Africká výprava Remuse a Styx

[Styx Lupin]

+poslouchá Remuse zaujatě, jak se ti dva seznámili+ Tak to je úplně skvělé, žes natrefil zrovna na tuto stanici. Je to tady kouzelné, jak je odtud vidět široko daleko, jako na dlani. Víš, že by mě práce správce parku hrozně bavila? Být pořád ve styku s přírodou a starat se o zvířata +no jo, ale co Amon:)+ Takže to asi není náhoda, že jsme zrovna v této oblasti... cílem naší výpravy je zachránit jedno zvířátko, že? Neprozradíš mi konečně, o jaké se jedná? +přitulí se k němu a loudí, ale když se zrovna v tu chvíli vrátí správce, rychle se od Remuse odtáhne a omluvně se na Johnsona pousměje+ Díky, anglický čaj nikdy neodmítnu. Musím se přiznat, že se mi po té naší evropské stravě už docela stýská +usměje se a kouká na to množství jídla, co jim tam připravil, ale snaží se netvářit se tak hladově (néé, už žádná marula:D)+ Ubytování... tady? +zvedne překvapeně obočí a koukne pátravě na Remuse, jestli o tom věděl+ To je ovšem úplně skvělé! To si tady budu připadat jako na exotické dovolené +zasměje se a je na ní poznat, že je z toho velice příjemně překvapená+ Nám se tady líbí opravdu moc +mezitím, co vypráví, vybere nějaký čaj sobě i Remusovi, zalije jej horkou vodou a pak jim připraví na talířky jídlo, od každého něco, už tak nějak ví, co má Remus rád a pak si s tím přisedne k němu a pustí se spolu do toho+ Jsme tady teprve třetí den, ale jsme z Afriky úplně unešeni +otočí se k Remusovi se širokým, a trochu i skrytě významným úsměvem, který pochopí jen on+ Za těch pár dní jsme už viděli spoustu zajímavých věcí a zažili mnohá dobrodružství. Afrika je divoká, ale okouzlující +napije se čaje a pak se zakousne do čerstvě upečeného pečiva a přivírá přitom oči slastí+ Jak jste se dostal k této práci vy, pane Johnsone? Očividně nevypadáte na rodilého Afričana +usměje se na něj zvědavě+

[Remus Lupin]

Neboj, za chvíli ho uvidíš...*usměje se na ni* Díky...*kývne Johnsonovi za jídlo i ubytko* Ptal jsem tady Johnsona, jestli by nevěděl o něčem na přespání, nebo tě mám připravit na stálé spaní někde v příkopě....*odpoví Styx na nevyřčenou otázku*takže zase poznáš jinou tvář Afriky...a hliněné doupě to nebude.*mrkne na ni, míchá čas a pak po Styx bleskne úsměvem na to "unešení"*

Johnson: Myslel jsem si to...*kývne k jídlu* na ochutnání nejsou místní věci špatné...no, některé...občas...*zamyslí se* ale není nad normální jídlo. Nevypadám* rozesměje se bodře* a já jsem se tak snažil...*koukne si na opálená předloktí* no nic. asi málo. Ale vlastně máte pravdu jen napůl, otec pochází z Kapského Města... pravda, tam to pomalu nevypadá už jako Afrika... on je botanik, dělá v Kirstenbosh, to je botanická zahrada kousek od města...kdybyste měli čas, to určitě doporučuju vidět.*pořádá housku* já na kytičky moc nejsem, ale k přírodě jsme byli v rodině vedeni vždycky...takže jsem skončil tady. Vlastně jsem veterinář...a ten se tady hodí vždycky, obzvlášť, když se tady potulují nezvané osoby a otravují naše zvířata v parku...*na chvíli vypadá zamyšleně a hodně nabručeně, pak potřese hlavou*ale jsem rád, že se vám u nás líbí...vlastně...*napadne ho* mohli byste mi pomoct..musíme vyměnit vysílačky našim leopardům, posila by se mi hodila...*tázavě koukna na Remuse a pak na Styx*

*Remus polkne sousto* no já osobně vypomůžu rád, kdy budeme mít možnost vidět je takhle zblízka...*podívá se na Styx, jestli je pro*

