Pokoj s výhledem

[Björn Skarsgard]

=Chvilku už si myslel, že by jí mohl poskytnout i dýchání z úst do úst, ale nakonec ji zachránil pěknou herdou do zad. Aby neslítla ze židle, tak ji sevře v náručí, odkud se mu hned vymaní= Vidím, že už jsi v pohodě =zakření se při tom krásném slovu= A jó, ten anglánskej suchar, teda gentlaman =protočí oči v sloup= Moc se k tobě nehodí, je takový neslaný, nemastný... =pokračoval by, ale výraz její tváře ho zastaví= Dobře no. Ehm, zvíře vycítí druhé zvíře =řekne jen tak mimochodem= To není fér, toto! =oboří se nesouhlasně, když přijde o cigára= Já se těšil na nějaké hezké ochmatávání. Tak co ten vlk? =trápí ji pořád dál=

[Syriana Spinnel]

Ještě slovo proti mému manželovi a vlastnoručně tě tu vykuchám! =zavrčí na něj= Neznáš ho, tak nedělej soudy. Nevíš co všechno je schopný udělat =vzpomene si na Marcuse a otřese se= Miluje mě víc než svůj život. Je pro mě všechno, miluji ho. =Říká to s takovým odhodláním, že Björn nestačí ani pípnout. A napadne ji, kde se asi zase toulá= Ten druhý, Gabriel =řekně už klidněji= byl to můj milenec, přítel... stále je to můj přítel. =neví jak to vysvětlit sobě, co pro ni vlastně Gabriel je, natož tak jemu= Je pro mě důležitý, hodně pro mě znamená a a... sakra víš co? už se mě na nic ohledně něj neptej! =Otevře druhou láhev a nalije jim oběma.= Takže zvíře, já to věděla! jaký jsi druh? =tohle ji fakt zajímá= Tobě ještě neřekli že život není fér? =uculí se na něj milounce=

[Björn Skarsgard]

=Její poznámku o vykuchání nebere moc vážně= Jasně jasně, princ na bílém koni zabil draka a pak spolu žili šťastně až do smrti. To známe, ale pohádky jsou pro děti. Nemůže být tak dokonalý, abych nemohl být lepší. =je samolibý až do nebes, když ale ucítí hrot dýky na svém krku trochu ztuhne= No tak snad jsem tolik neřekl =Dívá se jí do očí a povzdechne si= Dobrá dobrá, omlouvám se =když ale Syr stále nesundává kudlu, tak ji prostě vezme za ruku a lehce jako panence jí ju zkroutí za záda= Mohl bych ti zlomit ruku, kdybych chtěl, tak mě nepokoušej.=Usadí ji zase hezky na židli a rozvalí se na pohovce jakoby se nic nestalo= myslím že minulý čas u Gabriela? není na místě, ale je to tvá věc. =Jak tak v klidu sedí, nechá své oči změnit v polárně modré a vlasy mu zbělají a zkrátí se na kratší= Tak co, už víš?

[Syriana Spinnel]

=VYskočí jako čertík z krabičky a už mu tiskne kudlu ke krku, pravda musí stát sice na špičkách, ale tiskne ji pevne= Varovala jsem tě! =zavrčí nebezpečně= ještě slovo a máš problém! =jeho omluvu nebere moc vážně, ale to že jí drtí ruku už jo= Pusť =zaškemrá, ale to už zase sedí. Všechno jako by to trvalo jen vteřinku, mrknutí oka= Ty jsi polární medvěd! =vydechne překvapeně. Sleze dolů a přejede mu bříšky prstů po vlasech. Překvapí ji, jak jsou jemné, ale silné, jako ocelové chmýří= to je krása =je přímo učarovaná a ty jeho oči...= Polární medvěd, kde máš smečku? =koukne na něj zkoumavě= jak to, že jsi tu a ne se svým pardem?

[Björn Skarsgard]

=Ne že by mu nebylo příjemné, jak ho tam hladí po vlasech a nepokrytě očumuje jeho vizáž, ale přece jenom není žádné výstavní kotě. Chytne ji za obě zápěstí a přitáhne ji k sobě, chvilku se na ni dívá, jako by ji chtěl políbit. Přece jenom už je to dlouho, co mu nějaká žena řekla že je jeho animální já krásné. Nakonec si jen sedne, stále ji držíc= Můj klan Polärt stjärna nebyl moc velký, na severu je mnoho medvědích klanů... Víš co je nevýhodou sněžných medvědů? =zeptá se jí jízlivě= Jsou bílí =prozradí se smutkem v hlase= celý můj klan byl vyhlazen kvůli odlišnosti své barvy, a aby zdobili podlahu před krbem =V oku se mu zatřpytí malá křišťálově ledová slza= Jako jejich Ursus jsem nebyl schopen je ochránit. Zabíjeli nás postupně jednoho po druhém. Zklamal jsem je. A když už mi nezbyl nikdo, komu bych byl králem utekl jsem =zasměje se hořce, sám sebe obviňujíc ze své slabosti=

