Pokoj č.8

[Wenai Lafayette]

Ehm... no právě že na basu. +řekne jí+ Doufám, že to neva. Tak jo, já klidně přijedu, co takhle tenhle víkend? Děláš něco? Bylo by fajn tě zase vidět.

[Christa]

+zasměje se+ Bledule, ty mí basový děvče. Klidně o víkendu přijeď v sobotu mám volno. Půjdem surfovat, někdy dopoledne, to jdou vlny nejleší a pak si tě vyzkouším, jak dobře umíš hrát.

[Wenai Lafayette]

Dobře, jen doufám, že to moc nezkazím. Tak se sejdem v osm na pláži, víš na které. +zašeptá spiklenecky+

[Christa]

Jasně, že vím, bledule. Tak zatím, musím běžet na zkoušku. +rozloučí se a položí to+

[Wenai Lafayette]

Měj se. +rozloučí se s ní a položí to, hodí mobil na stolek a vyskočí z postele, chytne kytaru a začne brnkat nějaký šílený rytmus+

[Wenai Lafayette]

+v pátek v noci se odněkud vrátí, kupodivu i střízlivá, vyndá ze skříně sportovní tašku a začne do ní balit nějaký čistý kalhoty, trika, bundu, neopren na surfování, boty a tak všeljak podobně a u toho si píská, když to má všechno sbalený, tak tašku zavře, nahoru dá surfovací prkno a jde spát+

[Wenai Lafayette]

+ráno rozespale zamáčkne budík, chvilku vrčí, ale pak si uvědomí, o co jde a rychle vstane, vezme tašku a prkno, dole v recepci někomu vezme snídani a naskládá to všechno do minicooperu a vydá se do San Francisca+

[Kim Jasper]

+Chvíli klepe na dveře, pak zkusí kliku, ale když se přesvědčí, že je zamčené a nikdo tam není, vsune pod dveře lístek. Přehodí si tašku přes rameno a vrátí se do garáží, kde opět nasedne na svou motorku a odjede na letiště, směr New York.+

Čau kočko,
musím na pár dní odjet. Nedá se z toho vykroutit, tak doufám, že příliš nenaruším plány zkoušek. Když tak cvičte bezemně.
A ne, že budeš zlobit, když tady nebudu .
Kim

[Wenai Lafayette]

+vleze dovnitř a všimne si papírku, tak ho zvedne+ No bezva. +vypadne z ní otráveně a odšourá se do koupelny, kde se celá svlíkne a umyje, pak si prohlíží svůj obličej, ta modřina na tváři se už pěkně vybarvila do fialova, na kořeni nosu má modřinu a šrám a na čele pěknou ránu, možná by to potřebovalo zašít nebo něco, ale Wenai nad tím mávne rukou, hned si uvědomí, že to dělat neměla, protože se jí v zápěstí ozve ostrá bolest, vytáhne ze skříňky obinadlo a zápěstí si pevně stáhne, pak ještě koukne na velkou fialovou modřinu na rameni a nahá přejde do pokoje, tam z nočního stolku vytáhne krabičku od vitamínů, otevře ji a vybalí skleněnou trubičku, žiletku a sáček s bílým práškem, tak si to nachystá, pěkně dvě lajny a když jednu šňupne, tak chvilku mrká a vyvaluje oči a říká+ Kurva, kurva, kurváááá! +zařve, jak jí to neobvykle pálí, na vteřinku si uvědomí, že to nebyl dobrej náped si šňupat, když má rozflákanej nos a pak to s ní sekne, tak jak tam je usne nebo tak něco+

[Byron]

Wenááái? Koho tady máš? +vletí tam jak velká voda a za okamžik se zarazí+ Wenai? Ty spíš? +přijde k ní, jak tam leží nahá na posteli a všimne si krabičky s koksem a špinavé Wenai+ A sakra. +zašeptá a sedne si na postel a zatřese s ní+ Wenai. +jednu jí liskne+ Sakra, Wenai, vzbuď se. +vstane a poškrábe se v hlavě, nerozhodně přešlápne a pak schová krabičku s drogama a jde k telefonu a volá na recepci+