Přijímací pokoj

[Neferet]

Ne, myslím, že není... +ošije se+ Angel tady má Buffy. +dodá tiše a smutně, jakoby to vysvětlovalo vše+ Pro ně bych se obětovala kdykoliv. +opře se a vzápětí trochu poposedne, jak jí bodlo v boku+ Poslat? Sem? Proč? Koho? +překvapeně mrká+ Myslím, že jsem měla štěstí. +řekne po chvíli přemýšlení+ Nebýt toho chlapce neprošla bych pod skalami a nebýt toho, že se mi vrátila magie a to místo jí zesílilo, nepřežila bych to. +trhne neurčitě rameny+ Když jsem pomohla Ohnivému démonovi dostat se z okovů, nikdo Spikea nehlídal.... myslím, že po osmdesáti letech v jeho stavu ho už nehlídal nikdo... nevidí, na nikoho si nevzpomíná, vidím na něm jaký má ze všeho strach. +mluví smutně+ A jak jsem se dostala ven? No... mnohem těžší bylo otevřít portál tam a projít celou tu dlouhou cestu. Vytvořit cestu zpět bylo to nejlehčí. +rozhlédne se kolem a zamračí se, jak si vzpomněla, že Tonymu ani nic nenabídla+ Nechceš něco k pití?

[Tony Dolohov]

Koho že tu má? +pozvedne obočí+ On má tu drzost přivést si do tvého domu ženskou? A to mu toleruješ? +zamračí se jak bouřkový mrak, ale drží se, nemůže jí mluvit do toho+ Pošlu ti sem někoho, kdo se o tebe postará, když tady nikdo nemá na tebe čas +vysvětlí+ O jakých osmdesáti letech tady pořád mluvíš? To jako v té dimenzi uteklo tolik let za tu chvíli? +probudí jeho zájem+ Díky, skotskou.

[Neferet]

Buffy. +řekne prostě, ale vzápětí si povzdychne+ Ona je jeho druhá polovina duše, jediná žena, kterou kdy bude milovat. +řekne o něco víc hořčeji, než měla v úmyslu+ Věděla jsem o ní, když jsme spolu začínali, řekl mi o ní, ale nikdy nebyla řeč o tom, že mi jí přivede do domu. +povzdechne si+ A co jiného mám dělat Tony? S ní nemůžu bojovat a vyhrát. A pokud o Angela nechci přijít nezbývá mi nic jiného, než se s tím srovnat. +rozhodně je to pro ni těžké, zejména teď, když se konečně zastavila a má chvilku nad tím přemýšlet+ Ale to ne... nemůžu po tobě něco takového chtít... já to zvládnu sama... +tváří se velice statečně a je odhodlaná, co taky splnit+ Ano... za našich třech neděl, tam uběhlo osmdesát let... plus minus. +přikývne smutně a vstane, aby Tonymu došla pro pití, trošku se přitom zakymácí, ale nijak zvlášt si toho nevšímá, hlavně, když se udrží na nohou+

[Tony Dolohov]

Co tím myslíš, že jediná žena, kterou bude kdy milovat, je ta... Buffy... copak tebe nemiluje? +zeptá se překvapeně+ Tohle bych já netrpěl ani jednomu, ani druhému +podotkne arogantně+ Co máš dělat? Bojovat o něj. Nechat ho rozhodnout se. Když chce ji, ať si tedy jde za ní... ale aby s ní zůstal na Darktoru tobě na očích... to je od něj bezohledná sobeckost +ozval se ten pravý+ Chceš, abych si s ním promluvil? +když si všimne, jak sotva stojí na nohou, zvedne se a chytne ji pod paží+ Musíš si jít odpočinout a nechci slyšet žádné výmluvy +řekne nekompromisně+

[Neferet]

Ne, možná mě má rád, ale nemiluje mě... +podívá se na něj smutně, velice smutně+ Bojovat. +řekne to jakoby už jediné pomyšlení na to bylo neskutečně vyčerpávající+ Jsou spřízněné duše... s tím se nedá bojovat, jen doufat, že o něj nadobro nepřijdu. +řekne malinko, ale skutečně malinko zoufale+ Promluvit s ním? A co bys mu řekl? Jak moc mi ubližuje tím, že je vidím spolu v jedný místnosti? Že jediný pohled na ně dva, jak se na sebe usmívají, neplánově se dotýkají, bolí? +na chvilku zavře oči, aby se uklidnila, tahle situace okolo Angela a Buffy je vyčerpávající a zraňující i bez Spikea, který na tom je hodně špatně+ Nebude ho to zajímat. Nic jiného, než ona ho nezajímá. +zdá se, že si je tím docela jistá. překvapeně se na něj podívá, když jí podepře, ani si neuvědomila, že by se třeba jen postavil. zakroutí hlavou+ Tony... nemůžu. Jestli si teď půjdu lehnout a odpočinout si, už nevstanu. Kdo by se potom postaral o Spikea? +zvedne k němu smutně lesknoucí se oči+

[Tony Dolohov]

+sleduje ji, jak jí působí bolest povídání o těch dvou a tak se radši už vyhne tomuto tématu, poplakala si mu na rameni dost:D a taky zjišťuje, že jí vlastně ani nemůže pomoct, leda že by se pokusil dát Angelovi malou lekci slušného chování, ale zase si není jistý, jestli by to Nef vůbec potěšilo+ Jsi velice umíněná +řekne už trochu rozzlobeně+ Právě jestli si teď na chvíli nepůjdeš lehnout, tak už se o Spikea nepostaráš vůbec. Odpočiň si, alespoň na chvíli, dokud spí +doporučí jí+

[Neferet]

+je ráda, že se Tony dál nešťourá v situaci Buffy a Angel, není si ani jistá, jestli by mu to dokázala vysvětlit+ A to jsi zjistil až teď? +vykouzlí výraz, kterému by se s trochou dobré vůle mohlo říkat úsměv+ Dobře... tak já o tom alespoň popřemýšlím. +svolí nakonec alespoň k tomu, že nad tím zauvažuje+ A co ty? Jak se pořád máš? Doufám, že líp, než já? +stočí pozornost k němu+

[Tony Dolohov]

Tak to jsem rád, že sis konečně dala říct + sedne si na kraj stolu a založí ruce v bok+ Doufám, že tu tvou oběť ti upíři alespoň ocení +mračí se+ Já? Mám se skvěle. Pořád práce, ale taková, která mě baví +ušklíbne se nepěkně+

[Neferet]

Hmnn... +zamručí trošku neurčitě+ Jo... to taky doufám. +pousměje se a konečně mu nalije tu skotskou+ Spike si myslí, že jsem jeho matka. +svěří se, jak to vypadá s jeho zdravím+ Jen málo kdo má štěstí, že ho jeho práce baví. +uculí se, je jí jasné o jaké práci to mluví+ A co Styx?

[Tony Dolohov]

Neměj strach, vylíže se z toho +utěšuje ji+ Mám neklamný pocit, že tohle není poprvé, co se mu v jeho dlouhém životě trochu zkomplikovalo +ušklíbne se pobaveně+ Styx? Řekl bych, že se má přímo skvěle. Vyrazila s tím svým kamsi do divočiny +odfrkne si+