Bucuresti, Romania

[Gabriel]

+Upírá na ně upřený pohled temně hnědých očí, ještě o odstín tmavších než má Becca, po celou dobu co procházejí přes rozlehlý ceremoniální sál. Cítí z nich krev od chvíle, co vkročili dovnitř. Krev a stříbro. Z pachu toho hnusného kovu se mu udělá téměř fyzicky nevolno. Neujde mu, jak sebou Siana nepatrně trhla, když vešli dovnitř a tep se jí zrychlil. Pak ale veškerou jeho pozornost strhne Jade, který během těch pěti minut stihl porušit snad všechna protokolární pravidla a to nejen ta vlčí, ale i lidská. Celý se napne, svaly na čelistech mu ztuhnou a v hrudi mu zarezonuje hluboké, výhružné vrčení.+ A já bych ocenil, kdyby se tvůj kolega choval slušně. +odtuší temně, ale pak kývne a všichni opustí místnost+ Tak už máme soukromí. Proč jsi se mnou chtěla mluvit? S námi? +opraví se+ Měli jste problémy? Zjistili jste něco? +sklouzne pohledem z jednoho na druhého, ale nakonec se zadívá na Beccu, protože pohled na Jadeův arogantní výraz v něm vyvolává silné nutkání urvat mu hlavu. Což už jsou dva se stejným přáním v jedné místnosti:D+ A co myslíš tou narážku na můj vkus?! +podívá se zas na Jadea a víc, než cokoliv jiného ho vytáč fakt, že naprosto netuší, co se děje+

[Rebecca Altamirano]

+při tom vodopádu urážek, kterými Jade stihl všechny kolem oblažit, potlačí touhu zoufale zaúpět+ Byl bys tak nesmírně laskav a nechal toho? +zasyčí na něj vztekle a je naštvaná do té míry, že jí oči opět zalije jantar.+ A když se ptáš na striptýz...tohle už půjde dolů jedině pod sprchou. +merlinví, proč zmínila sprchu, ale docela určitě to nebyla narážka na epizodu v hotelu:D+ Takže pokud nezvládneš být aspoň teď objektivní a odpustit si ty tvý zasraný rasistický narážky, drž aspoň hubu. +opravdu zuří, protože je vystresovaná z toho, jak někomu říct, že jeho holka dva roky mučila a držela ve sklepení jeho bývalou a když už jít o nestačilo, rozhodli se vyvolat démona a s jeho pomocí ho připravit v jeho smečce převrat. Takže se otočí od Jadea zpátky ke Gabrielovi a doufá, že Jade vydrží aspoň pět minut do nikoho nerýpat+ Omlouvám se, ale oba za sebou máme celkem zkurvenou noc, což je možná i trochu vidět. +usměje se, ale v krustě pokrývající jí obličej a s očima zářícíma jako rozžhavené jantary to rozhodně moc omluvně nevypadá. A nevypadá to ani vyrovnaně+ A ráda bych to zkrátila, takže bych tě chtěla požádat, ať teď zůstaneš sedět a nezasahuješ, i když se ti to asi líbit nebude. +vznese dost zvláštní požadavek, ale než mu dá vůbec příležitost zareagovat, během zlomku sekundy je u Siany, ruce jí přitiskne k opěrkám křesla v kterém sedí a zblízka se jí zadívá do očí+ Kampak, zlatíčko? +zavrčí jí do tváře čistě vlčím způsobem a zuby jí cvakne jen centimetr před obličejem+

+Siana napjatě sleduje upírku i toho psychopata a má čím dál hrůznější pocit, že je všechno v hajzlu. Že na ni přišli a ona umře, umře hroznou smrtí, která přijde z rukou jejího muže. Ale všechno bude lepší, než kdyby se dostala do ruky těm dvěma šílencům. Pomalu a nenápadně se začne kroutit na křesle, připravená ve vteřině vyrazit a utéct, ale ve chvíli, kdy se odhodlá k pohybu, tiskne jí upírka ruce ke křeslu a vrčí na ní jakoby jí byla nadřazená. Přestože cítí, že by se jí měla postavit a zabít ji za její opovážlivost, hrůzou je ztuhlá jako laň oslněná reflektory blížícího se auta, neschopná se pohnout a poručit svému vlastnímu tělu a jistá si tím, že by stejně nevyhrála+

