Ložnice

[Angel]

+Potřese hlavou v nesouhlasném gestu+ Nehodlám si tu hrát na horor a vyvolávat duchy, abych si s nimi promluvil +svraští obočí+ Nebudu tu šaškovat s destičkou a kamanama +je to jeho poslední slovo. Když něco nechce, nenechá se do toho nutit. Obejde ji, protože mu stojí v cestě ke dveřím+ Ty si dělej co chceš +ani se nestrachuje o její zdraví+

[Neferet]

+zatváří se vzpurně+ Fajn, udělám to sama. +zvedne uraženě hlavu+ Angele! +zavolá za ním ještě, popadne svetřík, rychle přejde k nočnímu stolku, vyndá medailon na přemisťování a Angela doběhne+ Když s nim nechceš mluvit.. nezašel by si koupit krev? +poprosí ho, strčí mu medailon do ruky, líbne ho omluvně na tvář a vydá se schrastit svíčky, křídu, sirky a vyběhne ven+

[Angel]

+zamteně si od ní medailon převezme, zamračí se na něj, pak na vzdalující se Neferet a strčí ho do kapsy. Vyjde někam před dům a tam ho použije aby se přemístil do města+

[Spike]

+Po cestě, a že je zatraceně dlouhá, se uklidní, takže i kdyby její ložnice měla dveře, tak by jimi nepráskl. Vleze si do postele, navrchlá si polštář pod hlavu, otevře knihu a začte se do ní. Ano, on čte. Ano, ona je naprosto v klidnu. Ano, on je v posteli a nedělá nemravné věci. Ano, on je vlastně docela normální "mladý" muž+

[Angel]

+Zatím co ji nese do ložnice, tak Neferet usne. Povzdechne si nad tím. Přijde mu že s každou minutou co je s nimi je slabší, nemocnější a šílenější než dřív. Skloní se a políbí ji na čelo. Vejde do ložnice a trochu se zamračí na Spikea ležícího na posteli, když ale vidí že si mladší upír jen čte, tak nic neřekne+ Usnula +oznámí. Při čem a proč to už nechá stranou+ Uhni +nakáže mu+

[Spike]

+Zvedne pohled od knihy a jen tázavě povitáhne obočí nad Neferet. Přikývne když mu oznámí že Neferet usnula, předpokládá že ji někde našel spící, třeba v kuchyni podle bordelu co má ve vlasech+ Měla by se dobře prospat +posune se na posteli a to dokonce tak že tam má místo i starší upír+

[Neferet]

+nějak jí přepadla únava, takže v Angelově náručí usne. jakmile jí ale položí na postel, trošku se probere+ Angel si s ním promluvil. Bude klid. +zamumlá, když její mozek pozná, že leží vedle Spikea a přetočí se na bok, aby se k upírovi přitulila, obejme ho kolem hrudi a přisune se k němu, aby Angelovi udělala místo a zase hned usne+

[Spike]

+zamračí se na ANgela když slyší o čem Neferet mumlá ze spaní+ Doufám že si ji nenutil dělat kouzla? +skoro se zhrozí+ Víš že je slaba pitomče. Mohlo jí to něco udělat +starostlivě ji odhrne vlasy z čela, pak si ji ksobě hezky přitáhne a uloží ji na své hrudi, kde může pohodlně spát jak dlouho chce+ Na +vrazí staršímu upírovi do ruky knihu+ Čti, ale potichu +skoro rozkáže+

[Angel]

+Zakroutí zamítavě hlavou+ Byl to její nápad +což není tak docela pravda, ale kdo mu dokáže opak+ a já to chtěl rychle vyřešit. Už se ta věc nevrátí. Byla to celé moje vina +pohled spikeovích modrých očí říká že ho to vůbec nezajímá, že se o tom bavit nechce, že má vlastních starostí dost, tak Angel zmlkne. Taky proč by se zrovna jemu svěřoval. Vleze si do postele, vezme knihu a pustí se do tak tichého čtení že by to člověk sotva slyšel+

[Neferet]

+zdají se jí moc hezký sny, žádný noční můry, takže spí hezky klidně, stulená na Spikeově hrudi bez hnutí, jenom hrud se jí zvedá, jak klidně dýchá. poprví se zavrtí po pár hodinách, kdy se začne pomalu probouzet. tiše, spokojeně zamručí, skoro až zapřede. pomalu si uvědomí, že slyší Angelův tichý hlas a že na někom leží a jelikož se hlas neozývá nad ní, musí ležet Spikeovi na hradu. ještě pomaleji rozlepí víčka a zamžiká, aby zaostřila, něžne se usměje, tak nějak rozespale+