Obchod

[Rebecca Altamirano]

(jojo, ta tvoje je taky boží, taková neobvyklá:) to ale není vůbec blbej nápad, s těma "koutkama na hračky:D)

Hmm, no jo, ale byla by to psina, ne? "A cože to používáte vy? Heklery, hmm, dobrý, ale měl jste v ruce třeba takovýho glocka?" +zakroutí očima a rozesměje se.+ Ale docela bych chtěla vidět, jak by se tvářil, až by zjistil, že mám Deserta. +šklebí se a poklepe na pouzdro s Pouštním orlem.+ Úplně vidím, jak mu v hlavě šrotujou kolečka, jak je možný, že nemám vyražený zuby. +chechtá se tomu.+ Ok, jelikož přesně nevím, kde to je a jak to tam vypadá, bude asi nejlepší asistovaný přemístění...+zamkrá na ni.+ Abych se nezjevila někde na Sibiři...+cuknou jí koutky.+

[Manori]

(no si myslím, že něco takovýho by se mohlo hodit...a ze sídla se vždycky dá hodit odkaz na tématko sem... aneb nezdravě kladný vztah ke zbraním v plné parádě:D)

No jo....porovnali bychom si, kdo co má většího...*směje se* a co teprv, kdyby viděl, jaké zuby...*poznamená* né, na Sibiř ne, zimy už bylo dost...tak jdem...*zkontroluje, jestli má všechno a jde ven a přemístí je obě*

(založím dole tématko spešl...)

[Rebecca Altamirano]

+přemístí se ze Slastí před Guns, vejde dovnitř a zamíří do zadní části obchodu. Katanu odloží na stolek, pak otevře notebook a zkontroluje objednávky, obepíše zákazníky, které mají nějaké dotazy. Nakonec si otevře e-mail a postupně všechny prochází. Většinu hned smazže, ale u posledního se jí téměř zastaví srdce. Je to odkaz na soukromou on-line aukci, na kterou dostalo pozvánku pouze pět lidí, včetně její maličkosti. Se srdcem až v krku ji rychle otevře a zobrazí foto přílohu dražené věci. Když se obrázek načte, přestane dýchat úplně.+

To není kurva možný...tyhle meče se přece neprodávají..nikde a nikdy. +zašeptá pro sebe a rychle si prověří prodávajícího. Přes jejich systém to není žádný problém a za chvíli už ví, odkud vítr vane. Srdce jí vynechá několik úderů, protože to jméno a tvář na fotce velmi dobře až důvěrně zná. A doufala, že ho už ho ani nikdy neuvidí+ Hajzle..ty víš, jak na mě...+zavrčí a přestože ví, že by neměla, okamžitě se zapojí do zuřivého přihazování.+

[Manori]

(hohohó, Kill Bill hadr, přihazuj, pučím klubovou kreditku v případě nouze takovej mazlík )

[Rebecca Altamirano]

(jojo, jsem tak cvičně zkusila zadat dotaz strejdovi gůglovi a když vychrlil takový krásný obrázek, musela jsem to nějak zneužít A na Kill Bill docela dost ujíždím takže... I když to s tou aukcí mě napadlo až když jsem už psala příspěvek, asi nějaký inspirativní nakopnutí zhůry A přihazovat bude jak najatá, přece nenechá meč od Hattori Hanza bůhví komu )

[Manori]

(mno obrázek luxusní...ten se bude v trezoru vyjímat. což mi připomíná, že bych taky měla doplnit, lemra jsem )

[Rebecca Altamirano]

+Aukce trvá pouze hodinu, ale o to je zuřivější. Beca má nervy napjaté k prasknutí, přesto se zpočátku zvládá držet v pozadí a vyčkávat. Když do konce zbývají poslední minuty, začne promyšleně hnát cenu stále výš. U deseti milionů dolarů odpadnou první dva zájemci. Po dalších pěti přihozených milionech už dál pokračuje nen ona a nějaký arabský šejk. Kdyby se mohla potit, nejspíš už vytopila polovinu Districktu. Sleduje poslední ubíhající vteřiny, nehty zatnuté do dlaní. Když zbývají poslední tři vteřiny, odešle poslední příhoz. Cena se vyšplhala na šedesát milionů dolarů... a aukce skončila. Becca po několik vteřin jen zírá na monitor, kde se objevilo jméno nového majitele meče od Hattori Hanza. Její jméno.+ Skoro celý život toužím tohle mistrovské dílo vlastnit... A dnes se mi to konečně podařilo. Díky Němu. +Zašeptá a pomalu, roztřeseně vydechne.+ Tak fajn, kam si pro tu krásku pojedeme? +Otevře mail s informacemi o místě předání.+ Káhira, Egypt. +zamračí se na ta dvě slova.+ Bastarde, nemysli si, že se bude historie opakovat. Snažím se neopakovat svoje chyby. +zavrčí, přesto ale hned zabookuje první večerní let do Káhiry. Zároveň si přes svoje kontakty zajistí povolení na vstup se zbraněmi do letadla. Pak vypíše šek a pošle vzkaz do Slastí, že musí vyřidit v Káhiře, a vrátí ye do tří dnů. Zavře notebook a vyrazí na letiště. +

[Amon]

+Zastaví se jen pro pár krabiček nábojů, omrkne nabídku a zase se vypaří.+

[Rebecca Altamirano]

+aaaa časová smyčka ( ) a po návratu z Japonska zamíří rovnou sem. Je ze všech těch událostí posledních dní unavená poněkud víc, než by jí bylo milé a touží už jen po horké sprše. Zaparkuje Lancera před obchodem na místě vyhrazeném majitelkám, případně Postrachovi a zamíří dovnitř. Odkóduje dveře a vejde dovnitř, kde zamíří do zadní místnosti. Katanu má pověšenou na zádech, tak ji sundá a položí vedle sebe na stůl. Zapne počítač a první co udělá, že nechá projet jména ze složek od Hašimůry jejich systémem. Zatímco čeká na výsledky, začne nepřítomně čistit své zbraně, sem tam mrkne na monitor, na katanu, v tom případě se trochu pousměje. Když má své zbraně hotové, pustí se i do těch od zákazníků a občas se ozve tluemná nadávka nad tím, v jakým stavu některý lidi svý pistole nechávaj+

[Jade]

+když se rozední a nastane doba, kdy jsou už vzhůru i slušný lidi, obleče se, připne si pouzdro se svým osobním Glockem a vezme si koženou bundu, aby nebylo vidět, a dorazí do obchodu, vleze dovnitř, a než si ho někdo všimne, prohlíží si vystavený zbraně a kouká, jestli by to nemohl vzít při jednom a doplnit si arzenál +