Sídlo

[Angel]

+Přikývne, jako že souhlasí, ale Nef si nevšimne že za zády drží překřížené prsty. Když se k němu Neferet dost připlíží, popadne ji silou nepodobnou děcká a vtáhne do kruhu. Drží ji za vlasy a tahá+ Nech nás na pokoji! Nech nás na pokoji! +kříčí, z pusu, nosu a očí se mu hrne něco odpudivého co vypadá jako do černě sražená krev+

[Neferet]

+vykřikne, překvapeně a vylekaně, když jí vtáhne k sobě do kruhu, tahá za vlasy a když vidí tu zvláštní odpudivou tekutinu, co mu stéká po tvářích+ Liame, dost! +vykřikne+ Koho?! Koho mam nechat na pokoji?! +zachová si aspon trochu chladného přístupu, ale křičí, aby chlapce překřičela, rukama si drží vlasy u hlavy, aby je za ní nemohl tolik tahat+

[Angel]

+přestane na ni řvát, všechen ten hnus jakoby mávnutím kouzelného proutku zmizel. Chlapec nakloní hlavu na stranu a tiše Neferet pozoruje, ale její vlasy nepustí+ Ubližuješ nám, on je smutný, já pláču a ten druhý se nám posmívá +polží Neferet ruku na krk a začne pomalu tisknout+ Až umřeš nebude smutný. Nebude posmívání +stlačuje jí hrdlo+

[Neferet]

+vytřeští na něj oči a v hlavě jí to šrotuje a pomalu dílky skládačky zapadají do sebe+ Kdo je smutný Liame? Myslíš... myslíš Angela? On je smutný? Kdo se posmívá? Angelus? +začne se vzpouzet, když jí začne dusit+ Liame dost! Nechtěla jsem mu ublížit. Nechtěla jsem vám ublížit. +z očí jí steče pár slz+

[Angel]

+Při těch jménech se zarazí, pustí ji a zmizí. Ne úplně, jen se přesune na druhou stranu kruhu zády k ní. Dřepí tam, objímá si kolena a houpe se a zpívá si+ I see the moon, the moon sees me - shining through the leaves of the old oak tree - Oh, let the light that shines on me
- hine on the one I love. +zase vypadá docela neškodně a vystrašeně+

[Neferet]

+rozkašle se, když jí pustí a vydrápe se na nohy, odsune se na druhou stranu kruhu, ale nevyjde z něj. sleduje chlapcova záda a poslouchá, připadá jí to povědomé, někdy už to slyšela jen si vzpomenout na slova+ Over the mountain, over the sea, back where my heart is longing to be. Oh, let the light that shines on me shine on the one I love. +zazpívá tiše, hlas protkaný magií, co hladí a je téměř nepostřehnutelná, ale nevzpomíná si, kde vzala ty slova, musela na ně narazit, když procházela knihy, týkající se doby ve kterých se její chlapci narodili+

[Angel]

+Stichne, obrátí se na ni, chvilku ji pozoruje. Zamračený, ale zaujatý, je to jeho srdci blízké, protože mu to zpívala matka. Zvedne se a jde pomalu k Neferet, jak tak jde, tak se rozplývá až v posledním kroku z něho zbude jen obláček ničeho který zmizí+

[Neferet]

+pozoruje chlapce, jak k ní pomalu jde a zavře oči, když se před ní rozplyne. zhluboka se nadechne a začne vnímat zbytek světa kolem sebe. trošku mátoživě se rozhlédne, až teď si uvědomí kolik sil jí to vzalo. vyhrabe se na nohy a pomalu se vydá zpět do sídla, přemýšlejíc nad tím, co s Liamem budou dělat.+

[Neferet]

+dojde pomalu zpět na terasu a podmračeně se rozhlédne, je tu po velice krátké době podruhé, jestli sebou potom nesekne, bude to asi zázrak. zabalí se do svetříku a začne opravovat již namalované kruhy a přikreslí třetí, trošku pozmění znaky, aby kouzlo bylo silnější, nepřestává se u toho mračit+

[Angel]

+Prostě si ji najde, ví že je kouzlo hotové. Sjede pohledem po tom co tu připravila. Ví toho o vyvolání různých duchů přiměřeně, ale tohle kouzlo mu nic neříká. Dokonce ani znaky nepřečte. Je to tedy magie Neferetina světa. Docela logicky přejde do kruhu vedle brunetky+ Nebude to dlouho trvat +je si jist že když si s tou věcí promluví tak odejde+