Gorila

[Styx]

Gorila (Gorilla)

Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Nadřád: placentálové (Placentalia)
Řád: primáti (Primates)
Podřád: vyšší primáti (Haplorrhini)
Infrařád: opice (Simiformes)
Oddělení: úzkonosí (Catarrhini)
Nadčeleď: hominoidi (Hominoidea)
Čeleď: hominidi (Hominidae)
Podčeleď: hominidi (Homininae)
Tribus: gorily (Gorillini)
Rod: gorila (Gorilla)

[Styx]

Popis: Gorila je rod největších žijících primátů. Žijí na zemi a jsou převážně býložravé. Gorily se pohybují zvláštní chůzí, kdy se opírají o zápěstí předních končetin. Dospělí samci měří 165-175 cm a váží 140-205 kg. Dospělé samice často váží jen polovinu hmotnosti plně vyvinutého samce. Stavba obličeje se vyznačuje podkusem, tj. jejich spodní čelist přesahuje čelist horní.
Oproti gorile západní je gorila východní zbarvena tmavěji. Gorila horská má rovněž ze všech gorilích poddruhů nejmohutnější srst. Západní nížinná gorila může být zbarvena šedě nebo hnědě, s čelem do červena. Gorila nížinná je v porovnání s mohutnou gorilou horskou hbitější a stavba jejího těla je méně robustní.

Výskyt: Obývají tropické a subtropické lesy střední Afriky. Ačkoliv se jejich výskyt omezuje jen na několik procent rozlohy Afriky, jejich biotopy pokrývají velký rozsah nadmořských výšek. Gorila východní (horská) žije v pohoří Virunga ve výškách 2225 až 4267 m nad mořem. Gorila západní (nížinná) žije v hustých lesích a mokřinách i v úrovni mořské hladiny.

Potrava: Jakožto býložravci se gorily živí hlavně ovocem, listy a výhonky. Občas pozřou i nějaký malý hmyz. Největší část dne se gorily věnují konzumací potravy. Jejich mohutné čelistní svaly a silné zuby jim umožňují rozmělňovat tuhé rostliny jako například bambus. Gorily nížinné se krmí hlavně ovocem, zatímco gorily horské spíše bylinami, stonky a kořínky.

Sociální chování: Stříbrohřbetý samec je samec, kterému se přibližně ve 12 letech věku objeví viditelný pruh stříbrné srsti na hřbetu. Tito samci mají výrazné špičáky, které se vyvíjí i během dospělosti. Stříbrohřbetí samci jsou silní jedinci s dominantními sklony a většinou vedou skupinu. Velikost skupin se pohybuje v rozpětí od 5 do 30 jedinců a vůdce skupiny se mezi nimi těší největší pozornosti. Vůdce je zodpovědný za všechna rozhodnutí, týkající se celé skupiny, urovnává ve skupině konflikty, určuje přesuny skupiny za potravou a je zodpovědný za bezpečí a prosperitu skupiny.
Černohřbetý samec je sexuálně vyspělý samec do zhruba 11 let věku. Černohřbetí samci vůdci pomáhají v ochraně skupiny. Samci začínají opouštět svou rodnou skupinu kolem svého jedenáctého roku života. Žijí sami nebo ve skupince dalších takových samců obvykle 2-5 let, než jsou schopni zaujmout samice a založit s nimi novou skupinu.

Rozmnožování: Doba březosti trvá asi 8,5 měsíce. Mezi porody uplynou obvykle 3-4 roky a po tuto dobu se matky obvykle o své potomky starají. O potomky se starají matky, po 3 až 4 letech své mladé odstavují. Péči o tyto odstavené jedince pak přebírá vůdce skupiny, ale jeho péče nikdy nedosahuje úrovně péče o malá mláďata.

Souboje: Pokud některý z mladých samců skupiny nebo nějaký cizí samec vyzve stříbrohřbetého samce k boji o vůdčí postavení ve skupině, vůdce vydává hlasité skřeky, buší do hrudníku, láme větve, odhaluje zuby a pak (pokud vyzyvatel neustoupí) zaútočí. Někdy mladší samec uspěje a převezme vedení skupiny od staršího jedince. Pokud vůdce skupiny zahyne kvůli nemoci, nehodě nebo boji, skupina se většinou rozpadne a její členové se rozptýlí a přidávají se k jiným skupinám. Občas celou skupinu převezme jiný samec, ten v tom případě často zabije mláďata předchozího vůdce skupiny.

