Ceremoniální místo smečky

[Smečka]

Místo uprostřed lesů, kde se odehrává většina politky smečky, setkání s jinými smečkami a různá oficiální rozhodnutí

[Gabriel]

+ještě si vezme bundu a obuje martensky a je připravená.+ taky tě miluju brouku +odpoví mu po polibku a je napnutá jak kšandy, když odjíždějí na setkání. Nikoliv nervozní+

+po zhruba půl hodině jízdy, zaparkuje na parkovišti, které je už skoro plné. Všimne si i pěti aut z půjčovny. Trochu se zamračí a přemýšlí, kdo by mohl přijet auty z půjčovny. Počká až Syr vystoupí a společně zamíř na shromaždiště. Jeho vlci stáli pohromadě na jedné stran vyvýšené skály s kamenem, čnícím do prostoru asi metr a půl nad jejich hlavami. Na druhé straně stála skupina dvaceti lidí, které neznal. Vzal Syr za ruku a vyšel spolu s ní na vyčnívající skálu. Rozhostilo se ticho. Zdálo se, že dokonce i ptáci přestali zpívat a vítr se utišil, aby ani šustění větví nerušilo houstnoucí atmosféru+
Mí vlci...+přehlédne je Gabriel upřeným pohledem a pak konečně začnou všichni klesat na koleno a naklánět hlavy na stranu, v gestu úcty a pozdravu svému alfovi. Velmi dobře si všímá, komu to trvá nejdéle a neujde mu, že nejvíce se zdráhala většina žen. Nakonec všichni zase pomalu vstanou a pak obrátí pozornost ke skupince vedle+ Vidím, že máme hosty. +upře bledě žlutý pohled na muže, který jim zjevně velí a ten vystoupí vpřed+

[Smečka]

+muž z cizí smečky sleduje pozorně vše, co se děje po příchodu alfy. Pak nenápadně zavětří a jeho citlivý nos mu potvrdí všechny ty zvěsti. Žena, stojící na místě, které patří alfově družce, je člověk. Zajímavé. Když Gabriel obrátí pozornost k nim, vystoupí v před a opětuje jeho pohled. Krátce, jen okamžik, než sklopí oči, na znamení, že jeho autoritu uznává. Je vysoký, do metru devadesát mu mnoho nechybí; jeho rysy jsou čistě indiánské; vznešené a hrdé linie tváře, pevný a ostražitý pohled tmavých očí. Dlouhé, leskle černé vlasy, s modrými odlesky, má v týle svázané a spadají mu po zádech jako temný vodopád. Štíhlé, ale svalnaté tělo, skrývající sílu, pružnost a mrštnost. Přestože je chladno, na sobě má jen kožené kalhoty a koženou vestu, odhalující hladkou, bronzovou hruď+
Jsem Devin, Alfa Západoamerické smečky lugaru. +promluví a dívá se jen na Gabriela.+ Toto jsou nejvýše postavení vlci v mé smečce +mávne elegantně rukou k lidem kolem sebe+ a jsme tu, abychom návázali přátelské vztahy s Evropskou smečkou. +dokončí svou řeč a udělá krok zpátky, aby se vrátil ke svým vlkům.+ Dovol, abych ti představil svou ženu, Raven a svoji jedinou dcerou, Lorelei. +kývne ke dvěma ženám, stojícím vedle něj+

+po jeho boku stojí žena, stejně strhující jako on. Vysoká, s hrdým a sebejistým držením těla. Její vlasy jsou spíše hnědé, než černé, s bronzovými odlesky a oči zářivě, světle zelené, blýskají inteligencí. Její pleť je o dva odstíny světlejší než Devinova, ale určité stopy rysů původních američanů v její tváři jsou. Po boku ženy stojí druhá žena, možná kolem dvaceti let, která je dokonalým mixem svých rodičů. Jakoby se v ní spojilo jen to nejlepší z nich obou a vykrystalizovalo do dechberoucího výtvoru přírody. Je menší než její matka, možná metr sedmdesát, s postavou, pro kterou by mnohá žena vraždila. Její pleť je lehounce snědá, jako káva s trochou mléka; oči má světle modré. Dlouhé, tmavě hnědé vlasy jí lemují tvář, jako rám obrazu umělecké dílo a ve vlnách spadají až do pasu. Jako jediná se dívá přímo na Syr.+

[Syriana Spinnel]

+Se zamračením sjede to množství aut pohledem... a+ tohle není běžné setkání, že ne? +zeptá se v chůzi a než se stihne vzpamatovat, stojí před celou smečkou, na vyvýšené skále. Tohle není dobrej nápad, říká si v duchu, takhle její seznámení se smečkou nemělo proběhnout. Sakra. A není očividně sama, kdo si to myslí, zvlášť, když vidí jak se spousta žen zdráhá uklonit svému alfovi. To že se vlastně klaní i jí, jí dojde až po chvilce. Snaží se kontrolovat svůj tep, svůj dech, své emoce, protože ví, že oni to cítí. Naprosto se duševně zablokuje, vystaví vysokou, kamenou zeď. Tváří se naprosto neutrálně, jen nepostřehnutelně sevře Gabrielovi ruku, a přála by si, aby o téhle akci byli víc informovaní. Aspoň tak sto let dopředu.+

