a v jednom chumlu se tam válí, vrčí na sebe, chňapají mordama. Pak v jednu chvíli, je to jako mrknutí oka dostane menší vlčice drápy po tlamě, až se zakňučením stáhne ocas, a celá se stáhne dozadu. Syr neváhá a promění se zpět, ale jen tak něco mezi člověkem, a vlkem. Přejde k vlkovi zvedne ho v silných prackách za zátylek, stačilo by jen stisknout a křup, bylo by po ní.+ Vzdej ssee +zavrčí skrz napůl vlčí tlamu a praští s ní o zem a zas ji zvedne. Několikrát to ještě musí zopakovat, než se Lorellei promění zpátky a ukončí jejich souboj.+

[Gabriel]

+jak boj postupně nabývá na stále větší tvrdosti a surovosti, tiskne čelist stále silněji k sobě, až skoro skřípe zuby; když se Syr začne měnit a Lorelei na ni zaútočí ještě během té chvíle, má chuť vztekle a bezmocně zařvat. Pevně sevře opěrky křesla, až dřevo zasténá pod tím drtivým stiskem a Syrianino zavytí se do něj zabodne jako stovky nožů. Pak je už ale evidentní, kdo má v tomhle boji navrch, přesto se ale Lorelei stále nechce vzdát. Sleduje, jak Syr zase nabere tu poněkud děsivou meziformu a několikrát se soupeřkou tvrdě praští o zem. A pak se konečně promění a vzdá se. S úlevou vydechne, strašně si přál, aby Syr nebyla nucená znovu zabíjet. Uvědomuje si hrobové ticho, rušené jen prudkým, těžkým oddechováním obou žen a tlumených vzlyků, které vydává Raven. Nevěnuje jim jediný pohled, když vstane a zadívá se na Syr. Už neskrývá svůj výraz, plný hrdosti, lásky a pýchy, když se jí dívá do očí+ Vítězkou je Syriana. Pozdravte svoji novou alfu! +jeho hlas se mocně rozlehne celým prostranstvím, okamžitě následovaný výbuchem radosti, výkřiky a smích se mísí s vytím. Vše pak v jediné chvíli utichne, když všichni jejich vlci, s vyjímkou těch pár američanů, klesnou na jedno koleno, natočí hlavy na bok a odhalí linii hrdla, dokazujíc svoji podřízenost družce svého alfy. I přes počáteční nedůvěru a neochotu ji uznat, teď už nepochybují. Je jednou z nich a své místo si tvrdě vybojovala.+

[Syriana Spinnel]

+Prudce oddechuje, v ruce stále drží Lorellei za zátylek. Až do chvíle, kdy ji Gabriel vyhlásí jako vítězku. Chlupy začnou pomalu ustupovat a Syr se zmenší, až je z ní obyčejná nahá ženská. Pravá ruka jí visí podél těla a z rány teče tmavá hustá krev, jako by byla porušená žíla. Zbarvuje jí bílou kůži a kape do písku na zemi. Ale nedbá toho. Pohledem přejíždí bouřící tribuny a cítí se skoro božsky. Tak povzneseně, lehce, cítí obrovský příval energie ze smečky, který se do ní vlévá ve vlnách a naplňuje ji, jako prázdnou nádobu. V tom okamžiku uctění ach... nedá se to ani popsat. Podívá se na téměř každého člena smečky a pak pokyne, že si jejich úcty váží. Tak jak je, přejde ke Gabrielovi na alfa tribunu, proplete své prsty s jeho.+ Děkuji vám. +zvolá tak, aby ji všichni slyšeli a pak s neskutečně krutým pohledem se podívá na alfa pár americké smečky.+ Máte hodinu na to, abyste opustili území patřící naší smečce. Hodinu, ani o vteřinu víc. Pokud to nebudete respektovat, +hlas má absolutně autoritativní, je to skoro jako povel pro celou smečku, aby to vzala na vědomí, že je to rozkaz..+ Pokud to nebudete respektovat, vypukne lov. +Rty se jí zkroutí v úšklebku.+ A hádám, že nikdo z mé smečky by vám nepomohl. +Teď už se regulérně usměje. Jop, konečně. Neskutečně si to jejich ponížení užívá.+