Zajímavost: Téměř všechny gorily mají krevní skupinu B. Podobně jako u člověka má každá gorila jedinečné otisky prstů. Gorily občas provozují sex v poloze tváří v tvář. Toto chování bylo dříve známo pouze u člověka a u šimpanze bonobo.

Oba druhy gorily jsou ohrožené!

[Styx]

Gorila horská (Gorilla beringei beringei)

je jedním ze dvou druhů goril. Vyskytuje se pouze ve střední Africe, v deštném pralese v nadmořských výškách 2200-4000 m n. m. v pohoří Virunga na pomezí Konžské demokratické republiky, Ugandy a Rwandy, v oblasti s častými srážkami a s prudkými bouřemi, doprovázenými často krupobitím. V těchto horských pralesích klesá teplota někdy až k bodu mrazu. Gorila horská má hustší srst s nápadně dlouhými chlupy na temeni hlavy. Samec měří 180 cm, ale jsou známy případy, kdy samec měřil až 2 metry. Samice jsou vždy menší, nepřesahují 150 cm. Váha dospělých samců se pohybuje od 150 kg do 200 kg, samice váží od 70 kg do 110 kg. Samci jsou na hřbetě zbarveni stříbrošedě. Gorily žijí ve skupinách o počtu až 30 kusů.

Silverback

[Styx]

Gorila nížinná (Gorilla gorilla)

Výskyt: Žije převážně v západní Africe v Kamerunu, Nigérii, Rovníkové Guineji, Gabunu a ve střední Africe ve Středoafrické republice a v Demokratické republice Kongo. Jejím domovem jsou nížinné deštné pralesy, galeriové lesy a občas i okraje lužních lesů.

Způsob života: Gorily nížinné jsou skupinoví živočichové, nežijí samostatně. Lze je vždy spatřit ve společnosti s druhými, s kterými mají silné sociální vazby. Žijí v přísně strukturovaných rodinných skupinách o 5 až 15 zvířatech. Takováto rodina se skládá z vedoucího samce, jeho samic a ještě nedospělých mláďat. Gorily nížinné vedou v podstatě usedlý život, při cestě za potravou urazí denně jen pár stovek metrů. Během dne i v noci odpočívají v hnízdech z větví stavěných na zemi nebo nízkých stromech.
Pohled na dospělého samce vyvolává strach, ovšem gorily nížinné jsou naprosto mírumilovná, neagresivní zvířata. Jen velice zřídka dochází ke střetu mez jednotlivými skupinami na pomezích teritorií o rozloze asi 20 km². Většinou takovéto setkání končí vzájemným zastrašováním a následným ústupem. Samec ovšem může fyzicky napadnout člověka v případě, že vyhodnotí jeho přítomnost jako přímé ohrožení rodiny, která nemá kam ustoupit. Ke vzájemnému dorozumívání používají širokou škálu výrazů tváře, gestikulaci a hlasové projevy kterými vyjadřují hněv i radost.

Popis: Gorila nížinná má široká ramena, svalnatý krk a silné ruce i nohy. Jejich těla jsou pokryta krátkou, tenkou, šedo-černou nebo hnědo-černou srstí. Její tvář je holá, pouze nad očima má mohutné obočí. Vedoucí samci mají stříbřitý pás srsti na zádech. Je nejmenší z goril, samec v přírodě dorůstá do výšky 150 cm a váhy 150 kg, samice 150 cm a 140 kg. Pro svou váhu se po větvích se pohybují opatrným šplhání (ručkováním), zpomalenou brachiaci, po zemích na kratší vzdálenosti po zadních končetinách. Na delší úseky se vydává po čtyřech, přičemž u předních končetin nechodí po dlaních, ale po prostředních článcích prstů zpola sevřené ruky. Takovýto způsob pohybu se jmenuje kotníkochodectví a je vlastní pouze gorilám a šimpanzům.

Potrava: Jsou to v převážné míře vegetariáni, žerou listy, pupeny, čerstvé větvičky a sezónně i plody ovoce. Nepohrdnou však na přilepšení ani drobnými živočichy, jako jsou mravenci a termiti. Ráno začínají několikahodinovým krmením, pak mají během dne přestávku a odpočívají, mláďata si mezitím neúnavně hrají a v podvečer se znovu pustí do jídla. V přírodě v podstatě nepijí, postačí jim voda obsažená v rostlinné potravě.

[Styx]

Gorila nížinná