[Styx Lupin]

Takže tys to tady takhle celé do puntíku naplánoval? Tys myslel opravdu na všechno +usměje se na Remuse a neodolá, aby ho za to nepolíbila+ Pořád mě tady něčím překvapuješ. Co to bude příště? +uculí se a pochutnává si na skvělém sýru, radši nepřemýšlí, z jakého mléka je udělaný a pak se s uspokojením obrátí k Johnsonovi+ Je to opravdu vynikající. Děkujeme za tak vydatné pohoštění +pochválí mu to a pak poslouchá jeho příběh a nestíhá ho ani sledovat, a to jsou prý ženský ukecaný+ Máte tady hodně pytláků? To je mi líto. Nechápu, jak může být člověk horší než zvíře +zavrtí nevěřícně hlavou a je z toho nějaká posmutnělá+ Veterinář? Tak to si budete mít o čem povídat tady s Remusem, taky rozumí zvířatům. Tam, odkud pocházíme, je známý tím, jak se obětavě stará o zvěř všeho druhu a pomáhá jí +neodpustí si udělat Remusovi trošku renomé a přitom na něj mrkne s úsměvem a už ho slyší, jak skromně odpovídá, že to trochu přehání+ Och, no to by bylo přímo skvělé, kdybychom se mohli zúčastnit, moc rádi vám s těmi leopardy pomůžeme +řekne opravdu nadšeně, takovou šanci si přece nenechá ujít. Rychle dojí a dopije džus, aby je nezdržovala+

[Remus Lupin]

Remus: Dlouhé přípravy se vyplatily...*mrkne na ni*hm..já zas něco vymyslím...*pohladí ji po zádech, jak tady za něj lobbuje a dosnídá*

Johnson: Není zač...*mávne rukou* Máme jich tady víc, než bych byl rád...a každé číslo větší než nula se mi opravdu nelíbí. *přikyvuje* to už jsem zjistil...i proto jsme se tak rychle domluvili.*dopije čaj*Výborně, výborně...tak si prozatím můžete nechat věci u mě v kanceláři a vyrazíme....*zvedne se a vede je do kanceláře, po cestě odloží v kuchyňce zbytky jídla* tak, tady to bude v bezpečí, hlavně před opicema, jsou to strašné zlodějky....*poznamená a Remusovi zacuká v obličeji* jo, to už jsme zjistili, že mají nenechavé packy...*a když se na něj Johnson podívá s vytaženým obočím, tak jen mávne rukou* tak jo...támhle jsou bedny s vysílačkama a výbavou, ty vezmem do auta...džíp stojí dole...Styx, buďte tak hodná a zamykejte za námi....*podá ji svazek klíčů, sám lapne bednu, druhou vezme Remus a nesou to džípu, tam už čeká pomocník, pro změnu černoch, nebo spíš mulat a rozhodně né Masaj:D, otevře jim džípa, aby chlapi mohli naložit bedny*Tohle je Luke...pojede s námi, ví, kde teď leopardi jsou...*vysvětlí s hlavou zabořenou v kufru, jak tam ukládá uspávací pušky a obojky...* Tak nasedat....nevykradou nás?*zazubí se na Styx, když si od ní bere zpátky klíče*

[Styx Lupin]

Ty máš vždycky všechno perfektně připravené dopředu +usměje se na Remuse a neskrývá hluboký obdiv k němu. Zvedne se od stolu a následuje správce do jeho kanceláře, kde si odloží věci. Při zmínce o opicích zlodějkách se pobaveně usměje+ V džungli nám totiž ukradly pár věcí +vysvětli Johnsonovi, co tím Remus myslel a když si na to vzpomene, je docela ráda, když ji správce zaměstná a pověří úkolem klíčnice. Jde za nimi a všude za sebou pečlivě zamyká. U auta mávne s úsměvem na Lukeho a pak vrátí klíče Johnsonovi+ Nemějte strach, všechno je pořádně zamčené. Máte tady zkušenosti se zloději? +uculí se jeho poznámce a chvíli ho sleduje, jak ukládá do kufru pušky a další podivné věci+ Omlouvám se za svoji neznalost, ale jak jste to myslel, že budete vyměňovat vysílačky leopardům? +zeptá se Johnsona zvědavě a pak si vleze na zadní sedadlo vedle Remuse. Chytne ho za ruku a nadšeně mu ji zmáčkne+ Hrozně se těším +pošeptá mu do ucha a přímo sálá nedočkavostí, jako dítě před kupou nerozbalených dárků+