B: No tak, holčičko, řekni svému pánovi, co jsi udělala. Možná že i u vás berete přiznání jako polehčující okolnost, hmm? +stiskne jí zápěstí silněji a počká si na uspokojivé prasknutí kostí v pravém zápěstí. Výkřik bolesti prořízne jinak dokonalé ticho. Nalevo se pohne Gabriel, ale Becca jen trhne hlavou a probodne ho planoucíma očima+ Ne. Seď. A poslouchej. +tón ostrý jako žiletky zmrazí Gabriela uprostřed pohybu. Emoce i jemu zbarvily oči do zlatava, do odstínu světle žluté, až do bíla.+

[Gabriel]

+zná Beccu dost dobře a dost dlouho na to, aby věděl, že je opravdu nasraná a tak si odpustí i jakýkoliv posměšný úšklebek nebo nedejbože reakci na žádost o striptýz. Přesto se mu v očích na vteřinu zableskne a v docela krátkém, čistě chlapském porozumění zalétne pohledem k Jadovi, jakoby chtěl dát najevo, že s tímhle by se taky ztotožnil:D+

+Pak se ale začnou dít věci, které neočekával ani v nejdivočejších snech. Když Becca přitlačí Sianu do křesla a začne jí klást ty šílené otázky, má pocit, že snad špatně vidí. Výkřik jeho družky ho probere k činnosti, vždyť ona tam mučí Sianu přímo před ním! Ale jeden jediný upírčin pohled mu zabrání zasáhnout a už chápe, proč chtěla, aby všichni odešli. Začíná tušit, kam se tohle všechno ubírá a upře na Sianu svůj vlastní vlčí pohled.+ Tak mluv, Siano. Dělej, co ti říká, protože ty ji neznáš tak dobře jako já. Klidně ti přímo tady zláme každou kost v těle, pak tě nechá se přeměnit a uzdravit a začne znovu. Možná ti i něco uřízne. A bude to dělat tak dlouho, dokud se hojit nepřestaneš. +probodne ji tvrdým, panovačným pohledem+ Ale oba víme, že tak dlouho bys rozhodně nevydržela.

[Rebecca Altamirano]

(omlouvám se, že je toho teď tolik, ale chtěla jsem to trochu popohnat a hlavně nedovolit Jadovi, aby to dohnal do stádia "jsem větší macho než ty kdy budeš, vlčáku" )

[Syriana Spinnel]

Syriana: Po několikátého dnes večer vytáhnu obočí překvapením nad Jadeovou "starostlivostí" Jo dík, deka by se šikla. S cigaretou v koutku počkám, až za těma dvěma zapadnou dveře a otevřu kufr, vytáhnu jednu z dek, mimoděk si ji hodím přes ramena a pak uvidím ty složky. Tak se na to podíváme. Otevřu první, rychle ji přeletím očima a zaškrábe mě v krku při fotodokumentaci z místa činu. Rodinka, a pěkná rodinka, s dvěma blond dětičkama. Zavřu a otevřu další a další a v žaludku mě něskutečně začne tížit kámen viny. Bohové. 28 lidí, z toho v každém zabitém případě bylo dítě. To už nevydržím a kousek od auta začnu zvracet. Aniž bych si toho všimla, tak po tvářích se mi zkoulí slzy, které vykouzlí krásné bělostné chodníčky v sajrajtu krve a všeho ostatního. Je mi z toho děsně smutno, ale o to větší nenávist cítím k Sianě. Krev se mi vaří v žilách jenom na ni pomyslím. Dvacet osm, to číslo mi víří v hlavě pořád stále a dokola. Já tu děvku zabiju. A to nejen kvůli mě, ale kvůli těm dětem, malým nevinným dětem, které nikdy nikomu neublížili a měly čistí štít. Dětem se takové věci nedělají. Dvacet osm. Bolestná grimasa mi stáhne obličej v ne příliš hezkém výrazu. Umře, a doufám, že tu děvku to bude sakra bolet. Zkouším se zamyslet, kolik už uběhlo času a co se uvnitř děje. Ještě chvilku počkám, rozhodnu se

