Akce "Human First"

[Lidé Především]

*shlíží na ně sladce a neškodně, ale jejím bystrým očím toho moc neujde* Pokud myslíte tam, kde se dočkáte klidu, odpočinku, poznání a nových přátel, tak ano. Vy nejste zdejší, že? Přijeli jste zdaleka?*zahájí jakoby společenskou koverzaci*

[Lidé Především]

*a jak se nemají moc ke slovu, tak si je jen dobře zapamatuje a protože začíná mše, jde si sednout na své místo dopředu...následuje nekonečné desítky minut proslovu z bible a podobně, s občasnými narážkami na otázku smrti a posmrného života a přirozenosti, ale nic velevýznamného, spíš takové odkazy pro zasvěcené, někteří s přítomných si pokyvují...nakonec přece jen to celé skončí a někteří lié se zvedají a odcházejí, jiní se zatím moc k odchodu nemají, spíš se v hloučcích baví*

[Viktor Lafayette]

+trochu nervózně se usměje+ Ne, my jsme z Irska. Přijeli jsme kvůli tomuhle. +mávne jako by zahrnoval kostel+ Tedy především kvůli téhle organizaci. +odhodlaně se na ni zadívá+ Chtěli by jsme se dozvědět víc. A ... +je přerušen začínající mší+ Promiňte. +omluvně se na ni usměje+ My už vás nebudem zdržovat. Snad později. +jdou si sednout na místo+

[Syriana Spinnel]

Se zaujetím se zaposlouchá do mše, až to musí vypadat jak to žere, ale přitom by nejraději křičela na celý kostel jak jsou šílení. Jen se podívá na Viktora a pousměje se koutky úst a stiskne mu ruku. Vypadáto, jako by konečně našli to co hledali. Když nakonec mše skončí. Konečně jsme našli to co jsme hledali +proplete své prsty s Viktorovými+

[Lidé Především]

*když celé to divadlo skončí, načesaná madam se vrátí zpátky, se stejným úsměvem* Tak jak se vám mše líbila?*usměje se víc, div že z ní nepadají kostky cukru a podívá se na Viktora* myslím, že jste předtím povídal něco o tom, že jste přesně tohle místo hledali...*schválně nedokončí i když dobře ví, co předtím povídal* ehm..nějakou..organizaci? Promiňte, ale máte na mysli co konkrétně...jsme jen obyčejné sdružení hájící tradiční hodnoty, však víte...rodiny, našeho Pána...*pak se klepne do čela a zatváří se omluvně* jsem hrozná, ani jsem se nepředstavila...Maryann Stuartová...*napřáhne k nim ruku* a vy, drahoušci?

[Viktor Lafayette]

Ano. +kývne+ Víte, my hledáme nějakou společnost která by nám pomohla a která by byla proti... nelidem. +stoskne Syr ruku a podívá se na ni a pak zase na Maryenn+ Já jsem Andrew a tohle je moje žena Sophie Whitmanovi.

[Syriana Spinnel]

+Stiskne Maryanne ruku a plaše se usměje+ Mše byla krásná a velmi mne oslovila, hlavně ty části o tradičních hodnotách. My s Andrewem jsme velmi tradiční, jestli mi rozumíte a hledáme...ochranu a útočiště proti těm... +skryje tvář Viktorovi do hrudníku v pohnutí emocí+ všichni musí zemřít +je jasné že tím všichni nemyslí normální lidi+ nejsou lidé, jsou to zrůdy

[Lidé Především]

*povytáhne obočí, až jí málem zmizí v načesané ofině a zadívá se na Viktora pozorněji*nelidem....aha...*stále se tváří stejně mile ale přesto jakoby se něco změnilo* a proč myslíte, pane Whitmane, že tady najdete, co hledáte?*pod maskou milé paničky se začíná objevovat docela intelikentní osoba, která si dává pozor na to, co řekne a pak stočí pohled na Syr* Oh, to jsem ráda, drahoušku...ale..neplačte přece, tady se nemusíte bát, tady vám nikdo neublíží...*na okamžik přestane být ostražitá a soucitně na ty dva kouká*...víte, možná by bylo lepší, kdybychom si promluvili poněkud stranou...reverend tady má docela hezkou kancelář, jistě by se nezlobil...*navrhne a kývne někam k bočním dveřím z kostela*

[Viktor Lafayette]

Protože... +zamyslí se na vteřinu+ Přátelé mi něco naznačovali, že jejich přátelé tu našli, co hledali a jejich cíl cesty se nelišil od naší. +přivine Syrianu k sobě, aby ji utěšil+ Už je dobře zlato. +zabrouká jí do vlasů a pak se koukne na tu paní+ Jistě. +usměje se na ni+ To by jsme opravdu rádi.

[Lidé Především]

(sorry, sorry, zatraceně nestíhám a ještě mám sklerozu jak bič :/)

Přátelé přátel jsou i našimi přáteli...*usměje se, že kape cukr* tak pojďme, pohovoříme si lépe v soukromí...*vede je z kostela bočními dveřmi do chodby a dál..na to, že zvenku vypadá stavba prostě, uvnitř je o dost složitější, s množstvím dveří vedoucích bůh ví kam* Z které části Irska, že jste? Znám pár Irů, dobří, věřící přátelé...*poznamená cestou aby nešli v úplném tichu* Tak jsme tady..prosím...

Dáte si čaj, něco k jídlu, jistě jste po cestě vyhladovělí...*tváří se jako správná hostitelka a kývne jim k pohovce, aby si udělali pohodlí*