Tygr

[Styx]

Tygr (Panthera tigris)

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: kočkovití (Felidae)
Podčeleď: velké kočky (Pantherinae)
Rod: Panthera
Druh: tygr džunglový (Panthera tigris)

Charakteristika: Tygr je největší kočkovitá šelma, která se dělí do několika poddruhů. Černě pruhovaná srst pomáhá tygrovi splynout s okolím, protože narušuje jeho obrys těla. Byli zaznamenáni i černí tygři. Na rozdíl od koček jsou tygři výbornými plavci a neváhají skočit do vody. Naopak šplhání po stromech se nejraději vyhnou. Mláďata jsou celkově světlejší než dospělí.
Nežijí ve skupinách, ale jsou to samotáři. Teritorium si zakládají různými způsoby, např. močí nebo škrábáním do kůry. Samec zjistí podle pachu, jestli se v jeho území nachází samice v říji a jen tehdy jí dovolí vstup do svého teritoria. Nezůstanou spolu déle než dva týdny během období páření.

Potrava: Tygři loví spíše velká zvířata, hlavně kopytníky, např. jeleny sika, antilopy, divoká prasata, často i tak velká zvířata, jako jsou např. buvoli. Dokáží spořádat až 30 kg masa najednou. Na lov se vydávají převážně v noci, proto mají velmi jemný sluch. Někdy za kořistí putují hodně daleko. Většinou jsou úspěšní v jednom z deseti až dvanácti pokusů, takže se tygr rozhodně nenasytí každý den. Bez potravy vydrží dlouho, hlad bystří jeho smysly. Tygr uloví cca 50 kusů kořisti ročně, tzn. že se nají každý osmý den. Svou kořist obvykle odtáhnou a ukryjí v podrostu a po několik dní se k ní vracejí, dokud na ní nezbyde kousek masa.

Lov: Tygr nepatří mezi nejrychlejší běžce a tak postupuje při každém pokusu o stržení zvěře velice rozvážně. Samotnému útoku předchází číhání a pomalé, plíživé přibližování se ke kořisti na co nejkratší vzdálenost. Přitom stačí neopatrný šramot či zapraskání větvičky a oběd mizí v nenávratnu. Většina útoků je vedena zezadu. Tygr není vytrvalý běžec, proto vyráží na krátkou vzdálenost bleskovým útokem. Snaží se využít dalekého skoku s dopadem na kořist, anebo krátkou honičku s rychlým kličkováním, při které se snaží zaútočit silnými předními tlapami.
Kořist usmrtí prokousnutím hrdla, menším zvířatům často mocným skusem v týlu zlomí vaz. Nejčastějším způsobem, kterým tygr svoji kořist usmrcuje, je škrcení. Zachytí kořist svými ostrými drápy a zakousne se jí zespodu do krku. Obrovským tlakem svých velkých čelistí na průdušnici zamezí přístupu vzduchu a kořist udusí. Menší kořist zabíjí pouhým úderem silné tlapy.

Poddruhy tygra džunglového:
tygr bengálský
tygr ussurijský
tygr sumaterský
tygr indický
tygr indočínský
tygr čínský
tygr jávský
tygr malajský
tygr balijský
tygr kaspický

[Styx]

Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica)

Popis: též známý jako tygr amurský, altajský, korejský, mandžutský, nebo severočínský je největší a nejmohutnější známou kočkovitou šelmou. Samci mohou vážit i přes 400 kg. V porovnání s ostatními poddruhy tygra je tygr ussurijský světlejší a kresba je spíše tmavě hnědá než černá. Srst je dlouhá a hustá, typickým znakem ussurijského tygra jsou dlouhé světlé licousy. V oblasti, kde žijí, po většinu roku leží sníh, tito tygři jsou proto přizpůsobeni chladnému podnebí. Jejich tlapy jsou větší, než u ostatních tygrů a slouží jim jako sněžnice při pohybu ve sněhu.

