Bar - balkon

[Jean-Claude]

speciální v tom smyslu, aby i náš druh se tam nešel pouze podívat na hezké perské koberce...*mírně se na ni dívá*no, koneckonců, proč ne... a copak můžeš nabídnout?*usměje se* hodil by se mi někdo, kdo se tady vyzná a zná místní lidi a zároveň má trochu víc času...*zadumá se*

[Postrach]

pravda...*přikývne na ty "ostatky do rakve"* nu ano, přece jen nějaké výhody mám...*usměje se a zaklapne složky* tím se síly tak trochu vyrovnávají, no ne?

[Rebecca Altamirano]

Co můžu nabídnout? Blýskne jí v očích. No, tak kromě toho, že jsem jak upírka, tak čarodějka, takže se poměrně dobře orientuju v obouch světech, ovládám poměrně dobře různé bojové techniky včetně spousty zbraní, jak starých, tak i moderních a hlavně...můžu být vzhůru a k dispozici návštěvníkům i přes den. Takže nebudeš potřebovat žádného vyděšeného lidského manažera. Sladce se usměje. Tak co ty na to?

No jo, vyrovnávají. Mrkne na něj.

[Jean-Claude]

*spokojeně se usměje*no, to zní zajímavě...hodil by se mi někdo, kdo by tady na to dohlédl přes den...když jsem pryč, tak se o to tady stará Robert, ale ten musí přes den také..spát...takže tě, belle, asi vezmu za slovo a zkusíme to spolu, co ty na to?*andělský úsměv a podá ji ruku*

[Rebecca Altamirano]

Bude mi potěšením s tebou spolupracovat. Usměje se a ruku lehce stiskne. Takže, kdy mám začít, a hlavně s čím? Jo a ještě, aby jsi nebyl překvapený, když se tu čas od času zjeví...Chvilku se soustředí a vzápětí se vedle Jean-Clauda objeví dva vlci. Můžu ti představit Day a Nighta, Jean-Claude? Usmívá se, ale přece jen trochu nejistě. Samozřejmě tu nebudou pořád, ale občas mě musí vidět, jinak jsou nervózní. Vysvětluje.

[Jean-Claude]

*zadívá se na vlky, ti poslušně sednou a čekají co jim bude chtít* rozkošné, také dokážeš přivolat vlky? Nu, viděl bych to hned od zítra....když nebudeš moct dojít, stačí říct...nějací lidi tady přece jen jsou...byl bych rád, kdybys tady na to dohlédla, případně se postarala o hosty...obchodní partnery posílej ke mně do kanceláře, ale většinou o nich vím předem...však uvidíš, co a jak...*usměje se*

[Rebecca Altamirano]

Oddychne se, když vidí, že mu nevadí. No ne v takové míře jako ty. Nad vlkodlaky moc nemám, spíš než upíří schopnost je to kouzelnického původu. Zvířátka mají ráda mě, a já mám ráda je. A ti dva navíc nejsou tak úplně obyčejní vlci. Uculí se a lehkým pohybem ruky pošle vlky pryč. Ti vyběhnou ven a rozplynou se ve tmě.
Dobře, budu tu asi docela často, protože doma se prostě nic neděje. Tak skvěle, těším se na zítra. Uculí se. Ale dnes si ještě hodlám užívat privilegií hosta. Uličnicky se uculí. Sláva zdejších představení se donesla až k nám.

[Jean-Claude]

náš host, náš pán*zadeklamuje* tak to jsem rád, že nás reklama předchází...*usměje se* stejně bychom měli za chvíli začínat s programem, takže pokud chceš..dole je jeden z VIP stolků volný, vždycky mám pro speciální příležitosti volné místa...*mrkne na ni a sjede z barové židličky mrštně jako kočka*

[Postrach]

*Postrach taky sleze ze stoličky, veme kufřík, co měl pod nohama*
Tak já půjdu, ještě mám nějaké pochůzky...my jsme domluveni..*kývne na J-C, který přikývne* hezky si to tady užij...*uculí se na Beccy, rozloučí se a vyjde do šatny*

[Rebecca Altamirano]

Tvé laskavé nabídky ráda využiju. Usměje se a blýskne jí v očích. Taky vstane a prohrábne si vlasy. Na to můžeš klidně vsadit svoji kravatu, že si to užiju, Postrachu. Mrkne na něj. Tak se měj, a s prací to nepřeháněj. Usměje se. Otočí se na Jean-Clauda. Dnes bude vystupovat Phillip? S mírným zájmem.