Siana: Tebe poslouchat nemusím +ucedí na upírku, ale do očí se jí podívat neodváží. Jo, strašák z nočních můr jí právě zlomil zápěstí. Vymyslet, musí velice rychle vymyslet jak z toho vybruslit. Jestli to prasklo, musí do toho nějak zabřednou, jakože je v tom nevině. Neskutečně rychle se jí víří hlavou spousta možností, z čehož ji vytrhne Gabrielův hlas, v němž je skrytý tón příkazu. A neposlechnout Gabriela aka alfu aka manžela... Přikrčí ramena, jako by měla následovat rána+ Přece bys ji nenechal mi ublížit, přímo před tebou! Nic jsem neprovedla, nemám s tím nic společného. Byla jsem využitá! +Stáhne rty do tvrdé linky, a čím víc je tiskne k sobě, tím víc touží sama tomu uvěřit, protože už teď ví, že dnešní noc bude moc zlá.+ Nemáš tušení, co jsem kvůli tobě byla ochotná vydržet +dodá nakonec ještě s pohledem upřeným na Gabriela+

[Jade]

+upře oči na Beccu, trochu varovně, ať ho nekrotí jak malýho kluka+ na rozdíl od tebe nemám ve zvyku málem umřít pro úplně cizí lidi, a pak to skromně odmávnout, jako by o nic nešlo. +odfrkne si, i když na její narážku na sprchy mu oči pobaveně blýsknou; ona mu nahrává na smeč úplně sama , nicméně tentokrát se spokojí s tím, že to nebudou rozebírat před tím párkem štěňat. Gabrielův pohled mu samozřejmě neujde, a jen tak lehce zvedne koutek, jo to bys koukal, vlčku, proběhne mezi nima stopa chlapskýho souznění+ Jo, výjimečně zkurvenou noc. +protáhne sarkasticky+ takže myslím, že ve skutečnosti chceš vlastně říct děkuju. +obrátí se k němu, nemá v plánu rozehrávat nějaký šarvátky, co by mohly skončit mezinárodním konfliktem, ale urvat hlavu si taky nenechá. Sleduje Beccy počínání, co se jeho týče, tu ženskou si klidně může nechat, on pro ni má tak maximálně pohrdání a do osobních srovnávání účtů se míchat nebude+ Moje hororová historka by určitě byl lepší způsob. +nadhodí nevinně+ Byl jednou jeden starej vlčák… ne? +zašklebí se pobaveně, ovšem když se Gabriel začne zvedat, aby zareagoval na to, jak se Becca chová k jeho družce, úplně nepatrně se pohne, sotva postřehnutelně změní postoj, jen jako náznak varování, aby si dobře rozmyslel, co udělá+ Jelikož my dva +na rozdíl od někoho, zazní v tom+ děláme svoji práci pořádně, tohle město může momentálně spát úplně klidně. +odpoví za Sianu, který se do toho očividně nechce+ Jeden výjimečně roztomilej démon střední kategorie si tu uspořádal menší fiestu. +ušklíbne se, a demonstrativně si odlepí z paže kus nechutně vypadajícího masa+ nicméně nevyloupnul se jen tak z nicoty. +dodá, a opře se tam o nějakej kámen+ vyvolal ho kouzelník, což sis předpokládám domyslel +koukne na Gabriela s lehce pozvednutým obočím+ mimochodem mimořádně milej člověk. +protáhne sarkasticky+ a nepracoval sám. +přisadí pomalu, čím blíž se dostává k jádru pudla, tím ošklivějc se mu roztahujou rty v úšklebku+ ne že by nebyl dostatečně vyšinutej, aby se jednou ráno probudil a vyčaroval si kámoše, ale tahleta originální myšlenka pocházela z jiný sladký hlavinky. +stočí pohled z Gabriela na Sianu a další část tý fascinující historky nechá na Beccy, vytáhne si cigára, a jenom dělá zálohu, kdyby snad ta děvka dostala nevhodný nápady, jen se dívá, a ne úplně skrytě si to užívá+ velice láskyplnej vztah. +uchechtne se pro sebe, když tam ty dva vidí+ vyvolat démona není zas takovej problém. +poučí ho, a jeho slova se jedno po druhý přidávaj k řetězu, co se Sianě metaforicky stahuje kolem krku+ opravdovej problém je udržet ho na uzdě. ovládnout ho. +nespouští oči z alfovy manželky, trochu je přimhouří a ušklíbne se+ někteří slabší jedinci si na to musí pořídit magickou pomoc, dobrovolnou... a nebo ne. +odmlčí se, a oči mu blýsknou, když čte v těch Sianiných jak jí dochází, že je pěkně v prdeli+

