Papoušci

[Styx]

Papoušci

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: papoušci (Psittaciformes)

Papoušci jsou vývojově starý řád hlučných a pestrých ptáků, jehož domovem jsou převážně tropické oblasti světa - Austrálie, Tichomoří, Jižní a Střední Amerika. Na jižní polokouli jejich rozšíření sahá až k Ohňové zemi v Patagonii a na Nový Zéland. Kdysi obývali i Evropu. Je to ucelený řád ptáků zahrnujících 322 druhů.

Popis: Zobák papoušků je neobyčejně silný, dokáží jím překousnout i dráty. Mají vysoký hákovitě zahnutý zobák, jehož horní čelist výrazně přesahuje spodní. Horní čelist není pevně srostlá s lebkou, může se pohybovat nahoru a dolů, spodní čelist se pohybuje i do stran. Jazyk papoušků je velmi pohyblivý, masivní, svalnatý, s chuťovými buňkami, někdy má špičce dokonce jamku, která slouží jako lžička např. k vybíraní semen z lahvovitých plodů, nebo jakýsi kartáček ke sbírání nektaru z květů. Zobák je spolu s jazykem všestranně důmyslným nástrojem, uzpůsobeným k louskání semen a pojídání plodů a k přidržování na větvích.
Noha papoušků je samostatným nástrojem. Běhák je krátký, značně otáčivý, dva prsty směřují do předu a dva dozadu, noha je tak dokonale stavěna ke šplhání po větvích i k uchopení potravy a jejímu podání do zobáku, což je opět v ptačí říši ojedinělé.
Většinou velmi pestré opeření je udržováno v dobrém stavu prachovým pudrem, který se vytváří v pudrotvorném peří. Papoušci mají jen velmi slabě vyvinutou kostrční žlázu a tak si peří nemastí tukem.
Jsou to dlouhověcí ptáci, větší papoušci se mohou dožít velmi vysokého věku. Andulka žije 12 - 15 let, korela 20 let, amazoňan portorický 82 let, kakadu žlutočečelatý až 119 let.

Potrava: Potrava je ve směs rostlinného původu, i když sbírají také hmyz, zvláště v období krmení mláďat.

Rozmnožování: Páry jsou velmi často celoživotní, partneři k sobě vysloveně lnou a s projevy náklonnosti lze u nich pozorovat po celý rok. Ptáci si vzájemně probírají peří, dotýkají se zobáky a krmí se. Mimo dobu hnízdění žijí sociálně a sdružují se do obrovských hejn. Téměř všichni hnízdí v dutinách stromů a snášejí 2-4 (malé druhy až 8) bílých vajec. Krmivá mláďata se líhnou holá a slepá, rodiče je krmí kaší z volete až do vylétnutí z hnízda a i několik týdnů po tom, co mláďata hnízdo opustí.

Inteligence: Papoušci jsou (vedle některých krkavcovitých) nejinteligentnější ptáci, mají ze všech ptáků nejvíce vyvinutý koncový mozek. Mají schopnost věrně napodobovat nejrůznější zvuky včetně lidských slov, nemluví však s citovým zabarvením. Někteří papoušci dokážou zapískat i celé písně, jiní napodobují hlas zvířat, pláčou, smějí se, kašlou, apod. Zvláště nadaní papoušci znají až 200 slov.

[Styx]

Kakapo soví (Strigops habroptila)



Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Třída: Ptáci (Aves)
Řád: Papoušci (Psittaciformes)
Čeleď: Papouškovití (Psittacidae)
Podčeleď: Kakapové (Strigopinae)
Rod: Kakapo (Kakapo)

Jeden z nejvzácnějších papoušků na světě, který přežívá na několika ostrovech Nového Zélandu. Je to 60 centimetrů vysoký papoušek, který obličejem připomíná sovu a jako sova se také vyznačuje noční aktivitou. Délka života je až 100 let.

Popis: Je nejtěžší ze všech papoušků a neumí létat, vystačí si se schopností šplhat. Peří mají žlutozelenočerné. Je to noční pták, kterého není snadné zpozorovat. Je ale možné ho vystopovat pomocí cestiček, které si při opakovaném pohybu na zemi vytváří a které se podobají cestičkám malých savců.

Rozmnožování: Rozmnožování těchto papoušků je obtížné, protože kakapové soví obvykle hnízdí jen jednou za 4 až 5 let, a to v případě nadbytku potravy. Během různých pokusů se přišlo na tajný recept evoluce, že určité látky přidané k základnímu množství potravy rozhodují o tom, zda samičky kakapů přivedou na svět více samčích či samičích potomků. Papouščí matky v nejlepší formě mívají samčí potomky, kteří vyžadují více krmení. Naproti tomu štíhlá samička mívá skromnější dcery.

Kriticky ohrožený druh!