Sídlo

[Angel]

+Nemá co by po ní za takové řeči hodil, tak uraženě našpulí rty+ Jsi zlá! Nech mě být! +odpoví docela jasně dětským hláskem ve kterém je slyšet jak silný vzdor, tak vztek, tak i strach. Založí si ruce v bok a upřeně, vzdorovitě na Neferet kouká+

[Neferet]

Já že jsem zlá? +zvedne obočí, ale pořád mluví měkce+ Ty jsi ten kdo mě chtěl uškrtit. Já jen chci vědět proč. +vysvětlí, neunikl jí strach v jeho hlase+ Nechci ti ublížit. Třeba bychom tu mohli žít všichni. Ale k tomu potřebuji vědět, co se tady děje. Kdo jsi. +vysvětlí konejšivě a ukáže mu prázdné dlaně, aby ukázala, že na něj nechce zaútočit ani mu ublížit+

[Angel]

+Dřepne si na bobek a začne si hrát s kamínky v děckám projevu že Neferet naprosto ignoruje. Zajímavé je že před tím byl opravdu zlí a teď se chová prostě jenom jako děcko. Kdo ví které jeho tvář je skutečná. Po očku ji pozoruje+ Liam +zamumlá přinejmenším svoje jméno a dál se dlápe v zemi+

[Neferet]

+posadí se na zem do tureckého sedu, urovná si šaty, aby to nebylo moc neslušné+ Liam. To je hezké jméno. +usměje se na chlapce a tváří se skutečně neškodně+ Copak to děláš Liame? Něco tě zaujalo? +zajímá se naprosto mile+ Kdo tě sem přivedl?

[Angel]

+Pokrčí rameny v pro Neferet jistě velmi zámém gestu, vidí ho každou chvíli+ Postavím s kamínku hráz a ono to přestane +co tím myslí se nedá přesně určit+ Já jsem tu doma +odporuje jí jakoby tu byl odjakživa+

[Neferet]

+přimhouří lehce oči, když to gesto v pokrčení ramen pozná+ Co přestane, Liame? Někdo ti chce ublížit? +zajímá se měkce, starostlivě, jakoby o chlapce měla starost+ Doma? Chceš mi říct, že jsi se tu narodil? Na tomhle ostrově? Nebo jsi přišel s některým z nás? +snaží se zjistit, jak to chlapec myslí+

[Angel]

+Přestane se hrabat v zemi a stavět s kamínku čáru. Rozhlédne se kolem, jakoby někoho vyhlížel, vypadá to hodně vystrašeně+ Nepovíš mu to? +zeptá se úzkostlivě+ Neřekneš že jsem ti to řekl? +jak dřepí na patách, tak si obejme kolena+

[Neferet]

+sleduje chlapce se starostí na tváři, ví že je to duch, ale i tak ten strach co z něj sálá+ Neboj se, nepovím mu to. Slibuju. +zvedne ruku lehce před sebe jakoby v přísaze+ Ale měl bys mi taky říct, komu a co nesmím říct, abych si na to dala bedliví pozor. +snaží se z něj jemně dostat, co se děje+

[Angel]

No jemu! +řekne důrazně, jakoby toho někoho měla Neferet znát a vypadá to že už se k tomu nebude více vyjadřovat+ Pojď a já ti to pošeptám +natáhne se tak daleko jak jen mu kruh dovolí+

[Neferet]

+vážně se na chlapce podívá, cítí z něj strach, ale sama si dělá starosti, jestli to není jen past+ Dobře Liama, půjdu k tobě. Ale nesmíš mi ublížit. +doufá, že pro chlapce její důvěra bude něco znamenat+ Věřím ti. +zdůrazní mu vážně a taky to tak myslí, vyhoupne se na všechny čtyři a přesune se blíž z Liamovi+