[Rebecca Altamirano]

Siana: Nemusíš. +usměje se jí do tváře, ale je spíš jen šílený škleb+ A věř mi, doufám, že nic neřekneš, pak aspoň budu mít důvod ti ublížit. Hodně ublížit. +zlomí jí i druhé zápěstí a plynule posune ruce na předloktí nechá prostor pro vyprávění Jadeovi. Na vyprávění strašidelných příběhů má fakt talent:D+ Tak tak. Je to dost ohavný příběh, takže bych se omezila na to podstatný. Démon i kouzelník jsou mrtví. A my, kouzelníci..+střelí krátkým pohledem po Jadeovi+ ...máme takovou celkem fajn schopnost, dostat se lidem do hlavy a vytáhnout si z nich vzpomínky, který potřebujeme. A pak je můžeme předat libovolné osobě. A ta osoba nemusí být kouzelník. Chápeš, co tím chci říct, že jo, drahoušku? +ztlumí hlas do téměř intimního šepotu, ale příjemné mrazení v zádech rozhodně nevyvolává+ No ano, a to je ten poslední a nejpodstatnější detail celého příběhu. Magická pomoc... +přivře oči a zadívá se Sianě upřeně do jejích strachem rozšířených zelených očí+ Co myslíš, mám se podívat do té tvé hezké hlavinky a ukázat tvému alfovi pár vzpomínek? Zhruba v úseku dvou let? Abychom se přesvědčili, jak hrozně jsi to byla využitá?! +zasyčí to poslední slovo a zlomí jí předloktí+

[Gabriel]

+očima těká z jednoho na druhého, poslouchá, co říkají a začíná tušit, kam to celé míří+ Nejspíš nechal, a ty to víš. Ale vždycky bych mohl odejít a nechat tě tu s nimi samotnou, co ty na to? +hlas má tichý, jak se dokonale ovládá a drží svého vlka pevně pod kontrolou, jen oči mu září mocí a potlačovanou zuřivostí+ Tak využitá? No tak se mi svěř, když jsi tak nevinná, nemáš se přece čeho bát. +pak se usměje, ale není to nijak veselý úsměv+ Ale ano, zlato, tuším, čeho všeho bys byla schopná, ale sebeobětování bych tam nezařadil. +vycení zuby spíš ve výhružném vlčím gestu, než v úsměvu+ Tak čekám na tvé odpovědi. +vyčkávavě se na ni zadívá a napětí kolem by se dalo skoro krájet+

[Syriana Spinnel]