+Otočí hlavu a zadívá se na skupinku hostů... Na pár vteřin jí doslova učaruje jejich etnická krása. Indiáni jak vyšití. Přitom po očku sleduje co dělá Gabriel a jakmile se chystá ho stejně uctivě přivítat, napodobí ho. Ježiši - potřebuje nějaký rychlokurz podělané vlčí etikety. Vždyť vůbec neví co má dělat a v tuhle chvíli je na svého vlka lehce naštvaná, že ji do toho nechla skočit takříkajíc rovnýma nohama. Pak zakotví pohledem na "dcerunce" a krev se jí začne vařit, jak ji ta slečna upřeně sleduje. Tak jo, tohle není normálně a určitě tu o něco jde. Nemíní uhnout pohledem ani o píď a v duchu si sumíruje, co bylo řečeno: Navázat přátelské vztahy s evropskou smečkou. Ódine... chraň ať to není jak si myslí. Protože jestli jo, bude to průser gigantických rozměrů. Má neodmyslitelnou chuť na ni vycenit zuby. A vstříc té přehlídce dokonalého ženského těla si jasně uvědomuje svoje nedokonalosti: na výšku je malá, kůži má až mléčně bílou, vlasy postrádají stejný zdravý odlesk jako její, malá prsa, malý zadek... tak jo, už toho sebemrskačství stačí. Gabriel je můj. Tečka. M. Ů. J.+

[Gabriel]

+obezřetně si cizího alfu prohlíží. Začíná tu cítit zatracený politický problémy a vůbec se mu to nelíbí. Poprvé ho napadne, že brát sem hned Syr asi nebyl nejgeniálnější tah, ale stalo se a už musí pracovat s tím, co má v ruce+
Vítám zástupce Západoamerické smečky na svém území a ve svém domě. Naše kořist, je i vaší kořistí. +přivítá je formálně; když ale vzápětí představí svoji rodinu, uvědomí si, že ho tím postavil před pořádný problém. Dobře si uvědomuje, že nemůže Syr představit jako svoji družku, aniž by riskoval okamžitou vzpouru ve smečce a z celého srdce doufá, že to pochopí.+ Představuji ti svoji přítelkyni, Syrianu. +řekne to pevně, sebejistě a pak pohledem přejede svoji smečku. Pár výrazů se trochu uvolnilo, přesto to napětí cítí, jako brnění statické elektřiny na kůži. Kurva. Má smečku těsně před vyhlášením puče a na krku delegaci z Ameriky. Proč se prostě nezastřelí?!+ Připojte se k nám prosím na oběd v mém domě. +rozhodně nemá v plánu probírat cokoliv, kvůli čemu jsou tady, hned před všemi vlky. Hezky jen on, Devin a jejich zástupci. Vezme Syr za ruku, otočí se zamíří zpátky k autu. Nic neřekne, dokud nejsou v bezpečí auta a pak se na ni podívá, jakoby ho někdo nakopl do žaludku+ Omlouvám se. +řekne prostě a je vidět, že mu budoucnost opravdu dělá trochu starosti+

[Smečka]

+pečlivě si všímá všeho, co se kolem děje, i těch nejjemnějších záchvěvů napětí. Dobře si uvědomuje, že smečka rozhodně není stabilní a i Gabrielův trůn je poměrně vratký. Nic z těchto myšlenek se mu ale ve tváři neodrazí, na rtech má neutrální, zdvořilý úsměv a když představí ženu vedle sebe, krátce a zdvořile jí kývne.+ Děkujeme za tvé vřelé přivítání a rádi ho přijímáme. +položí si ruku na srdce a krátce skloní hlavu. To samé udělá i zbytek jeho smečky a pak zamíří zpátky k autům+

Lorelei: +celou dobu si upřeně prohlíží ženu po alfově boku. Očividně ji hodnotí a přemýšlí, co na ní může muž jako Gabriel, vidět. Když se na ní pak zadívá a zírá jí přímo do očí, zvlní jí rty úšklebek, který je dokonalou předzvěstí zavrčení a výzvy. Je si jistá sama sebou; je dědička svého otce, protože američtí lugaru rozhodně nemají tak zkostnatělé a překroucené zvyky, jako mnohem starší evropští. A ta jejich tradice mít družku jen na sedm let. V duchu se ušklíbne. Zákony je snadné měnit...A pohled na ženu vedle něj ji už utvrdil v tom, že se pro změnu zákonů rozhodl dávno sám. Tím líp pro ně. Zadívá se na vlky naproti nim. Cítí v nich to napětí; a u spousty žen zaregistruje čirou nenávist. Ušklíbne se koutkem rtů. Rozpoutal anarchii ve vlastní smečce tím, že si vybral za družku člověka. To si může dovolit jen muž, jistý si svou mocí. A to jí rozhodně dost imponuje...+