[Syriana Spinnel]

+Pořád se mu probírá těmi světlounkými vlasy a kochá se jejich krásou. Když už od něj chce odstoupit, tak ji přitáhne k sobě, zápěstí má jako v poutech jeho pěstí a tak jí nezbývá než jen stát a poslouchat. Postupně jí ale výraz smutní víc a víc a najednou je jí ho líto. První věc co ji napadne je objemout ho, a tak to taky udělá. I když sedí, má Björn položenou hlavu na jejích ňadrech a pevně se k ní tiskne+ Je mi líto tvého klanu +podotkne tiše a dál nějak neví co říct, tak raději nemluví, chvilku+ Ehm, už bys mě ale mohl pustit +podotkne po nějakém čase, trochu nervozní, protože to vypadá dost intimně+

[Björn Skarsgard]

=Objetí ho překvapí, vůbec ho totiž nečekal a lítost už vůbec ne. Byl zvyklí jen za dávání viny a výsměch. Hlavu má položenou sice na politém nátělníku, ale zato na těch jejích pěkných prsách a tak se sám pro sebe zakření. Rukama ji uzamkne v objetí medvědím a užívá si to víc než by měl. Její poznámku o propuštění směle ignoruje. Strhne ji raději na gauč a uvězní pod svým tělem= Tak malá holka a tolik velkých předností =kření se, a blond vlasy ji lechtají ve tváři= Co takhle jedno políbení pro opuštěného medvěda hm? =zabručí= a to jak se vrtíš je móc příjemné =zatváří se unešeně=

[Syriana Spinnel]

Hej, co to....! +vyjekne, oči rozšířené údivem+ Pusť Björne! +mydlí se tam pod ním jak had, snažíc se vysoukat z pod snad tuny živé váhy+ Ty si prostě myslíš, že když si král tak před tebou padnu na kolena nebo co? Já nejsem tvá poddaná, ale šéfka, tak mě pusť +zkouší to, ale Björn se tomu jenom směje+ Jakých před...+sklouzne pohledem na svůj hrudník a zjistí, že má uplně ztuhlé bradavky+ to ten mokrý hadr, co mám na sobě, ty na tom nemáš žádnou zásluhu! +zakecává a pak ztuhne, protože na podbříšku ucítí něco moc velkého a tvrdého+ too...nejde. Jsem vdaná, +říct ale počestná už se neodváží+ nemůžu se líbat s kdekým. No tak, pusť mě +zaškemrá už trošku, ale výsledek stejný+ Zatraceně! Tak dobrá, ale jenom jedna pusa! Nic víc, slibuješ že mě pak pustíš?

[Björn Skarsgard]

=hluboce hrdelně se směje jejím namítkám a hlavně marnému snažení= Já ale přece nejsem někdo, jsem Ursus Björn Skarsgard, tvůj recepční. =Zavrní jí do ucha= vím, že mě chceš, cítím tvou touhu, tak proč se jí bráníš? =otře svou tvář o její= ach zase to zpropadené manželství =zní strašně nešťastně= Slibuji =zakření se vítězoslavně a než zase stihne Syr něco namítat tak přitiskne své rty na její. Otírá se o ty dva hebké polštářky, chutná je, přejízdí přes ně jazykem a sem tam lehce zkousne, chutnají po rybízu a vzrušení v něm ještě vzroste. Ruku jí zaboří do vlásků a když ho Syr konečně vpustí do úst hladově a naléhavě ji líbá. Nárokuje si všechna sladká zákoutí a její mrštný jazyk s ním bojuje, ale prohrává. Po okamžiku trvajícím snad celé věky se stáhne a chraplavě se nadechne= Vinbär = broukne a ještě jí dá letmý polibek na rtíky=

[Syriana Spinnel]

+ani se nestihne nadechnout a Björn už bere její rty útokem. Jedno se musí nechat, ten chlap ví, co dělá. Líbá ji něžně, ale odhodlaně a tak jí nezbydě ani nic jiného, než se mu poddat a polibek mu vracet. Krade jí dech i poslední zbytky váhání. Ztratí se v jeho ledově modrých očích a vnímá jen jeho, tisknoucího se a hladovějícího. Jakmile se Björn stáhne roztřeseně se nadechne, to slovo co vyřkne zní hezky, i když mu nerozumí. Je ovšem odhlodlaná nenechat ho nad ní vyhrát+ To celkem ušlo +ušklíbne se a tentokrát se jí podaří vytrhnout a zteče na koberec na podlaze, odkud se hrabe pryč. Zapalí si cigaretu, a opře se o skleněnou zeď+ Raději bys měl jít, medvídě