Mariusova ložnice

[Marius]

+uskočí stranou, když zničeho nic spadne skřín+ Kurva. +zavrčí a vystartuje ze dveří+ Neferet! +zavolá, tohle se mu nelíbí a co kdyby to šlo i po ní, co na tom, že jsou u ní nejspíš ti dva upíři, určitě by jí nedokázali ochránit+

[Neferet]

+dveře se před ní samy otevřou, magie je někdy skvělá věc. rychle vejde dovnitř a v místnosti se rozsvítí měkká světla. nezaváhá a dojde k posteli, do které Spikea opatrně uloží. deku prozatím odendá stranou. nejdřív zajde pro nějaké čisté oblečení a pokusí se ho trochu omýt, převléct a hlavně mu bude muset sehnat krev. rozhlédne se kolem a mávnutím ruky odstraní poličku s knihami a skřín, aby se o ně neporanil, kdyby se probral dřív než se vrátí. vrhne na něj poslední pohled, musí najít Angela. vyjde ven a pevně zavře. na chvilku se zarazí, ale nakonec přejede dlaní po celé šíři dveří, až se zlatavě zalesknou. bariéra, která nikoho komu to nedovolí nepustí dovnitř ani ven a rychle se vydá hledat Angela+

[Neferet]

+musí do dveří tentokrát strčit bokem, jelikož veškerou sílu používá na to, aby udržela Spikea v náručí, v ranách jí tupě bodá a tak nějak všeobecně se jí začíná točit hlava, což se jí v nejmenším ani trochu nelíbí. položí upíra zabaleného v huňatém ručníku opatrně na postel a sedne si k němu na kraj. na chvilku zavře oči, aby se trošku vzpamatovala a přemýšlí, co dál. nejdřív musí najít Angela, tedy nejdřív by se asi měla obléct, ale na to teď nemá chut ani náladu, nejdřív musí vymyslet co dál. nemá žádné Spikeovo oblečení, takže ho zachumlá jen do deky a mokrý ručník vezme pryč, ještě opět spustí barieru na dveřích a jde hledat Angela+

[Spike]

+Probere se až když je Neferet úplně pryč. Sklouzne opatrně z postele, po čtyřech se doplazí k rohu do kterého se vmáčkne. Tiše při tom kňučí jako zraněné zvíře, choulí se do klubíčka a schovává si hlavu. Když na něj odnikud nic neskočí, tak se jen natáhne pro deku, kterou najde po hmatu, přetáhne si ji přes hlavu a zase se sková do kouta+

[Neferet]

+vejde dovnitř, pevně za sebou zavře a zarazí se. něco je jinak. pomalu se otočí a rozhlédne se. nerozsvítí, ale i tak vidí docela obstojně, sice tomu všemu chybí barvy, ale to nejdůležitější vidí, postel je prázdná+ Spikeu? +zavolá tiše a vydá se dál do pokoje, aby ho našla. zarazí se, když ho uvidí přikrytého dekou a tisknoucího se ke zdi+ Už jsi vzhůru? +je to tichá, konejšivá a hlavně blbá otázka, když vidí, že vzhůru očividně je. přemýšlí co teď, mohla by mu deku sebrat, ale k čemu by to bylo? určitě by ho spíše jen ještě víc vystrašila, posadí se na zem, od něj pro něj v bezpečné vzdálenosti, tedy aspon v to doufá+ Musíš mít strašný hlad... něco jsem přinesla. +mluví opravdu konejšivě a co nejněžněji to jen umí, doufajíc, že si na její hlas vzpomene, aspon trošku+

[Spike]