Siana: aú +zavyje vysoce, jak jí zlomí i druhý zápěstí a na okamžik zavře oči. Všechno se to děsně podělalo. Pohledem střelí k tomu chlapovi a s hrůzou šplhající po páteři vzhůru poslouchá ten příběh, a dojde jí, že oni to všechno prostě už ví. A upírčina slova jí to jenom potvrdí. Strachy jí zbledne kůže v obličeji. Jestli Gabrielovi ukážou co provedla, a ta zrůda se jí do hlavy podívá...+ neopovažuj.. áááúúú +tentokrát už se v tom křesle trochu zhroutí, jak jí ruku zlomí na dvakrát.+
To nemůžeš myslet vážně! Jsem tvoje alfa!... +Nevěřícně se na Gabriela podívá, a vidí, že by jim ji opravdu nechal napospas. Jeho alfamoc ji nutí sklonit hlavu a říct aspoň něco+ On... ten čaroděj, mě kontaktoval.. +trochu mezi řečí vzlykne a snaží se dát dohromady co nejvěrohodnější lež a doufá, že jí do tý hlavy nepolezou+ chtěl získat moc, a slíbil mi že podpoří naši smečku, že ji ochrání... Tak jsem mu předhodila... +než vypustí ta poslední slova z pusy celá se přikrčí, jako by ji měl Gabriel ukousnout ihned hlavu+ tvou bejvalou +pípne uplně tichounce, pak se ale napřímí+ doufám, že aspoň chcípla +no jo, prostě si to nemohla odpustit+

Syriana: Jak chci vrátit složky zpátky do kufru a tak nějak se připravit na můj nástup, padne mi pohled na stříbrný kufřík. Nedá mi to, cvaknu zámkama a otevřu to, a tam se na mě dívá úžasná Magnum 357. Lehce po něm přejedu prsty a pak ho potěžkám v dlani. Něco se mi třepne vzadu v mysli, ale je to moc nejasné na to, abych se tím zabývala. Sevřu zbraň v ruce a jistými pohyby zkontroluju zásobník a jištění. Jo, kde jsem se to naučila nemám páru. Stáhnu si rukávy dlouhé mikiny tak, že mi ruce nejsou vidět. Bouchnu kufrem, odhodím vajgl a podívám se na sebe do skel auta. No nic pěknýho k vidění. Obličej pokrytý modřinama a vůbec... Radši si zas nasadím kapuci. A jdu. Pomalým, ale jistým krokem se dostanu ke dveřím, přece jenom mě bolí celý člověk. A tak se mi podaří zaslechnout poslední slova té cuchty... "doufám, že aspoň chcípla" Jen se ušklíbnu a opřu se do veřejí, které pod tím nátlakem povolí a otevřou se
V tom případě doufám, že jsem ti právě zkurvila náladu Ucedím z pod kápě směrem k Sianě a stále jdu blíž k nim
Ahoj zlato, jsem doma. Věnuji pohled Gabrielovi a srdce se mi rozbuší rychleji. Pak prudce natáhnu paži a zamířím na ženu v křesle. Magnum se krásně leskne Řekni mi, a dobře si to rozmysli, proč jsi mi to udělala. Protože jsem sakra kurevsky nasraná a věř mi že moc toužím po tom tě zabít!

[Jade]

ani jeden nešel moc ochotně, ale my už prostě umíme přemlouvat. +uchechtne se a vyfoukne trochu hřebíčkovýho kouře, se zájmem pozoruje celou tu scénu a musí uznat, že to jak Becca s lehkostí láme cizí kosti je svým způsobem dost sexy + e-eeen. +napodobí ten zvuk, co se vždycky ozve když v televizní soutěži někdo odpoví blbě, když se Siana pokouší z toho vylhat+ těsně vedle, fakt musíš zapracovat na svý fabulátorský technice. +nakrčí nos a zavrtí hlavou, že na něj teda fakt dojem neudělala+ ale na tohle téma mám fakt zajímavý video, kdybys měl zájem. +zašklebí se na Gabriela a poklepe si na spánek+ tady tvoje roztomilá fenka ho kontaktovala první. +blýsknou mu pobaveně oči+ ah, no... +ušklíbne se ještě víc, když Siana pronese, že doufá, že chcípla, ale než jí stačí sdělit krušnou pravdu, pravda se sdělí sama+ já tak nesnáším, když musím lidem kazit radost. +prohlásí pobaveně, a pozoruje Sianin výraz. svůj Magnum hnedka pozná, ale na tu chvíli jí ho klidně i velkoryse půjčí+