Romania - Bucuresti

[Syriana Spinnel]

Chvilku jí nedochází význam jeho slov.ale když jí to nakonec přece jen sepne naráz ustane v pohybu a sundá ruku z jeho tvrdého mužství. Odtáhne se mě od něj co nejvíc jde, a stydlivě se na něj koukne Jistě, promiň, máš pravdu. kdo ví proč se cítí ublíženě, všechna touha z ni s těmi slovy vyprchala a zbyl jen stud za své chování. Opatrně se vyhrabe z vany, stále na sobě má zbytky pěny, přehodi přes sebe župan a odbelhá se bez jediného slova do pokoje. Tam si sedne na parapet, zapálí si a s opřenou hlavou o okno se divá na město

[Gabriel]

Absolutně podobnou reakci nečekal, tak jen beze slova zírá, jak se Syr odtáhne a sama odbelhá do pokoje. Syr... Hlesne jen chabě, ale to už je pryč. Kurva.. Ty jsi ale idiot, vážně. Zavrčí vztekle. Vyleze z vody, kolem boků si jen omotá ručník a přistoupí k ní. Syr..čarodějko... Zlehka se dotkne jejího ramene. Nechtěl jsem tě urazit, nebo...cokoliv jiného. Vůbec neví, co říkat, připadá si jak totální kretén. Pochop mě, ale..ty jsi vdaná a dřív nebo později se budeš muset vrátit. I kdyby ne kvůli Viktorovi, tak kvůli dětem určitě. Otočí její tvář k sobě, aby se mu dívala do očí. A já nevím, jestli tě dokážu jen tak nechat jít. Prohlásí a pevně jí hledí do očí.

[Syriana Spinnel]

otočí hlavu k němu a posmutněle se na něj usměje. Pohladi ho po tváří. neurazil jsi mě, vlku. Já jsem... Omlouvám se, chovám se jak pitomá husička říznuta štětkou. Vím že jsem vdana a tak ale... Nějak si nejsem jistá jestli vůbec někomu chybím, krom dětí. Asi to nebyl nejlepší nápad jezdit sem, po tom všem. Odmlčí se na chvilku. Protože nejspíš nebudu chtít zpět. Koukne na něj zoufale. Slibuju že už tě nebudu svádět nebo tak, nebudu ti způsobovat další... Bolesti. kdybych ti měla znovu ublížit tak raději hned teď odjedu zpátky

[Gabriel]

Není to jen tvoje chyba, zlato. Dobře si vzpomínám, že jsem se toho docela aktivní účastnil taky. Pousměje se a zajiskří mu v očích. Na to, že pochybuje o tom, že někomu vůbec chybí, raději nereaguje. A nikam zatím nepojedeš, jsi teprve na začátku výcviku. Uculí se. A to mi tak připomíná...neviděl jsem na parkovišti tvého nového mazlíka. Kdepak je? Podívá se jí zkoumavě do očí.

[Syriana Spinnel]

Kdyby tušil, jak moc je ráda, že nemusí odjížděť. Tak se na něj jenom usmívá. Otevře okno vyhodí vajgla ven a pak zatuhne v pohybu a rychle se podívá z okna na parkoviště, kde by měl stát její mazlík. Vyděšeně koukne na Gabriela. on je... je... zakoktá se trochu, má malinko hrůzu říct mu, že jela sama až tak daleko, a navíc nechala fungl nový auťáček někde, ani neví kde Já jsem ho tam zapomněla Kníkne a očima mu propaluje hrudník

[Gabriel]

Zapomněla? Tys někde zapomněla auto? Neví jestli se má začít smát nebo zuřit, ale nakonec si vybere to druhé. Mě se z tebe asi brzo vážně něco stane. Zakroutí hlavou a cvrkne ji do nosu. A víš aspoň kde to "tam" přibližně bylo? Rýpne si pobaveně.

[Syriana Spinnel]

Jela jsem pořád městem a měla jsem takovou radost, že ni to jde že jsem si nevšimla jak jsem daleko za městem na silnici. Nebyl tam žádný ukazatel. Ale cestička tak jsem po ni šla a No dál už to znáš. Pak se pobaveně usměje, ale když vidí jak se tváří Jako infarkt? To snad ne. Neukradne ho nikdo že ne? Strachuje se o mazlíka. Myslím že radši půjdu spat abych nevyvedla něco dalšího. A jak se na parapetu otočí sklouzne jí župan že stehna a odhalí... Vše

[Gabriel]

Aha. Pokýve hlavou a snaží se tvářit přísně, moc mu to ale nejde. Už asi dnes vyčerpal denní příděl pouštění hrůzy. No jo, tak tam na něj nejspíš opravdu nikdo kromě nás, nenarazí. Připustí a musí se usmát tomu jejímu výrazu. Tak to ti chválím, rozumná slova... Kývne souhlasně a nejspíš by pokračoval, jenže v tu chvíli se jí sveze župánek a tak okamžitě zapomene, co chtěl říct. Pomalu vzhlédne a zadívá se jí do oč a v těch jeho jakoby znovu zaplály ty pekelné plameny vášně, které teprve před chvílí uhasly. A také si oba uvědomí, že na sobě mají jen župánky a ručník:P

[Syriana Spinnel]

tak v to vážně doufám, že jej nikdo nenajde. jeho slova jí trochu uklidní, i když se Gabriel tváří naštvaně ale už to postrádá ty ostré hroty děsivosti. Vidí své odhalené tělo a pomalu zvedne oči a vidí v těch jeho malé plamínky nebo to je snad odraz těch jejích?. Fakt že jsou oba téměř nazí a viditelné po sobě lační jí zrychlí dech a Syr musí zatnout ruce v pěst, jak moc by se jej chtěla dotknout. Tak mu jen kouká hluboko do oči a on tak může vidět kolik sil a přemáhání jí stojí sedět zdánlivě v klidu.

[Gabriel]

Trochu ztěžka polkne a podívá se jí do očí. No...Myslím, že pro dnešek bysme to fakt měli zabalit. Řekne nakonec a hlas mu trochu drhne v hrdle. Zhluboka se nadechne a prohrábne si vlasy v mírně zoufalém gestu. Přes noc zůstanu tady, kdybys něco potřebovala, na gauči se v pohodě vyspím. Přejde radši k praktickým věcem. Zavolá na recepci, aby mu z auta přinesly oblečení, které tam vozí při každém úplňku. V koupelně se převlékne a rovnou si hodí pěkně ledovou sprchu. Preventivně. Když se vrátí do pokoje, přistoupí k Syr a chvilku se jí dívá do očí. Nakonec zvedne ruku a po chvilce váhání ji jemně pohladí po tváři. Tak dobrou noc, zlobivá čarodějko. Pousměje se slabě.