[Remus Lupin]

No, vždycky ne, ale snažím se...*stiskne jí ruku na oplátku a jak vyjedou, tak po prašné cestě a pak necestě to s nima docela hází, tak si ji chytne pořádněji, aby mu třeba nevypadla z okýnka za jízdy...*

*Johnsonovi to zjevně nevadí, nebo je zvyklý na krkolomnou jízdu, tak ani v autě neztichne a kupodivu si nepřekousne jazyk, nechá Lukeho řídit a otáčí se občas dozadu na ně* Myslel jsem to tak, že musíme ty staré sundat a dát jim nové...takže musíme leopardy najít a uspat...proto ty pušky.*vysvětluje, zmlkne, když se přehoupnou přes terénní vlnu a pak pokračuje* máme tady jednoho samce a dvě samice...tak snad je stihneme dneska najít a dát jim ty vysílačky..pak můžeme sledovat jejich pohyb, zvyklosti...a víme kde jsou, pro případ, že by se zase objevili pytláci...*vysvětluje a mezitím pokračují v jízdě krajinou. Nakonec zastaví a Luke ukáže na jeden se stromů před nimi*



*lach, vtipná je i ta begind scenes, ten dav s dělama foťákama za plotem:D leopard se jim vyloženě předvádí*

[Styx Lupin]

+celou dobu se drží Remuse, aby ji opravdu cestou někde neztratil a sleduje z okna okolí, zároveň poslouchá místního vypravěče Johnsona+ Aha, takže mají sledovací obojky +už to trochu chápe+ Používáte to i na jiné druhy zvěře? +zeptá se se zájmem. V jednu chvíli málem prorazí hlavou díru do střechy, jak džíp projede jámou, tak se ještě víc přimkne k Remusovi a radši drží jazyk za zuby, aby o něj nepřišla. Když konečně zastaví, tak se koukne směrem, kam ukazuje Luke, chvíli nic nevidí, jak jsou šelmy maskované ve větvích, až když se před nimi začne předvádět krásný leopardí samec jako nějaká světová celebrita, zůstane na něj němě zírat, s čelem přilepeným na skle. Tak blízko ve volné přírodě těmto šelmám ještě nikdy nebyla+ Jak jsou dokonale krásní... štíhlí a svalnatí...nechápu, jak je může někdo pytlačit +sedí zatím vevnitř, nebojí se, ale nechce zvířata vyplašit, tiše sleduje leopardí rodinku, dokud nedostane jiné pokyny+

(hih, to je fakt legrační, se jim předvádí jak model na molu )

[Remus Lupin]

*Johnson sedí vepředu, s dalekohledem zkoumá okolí* vypadá to, že jsou tady jen dva...nevadí.*otočí se dozadu* právě proto, že jsou krásní...poptávka po leopardí kožešině je pořád strašně velká. Umíte střílet?*koukne z jednoho na druhého.*

*Remus sedí vzadu a kochá se výhledem, tak ho skoro přeslechne* No, když musím tak i něco trefím...*poznamená*

[Styx Lupin]

Já bych si tedy kožich z leoparda nikdy nekoupila +řekne trochu rozhořčeně, jak se na ta nádherná zvířata kouká a na Johnsonův dotaz přikývne+ Trochu jo +přikývne a slíbí si, že až se vrátí, dojde si do Guns zase trochu procvičit střílení, už si ani nepamatuje, kdy naposled použila pistoli. Za to můžou ty magické vymoženosti+ Budeme muset střílet? +jako ona s Remusem+

[Remus Lupin]

*johnson se na ni znovu otočí* Muset ne, spíš se ptám, nakolik jistí si jste, že byste mi z jedním z leopardů pomohli...pušky jsou nabité jen na jednu uspávací ránu....aby nám druhý leopard mezitím nezmizel...a musíme počkat, až slezou, na strom za nima nešplhám...*uculí se*