Rozšíření: Tygr ussurijský žil původně na rozsáhlém území mezi Bajkalem a pobřežím Tichého oceánu, v současnosti žije takřka výhradně na omezeném území východního Ruska v blízkosti Ussuri, přítoku řeky Amur v oblasti Primorskoje a Chabarovsk. Tuto oblast sdílí s levhartem mandžuským (Panthera pardus orientalis) a oba tyto druhy jsou přísně chráněny.

Potrava: Tygr ussurijský žije v doupěti, v jeskyni, či pod vývratem stromu, odkud podniká za dne i za soumraku po pravidelných stezkách výpravy za kořistí. Rád plave a přeplave široké řeky, nebo mořské úžiny. Asi z 85 % se živí jelení zvěří a divokými prasaty, loví také goraly, v případě nutnosti i menší savce, jako jsou zajícovci, nepohrdne ani rybami. Troufne si i na medvěda. Větší kořist si tygr ukrývá a opět se k ní vrací.

Rozmnožování: Tygr je na poměry kočkovitých šelem velmi něžný milenec. Zatímco jiné velké kočky partnerky při páření mlátí tlapami, tygr ji jen něžně kouše do krku. Březost trvá obvykle 104 až 106 dní, rekord je 111 dní. Obvyklý počet mláďat jsou dvě nebo tři.

Zajímavost: Málokdo ví, že tygr má špatný čich. Platí to obecně o všech kočkách, ale tygr je mezi nimi výjimečně špatný čmuchal. Tento nedostatek vyrovnává téměř dokonalým zrakem - tak kvalitní noční vidění by tygrovi mohl závidět i armádní noktovizor.

[Styx]

Tygr ussurijský

[Styx]

Tygr bengálský



Tygr bengálskýje nejpočetnější poddruh tygra džunglového. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.
Tygří samci měří 2–3 m bez ocasu a 3-4 m včetně ocasu, dosahují hmotnosti 180-300 kg a výška v kohoutku činí 91 cm.
Pruhování je méně husté než u ostatních tygrů, černé na žluto až oranžovohňedém podkladě. Jeho zbarvení ho v lesních porostech dokonale maskuje. Černé pruhy na jeho srsti totiž připomínají stíny rostlin a větví.
Tygra bengálského můžeme nalézt především v Indii, Bangladéši, Nepálu, Bhútánu, Sundarbanu a Myanmaru (dříve Barma).

Zajímavosti:
Tygři bengálští jsou často zabíjeni místními rolníky.
Je jednou z mála šelem, které nelezou na stromy.
Za jednu noc je tygr schopen spořádat na 30 kg masa.
Umí skvěle plavat, uloví i středně velikého krokodýla.
Tygrův řev je možné slyšet až na vzdálenost 3 kilometrů.
Tygr má silný pach stejně jako většina šelem, obzvláště v uzavřeném kotci, jeho trus je často používán k odrazování (zastrašení) býložravců.

[Styx]

Tygr sumaterský



Tygr sumaterský je nejmenším poddruhem tygra džunglového, což je pro něj výhodné při pohybu v husté džungli. Srst má výraznou hnědooranžovou barvu, černé pruhy jsou poměrně úzké a hustě naskládané vedle sebe. Zvláště samci mají velmi výrazné licousy.
Tygr sumaterský obývá pouze indonéský ostrov Sumatra, v jeho stále se zmenšujících tropických pralesích. Jeho stavy v přírodě se dají jen těžko odhadnout, zřejmě se pohybují mezi 400-500 zvířaty. Rychlé odlesňování a ztráta jeho přirozeného prostředí, společně s pytlačením způsobují rychlý úbytek tygrů v divočině. Podobně jako ostatní tygři je i tygr sumaterský samotářský lovec, jeho kořistí se stávají kopytníci do velikosti jelena, prasata i hrabaví ptáci.

Kriticky ohrožen!

[Styx]

Tygr sibiřský