[Syriana Spinnel]

+Cítí jak se jí mravenčení rozbíhá tělem, jako příslib něčeho co se jí sakra nebude vůbec líbit. A BUM! Rána přímo na solar… Přítelkyně? Jen párkrát zamrká… kam zmizelo to dobrou noc družko, dobré ráno družko… a i když není vlk, je jí hromsky jasný, že by ji měl představit asi trochu jinak. Pohledem mžikne po smečce a neujde jí několikero jízlivých úšklebků. Prima, právě ji shodil před desítkami vlků, před těmi, kterým chtěl nastolit nový řád a bojovat s ní po boku proti všem, co by stáli proti jeho rozhodnutí . Oplatí lehký kývnutí pozdravu. Přesto nespouští oči z té „princezny.“ A to co vidí v těch jejích, se jí líbí pramálo. Je tam napsaná výzva stejně čitelně, jako by to měla vytetované na obličeji. A už vůbec se jí nelíbí to, jak se dívá na Gabriela. Protože moc dobře tenhle pohled zná, od jedné nyní už mrtvé bývalé alfy.A už vůbec se jí nelíbí, že zítra bude muset odcestovat a nechat té mrše volné pole působnosti. Hodně, opravdu hodně by ji zajímalo, jak je možné, že o téhle přepadovce nevěděl předem. Sakra! Poslušně ho následuje do auta, kde se připoutá a se zaťatou čelistí hledí z okna. Až tady trochu popustí uzdu své frustraci, ale odrazí se to jen v očích, které nepatrně ztmavnou. Je naprosto jasné, co má druhá smečka v plánu, pěkně dohodit dcerunku Gabrielovi do postele a spojit se tak s jeho smečkou, mít na ni vliv…. Nejradši by mlátila hlavou do palubní desky. Když Gabriel vyřkne omluvu, je jí snad ještě hůř.+ Promluvíme si večer +odpoví mu jenom, protože na širší diskuzi teď vážně nemá náladu, a hlavně na ni nemají ani čas.+

[Gabriel]

+její výraz se mu vůbec nelíbí. Ví, že to totálně posral a je naštvaný, že ho na tuhle katastrofu nikdo nepřipravil. Pak ho napadne, že to možná udělal někdo za jeho zády. Pozvali sem američany jeho jménem, aniž by mu o tom někdo cokoliv řekl. Další zrada? Začíná z toho být vážně unavený a pomalu mu dochází, že nejspíš bude muset začít ve vlastní smečce zabíjet. Ještě chvíli se ustaraně dívá na Syrianin profil, pak se ale s povzdechem odvrátí+ Dobře. +řekne jen, nastartuje a vyrazí zpátky domů+

[Syriana Spinnel]

+V hlavě jí víří myšlenky, jak tornádo. Jedna nabíhá, a hned je tam druhá. Co z toho pro ně vyplývá? Jaké budou důsledky? Kdo za tím vším stojí? Takové návštěvy nejezdí neohlášeně, to rozhodně ne. Takže další zrada za jeho zády? Mimoděk natočí hlavu jeho směrem při jízdě a dívá se na jeho rozhořčený profil. Zdá se, že vlk má ve smečce o hodně větší rozkol, než jí přiznal. Nebo věděl. Což je horší. A co z toho všeho vyplývá pro ni? Hrábne si prsty do vlasů. Je jí naprosto jasné, že to nebude tak, jak si to G představoval. Říct smečce, že si vybral družku... oni to prostě nepřijmou. Posmutněle se usměje. Idealista. I když, kdo ví, jestli si za tím ještě stojí. Takže. jo, už ví, co to z toho vyplývá pro ni. Bude muset bojovat a zabíjet. Což je docela srandovní představa, když máte padesát kilo i s botama, a stojí pro ti vám nasraná rozzuřená vlčice, která je na boje zvyklá. Surprise. Už říkala, že by nejradši mlátila hlavou o palubku? hm, asi jo.+

[Syriana Spinnel]

+taky koukne na ty pitomý hodiny.+ Jasně brouku +hlas má pevný, odhodlaný. Stoupne si na špičky a polibek mu vrátí.+ Jenom doufám, že se na mě po tom nebudeš dívat jinak. +V hlase má možná smutek, ale než stihne cokoliv třeba namítnout, přenese je nějaký kus od společného shromaždiště, aby je nikdo neviděl. Ještě složitě zamaskuje pach svého vlka v sobě, koukne na G aby to ňufem zkontroloval a pak po jeho boku vykročí vstříc osudu.+