Ložnice

[Styx Lupin]

[Styx Lupin]

Opravdu je mezi námi tolik rozdílů? +podiví se+ Tak hlavně že poznáš tu pravou +políbí ho spokojeně+ Myslíš ten v té věžičce? Hm, ten bude ideální, je tam krásný výhled do zahrady. Tak jej necháme zatím nezařízený +přikývne a odebere se s ním do ložnice+ Ja vím, že se bojíš... já taky... ale kdybychom nad tím takhle pořád přemýšleli, nikdy bychom žádné děti neměli. Všechno dobře dopadne +usměje se a pohladí ho něžně+ Vlastně to ber jako takový předčasný darek k tvým blížícím se narozeninám +uculí se a dá mu pusu a pak se jde osprchovat+

[Remus]

Víc než si myslíš. +pousměje se+ Možná kdybyste spolu vyrostly, měly byste víc společných gest. +zauvažuje, ale pak se usměje+ Je tam spousta světla, a je blízko k ložnici. +přikývne, myslí ten stejný+ Ale můžeme ho zatím vymalovat, aby barva stihla dobře zaschnout. +navrhne+ Důležitý není strach, ale to jak se k němu postavíš. +usměje se na ni měkce+ Bude to v pořádku. +přikývne s jistotou+ Tak to je nejlepší dárek, co jsem kdy dostal. +zasměje se. Zatímco se sprchuje, vybalí si těch pár věcí, co měl s sebou na výpravě, svlékne se, a čeká, až bude na řadě se sprchou+

[Styx Lupin]

Na tom něco bude +přikyvuje souhlasně+ Vlastně to budeme muset oznámit Vanesse, že bude tetičkou... pokud se už vrátila. Brzy za ní skočím. Jestli chceš, můžeš jít pak se mnou, uděláme si výlet do Paříže +plánuje+
Vymalovat? No, to bychom mohli... akorát... jakou barvou?
To jsi řekl opravdu moc hezky, Vlčku... to o tom překonávání strachu... spolu to určitě zvládneme +políbí ho něžně na rty+
Tak to jsem ráda. Pořád jsem si lámala hlavu, co ti letos dám k narozeninám +směje se+
+prozpěvuje si ve sprše a čeká na Remuse+ Remusi... mohl bys mi prosím umýt záda?

[Remus]

To je pravda. Chceš to všem říct hned? Nebo počkat, až budeme mít jistotu, že je to v pořádku? +usměje se, on není pověrčivý, rád se přizpůsobí+ To bychom mohli. +přikývne s úsměvem+ V Paříži to neznám, budeš mě tam muset provést. +pohladí ji škádlivě+ Asi nějakou neutrální, když se chceme nechat překvapit. +zasměje se+ Musíme počítat s obojím. +uculí se taky+ To víš že ano. +usměje se přesvědčeně+ Nic hezčího už mi dát nemůžeš. A já nic víc nepotřebuju. +ujistí ji mile+
Ano? +zavolá z pokoje. Když uslyší její prosbu, musí se usmát. Svlékne si i zbytek oblečení, opatrně za ní vstoupí do sprchy, pohladí ji po rameni+ Moc rád. +zavrní tiše. Nabere si trochu mýdla, jemně jí ho začne roztírat po ramenou, na záda... spíš ji hladí po těle+

[Styx Lupin]

Ne, zatím si to necháme pro sebe... vyjma Vanessy... alespoň do té doby, než překonám ty první tři nejrizikovější měsíce +ona zase trochu pověrčivá je+ Pak to oznámíme přátelům a Amonovi. Takže se s tím prosím zatím nikde nechlub, i když vím, že už se nemůžeš toho dočkat +zasměje se+
Výborně, tak si spolu uděláme výlet do Paříže. Už dlouho jsme spolu nikde nebyli +už teď se začne těšit+
Tak vybereme nějakou hodně veselou barvu... žlutou, oranžovou, nebo tak. Ale to je ještě dost času. Vymaluješ to sám? Ty jsi na takové manuální práce hrozně šikovný. Vlastně na všechno +uculí se+
+když jí Remus začne roztírat gel po pokožce, zavře oči a užívá si jeho vlhké dlaně na svém těle+ To je tak příjemné... +vrni blahem a natáčí se mu tam různě, kam má ještě namydlit+ a ještě tady +vede mu úplně nenápadně jeho ruce na svá ňadra+

[Remus]

Dobře. +souhlasí spokojeně, jde mu hlavně o to, aby se ona cítila dobře a klidně+ Počkám s tím na tebe. +už přemítá, jak to za nějaký ten měsíc řekne Siriusovi+ Chceš, abych zamluvil hotel? Někde blízko Champs Elysée? +pousměje se+ Těším se. +zamručí jí tiše do ucha+ Barvy nechám na tobě, víš, že na to nemám talent. +zasměje se+ Jistěže sám, to je moje práce. +přisvědčí s úsměvem. Beze spěchu jí mydlí záda až k zadečku... potom dopředu až na bříško, a výš+ Tady také? +uculí se trochu. Ochotně pokračuje, ňadra jí důkladně namydlí, nevynechá ani kousek+ Je to... bezpečné? +zaváhá trochu+ Můžeme? +zeptá se pro jistotu starostlivě, nerad by cokoliv ohrozil+

[Styx Lupin]

Bude to naše tajemství +pošeptá mu do ucha s úsměvem+
Hotel? Vlastně... proč ne... původně jsem myslela výlet jenom na jeden den, ale proč v Paříži nezůstat déle, že? +usměje se+ Ostatně... teď se asi budeme muset na delší dobu rozloučit s těmi našimi dobrodružnými výpravami po světě, tak můžeme podnikat alespoň krátké nenáročné výlety do míst, kde jsme ještě nebyli.
Tady obzvlášť +uculí se, jeho mydlinkové laskání v ní pomalu začíná probouzet vzrušení a tělo se jí občas zachvěje příjemným elektrizujícím nábojem, když jí Remus přejede po tom správném místečku+ Co jestli je bezpečné... +ohlédne se na něj přes rameno+ ...milovat se spolu? +otočí se k němu tváří a usmívá se+ Já myslím, že teď ještě můžeme úplně bez problémů, vždyť jsou ještě takhle malinkaté +ukáže mu mezi palcem a ukazovákem jeden centimetr+ Neboj... nic se nám nestane +pohladí ho mokrou rukou po tváři a pak ho dlouze políbí+

[Remus]

Takové tajemství si nechám líbit. +usměje se+ Nebo uvidíme, jak se budeš cítit? Musíš teď víc odpočívat, a tolik se nehonit. +něžně ji pohladí po bocích+ To nevadí... mám takový pocit, že tohle bude daleko větší dobrodružství. +zasměje se... Pomalými tahy se věnuje jejímu tělu, ta správná místečka už dobře zná. Jemně jí dvěma prsty zvedne bradu k sobě, polibky jí oplácí, dokud se do nich nevkrade vášeň. Přitáhne si ji k sobě blíž, dlaněmi ji pořád mýdlově laská, až zabloudí do klína... je něžný, ale jeho vzrušení se nedá zastřít+

[Styx Lupin]

+její ruce se jí rozeběhnou po Remusově těle a důvěrně mapují jeho mokrou kůži+ Opatrní... samozřejmě... obzvlášť těsně před úplňky +hlas se jí zadrhává vzrušením, které jí pulzuje z klína do celého těla a její polibky nabývají na intenzitě a vášni. Rukou ho chvíli laská v klíně, dokud hlasem, ochraptělým touhou, nezaprosí+ Chci tě mít v sobě... prosím...