NOČNÍ INTERVIEW S MANORI

Investigativní reportér Bruno připravil pro vás zajímavé interview, nahlédnutí do soukromí jedné ze známých místních hříšnic. S nasazením vlastního života – nejenže mu bylo vyhrožováno, že se mu může lehce něco přihodit, ale při plnění svých pracovních povinností byl i lehce zraněn – přesto pro vás získal cenné informace, jak paní Postrachová vidí své soužití ve třech. Zde si přečtěte, co z ní náš redaktor vymámil.

 

Proč musíte mít v posteli dva, nestačí vám jeden, jako každé normální ženě?
Manori: Dva jsou lepší než jeden, pokud ví, jak na to. Člověk si pak užije dvojnásobně rozkoše, rozmazlování...A kde je napsané, že pokaždé musí být v posteli všichni? A nebo nejsem normální, teda.


Který z nich vám vyhovuje víc, a nesnažte se mi tvrdit, že oba, každý muž je jinak výkonný.
Manori: Co, vlastní zkušenost, s výkonností? *poznamená škodolibě* Každý svým způsobem. O výkonnosti se u upíra, navíc incuba nedá pochybovat. Fyzicky zvládnou prostě víc, než je u běžného smrtelníka možné a pokud se k tomu přimíchá J-C osobnost, tak je o výkon postaráno. Takže nejlépe oba, ale abyste neřek, trochu i podle nálady...Asher je dravější, J-C smyslnější. Proto jsou spolu tak skvělí a nejen v posteli. Někdy se stačí na ně jen koukat. Jsou stejní a přitom každý úplně jiný. I to je výhoda, žádný stereotyp nehrozí. Nesnáším stereotyp.


Nežárlíte na jejich lásku?
Manori: Hm..Nelze popřít, že ta staletí co se znají, se nedají jen tak překonat. Ale ne, nevadí mi, pokud jsou třeba jen spolu. Žárlila bych a vadil by mi někdo další mimo trojúhelník. Umím být docela ..nepříjemná, pokud mi někdo leze do zelí...


Milujete některého z vašich milenců, nebo je to jen chemie?

Manori: Zbožňuju je. Oba. *schválně dodá* Takže od každého něco. Není to jen chemie...zajímá mě, co si myslí, co dělají, po čem touží i mimo postel, kdo je otravuje...*hodí po něm významný pohled* A jsem ochotná pro ně ledasco obětovat. To neuděláte, pokud máte chlapa jen na sex. Jo, miluju na nich jejich francouzský styl a šarm. A to, že ví, jak se chovat k dámě. Možná je to staromódní a tradicionalistické, ale je mi odporný chlap hrubián, který neví, co se patří a co ne, co se neumí chovat*ušklíbne se*. Tím ženu vedle sebe ponižuje, i v očích druhých.

 

Nebojíte se jejich obrovské moci?
Manori: Ano. A kdo tvrdí, že ne, je blázen nebo sebevrah. Před někým takovým je třeba mít respekt. I když jsem čarodějka a bystrozorka k tomu.

 

Věříte tak slepě upírům, obzvlášť Vyšším, že jste se s nimi zapletla?
Manori: Ne, slepě rozhodně ne...*protočí oči nad otázkou* za prvé, mám už nějaké zkušenosti s upíry..a pak, konkrétně Jean-Claudea znám déle jako přítele a vím, že mi nic neudělá. A Asherovo slovo také platí. A pak mám i pojistky. Nejsem zas tak bezbranná chudinka.*přimhouří oči* A ne, všem upírům všeobecně taky nevěřím, a že jich tady kolem je víc než dost. Nejen ve Slastech. S některými bych nevlezla ani do jednoho výtahu.

 

Nemyslíte si, že jste zábavnou hračkou v jejích rukou pro toto století?
Manori: Ne, každá zábava má své meze. A i pod vší tou legrací se skrývá něco opravdového. Jen to dokážou dobře skrýt. Před cizíma. Ale ano, pokud se nestane něco nepředvídatelného, tak víc než něco přes století jim nevydržím.

Doufáte, že jejich zájem o vás bude trvalý, i když budete stará a ošklivá "liška"?
Manori: A kde je psáno, že bude nějaká stará liška? Třeba mě ministr pošle do akce a bude ze mě límec raz dva? Nedoufám v něco, co bude možná za padesát let. Utekla by mi přítomnost. A ta je momentálně více než fajn. A pak, pokud nebude, nezabiju se kvůli toho. Jsem šťastná, že je mám teď a tady.

Anebo byste se jimi radši nechala přeměnit na upírku, jen abyste byla s nimi věčně?
Manori: Ne. Nevím, co by to udělalo s tím, že jsem čarodějka. Nechtěla bych přijít o den. A co vím, Jean-Claude se zařekl, že nikoho dalšího nepřemění. Ashera jsem se neptala. *pokrčí rameny* Sice je jako bytosti obdivuju, mám respekt z moci, kterou mají...ale vidím i ty negativa. A když na to přijde, jsou i jiné možnosti, jak s nimi zůstat a nemuset mít špičáky.

Co váš manžel, pan Postrach, necítíte ani špetku výčitek vůči němu, dámo?
Manori: Postracha si neberte do hu- úst, laskavě. Nemá s tím nic společného. Byli jsme v odloučení už předtím. A jak to bude řešit on nebo já...není pro cizí uši. Třeba se rozvedeme. Třeba ne. Třeba jednoho dne zmizím a už se neobjevím. Ani můj manžel totiž není bezzubý. Doslova. Třeba budete mít další materiál pro drby. Bych si i zasloužila tantiémy, ne?

 

Děkuji za rozhovor.

Bruno Duvenblejt

Komentáře  

 
# Manori 2010-12-30 18:02
njn, budu muset s dveřmi potrénovat, abych se příště trefila líp...kosočtver ec s Postrachem? proč mám pocit, že slyším umíráček? :-*
 
 
# styx 2010-12-30 21:03
To je odvaha, být mezi dvěma Vyššími. Smekám (anebo sebevražda?:D)
Man, divím, se, žes tam Brunovi mezi ty dveře něco nepřivřela. Prsty, nebo tak:D