Derrek: +mohl tušit, že něco takovýho přijde, ale i když mu to pořádně hnulo žlučí, v zájmu jich obou se ovládl a odpustil si jakékoliv projevy emocí, zvlášť těch negativních.+ Pokud mě tam přneseš, budu ti vděčný, Alfo. +řekne jenom a lehce skloní hlavu; když je pak oba konečně propustí, ruku v ruce s Nicci vyjde ven a zamíří znovu rovnou do jejího pokoje+ No...asi to mohlo být i horší, co? +povzdechne si a trochu nešťastně na ni koukne.+ Ale stejně jsem rád, že jsme o udělali...+dodá pak a přitáhne si ji k sobě blíž+ ...manželko...+otře se jí s úsměvem o rty a zlehka ji políbí+ Asi bych si měl jít sbalit...+poznamená pak, ale k tomu, že by ji pustil, se moc nemá+
Gabriel: Přemýšlím, jestli bych se neměl bát, že mě Nicci v nějaké vhodné chvíli uřkne nebo tak něco...+nadhodí zamyšleně, když se za nimi zaklapnou dveře a koukne na Syr s pobaveným úšklebkem, takže mu to nejspíš až takové starosti nedělá.+ A upřímně, fakt bych docela chtěl být u toho, až Derrek tu žhavou novinku oznámí Beccy...+teď se zatváří vyloženě škodolibě+ No snad to přežije, aby z Nicci nebyla vdova dřív, než by si stihla zvyknout na to, že je vdaná. +ušklíbne se pobaveně a stoupne si těsně k ní; ruce jí zlehka položí na stehna a nakloní se k ní, aby si ukradl krátký polibek+ Cože jsme to měliv plánu dál? +zamručí jí do rtů a na okamžik ten spodní lehce zkousne+