+Ještě víc se schoulí. Slyší že se k němu přibližuje nějaký hlas, moc nerozumí co říká, slova už mu dávno nedávají smysl jako dřív. jsou jen vzpomínkou na dávno minulé časi. Přesto se zdá že ten hlas není tak zlí, jako všechny ty co slýchával dřív. Že je příjemný a nechce mu ublížit. Přitiskne se k zemi a vystrčí zpod deky těsně u země hlavu. Jen aby zhluboka nasál vzduch do nozder, stejně nevidí kdo u něho sedí. Cítí krev. Má hlad, ale i strach. Touha po krvi je ovšem silnější. Je to spíše instinktivní pohyb, ale vrhne se na Nef, vytrhne jí lahev z ruky. Ta se z tříštěním skla rozbije o podlahu a krev se všude rozleje po koberci. Spike se ke koberci skloní a s hladovím mlaskáním ji začne z něho vysávat a slízávat+

[Neferet]

+pousměje se, když Spike vystrčí hlavu zpod deky, ale překvapeně vyjekne, když jí vytrhne lahev z ruky a ta se roztříští o zem+ Spikeu ne! +vyjekne+ Ublížíš si. +jde jí hlavně o ty střepy, co leží v krvi. chvilku panikaří, než mávne rukou a lahev se jí objeví v ruce, nepoškozená a za chvilku i krev, co byla rozlitá na zemi je zpět ve skle. trochu se zakymácí+ Takhle to nepůjde. +řekne tiše a konejšivě, podívá se na hrnek, ale zakroutí hlavou, tohle taky ne, nakonec mávne rukou a v ní se jí objeví miska, do které nalije trochu krve+ Tady máš. +jemně se dotkne jeho ramene a podstrčí před něj misku s krví, má dojem, že vysávání a slízávání pro něj bude teď snažší, než si jí k sobě pustí a dovolí jí, aby se ho víc dotkla+ Teď už můžeš pít. Dotoho. +opět mluví konejšivě a měkce+

[Spike]

+Dělá to zřejmě jeho duše že se při ztrátě jídla nerozčílí, ale naopak to spíše vypadá že bude brečet. Nebo možná udělali něco z jeho démonem, který je teď přiliš slabí aby se choval agresivně. Schoulí se do klubíčka, bez jídla ho zase všechno bolí, krev mu teče po bradě až na ruce na zvednutá kolena. Slyší jak něco pokládá a cítí že ej v tom krev. Skloní hlavu nízko k zemi a jako hladoví, starý, slepí pes se vydá po čichu. Najde, zaboří do misky obličej a zplna hrdla pije, tak že je miska hned prázdná+

[Neferet]

+s bolavý srdcem ho pozoruje, nenávidí ty, co mu tohle provedli+ Tady jsi v bezpečí. Nikdo ti už neublíží. +mluví k němu dál, stále tak tiše a konejšivě, chce aby si na její hlas zvyknul, aby věděl, že s ním nepřichází nic zlého+ Musíš mít neuvěřitelný hlad. +konstatuje+ Vidíš jak to jde. Miska je mnohem lepší než podlaha, že? +zeptá se, i když tuší, že jí stejně neodpoví natož aby jí rozuměl+ Ještě trochu? +zeptá se měkce, když zvedne hlavu od misky a ještě mu nalije, ale pak lahev zazátkuje a odloží, nechce mu to dávat všechno najednou, sice se nejspíš nemůže přejíst jako člověk, ale kdo ví co by s ním tolik krve najednou udělalo+ A to jsme tě před chvíli vykoupali. +oznámí mu, když vidí jak je opatlaný+

[Spike]

+Částečně si pusu otře rukou, částečně olíže nepřirozeně dlouhým jazykem. Mlaská to a srká jak se olizuje. Vypadá docela klidně, spíše jakoby vůbec nevnímal okolí kolem sebe, včetně Neferet která na něj mluví. Jak je najedený, má trochu víc síly a je v bezpečí, začne být zvědaví sám na sebe. Přejede si prsty po tváři, dloubne se do očí, což okomentuje fňuknutím, prohrábne si vousiska která mu visí z tváře i delší vlasy po ramena+