Vinný sklípek

[Tirage]

Honoré: vy jste ho napájeli vážně koňakem od malička? vždyť ho to mohlo vážně poznamenat! takhle je to tak tak... udělá ochranitelské gesto směrem k Fabienovi.

Fab: naopak, já musím vědět všechno! a pošeptá mu: sladkosti až o samotě... mlsoune.

[Honoré]

Tir: +Rozesměje se jako blázen.+ No, myslím, že jsme to zachránili právě tím koňakem, aby byl tak tak...Dyť se na něj podivejte...Cucne si vína a jehned vožralej!

Fabien: Jsem už starý pán a paměť mi stojí za hovno, ale jsem si skoro jistý, že Molly tě k ničemu nenavedla. Bývalo to naopak...

[Fabien]

Honoré: Přestaň ze mě dělat blbečka...a fakt mě Molly navedla. Furt řikala... když to dokážou psi, proč by to nedovedli králíci a ty zvládneš drezúru každýho zvířete...+dost se přitom chcechtá.+

Tir: Vy ste se na mě domluvili!+ a pošeptá+...já chci už sladkost...

[Tirage]

Fab: hrozně ochranitelsky se vyprsí a přitáhne si jeho hlavu na hrudníček . určitě by to mělo ten správný efekt, kdyby byla obdařena jako Molly. ale i takhle je vidět ten neohrožený záměr. přitiskne si fabíska na bábovičky. jak domluvili? vždt se tě zastávám, bráním tě!

Honoré: mě to nevadí, stejně si ho nechám. mě se líbí tak, jak je. tváří se hrozně vážně a vzpurně. a Molly znám. je to hodná holka. ale občas taky pěkná potvora. myslím, že občas mohla něco spískat ona. a nikdo by tomu nevěřil, že v tom Fab nemá prsty. chytí Fabienovu průzkumnou ruku a nenechavé prsty a odtáhne je z příliš důvěrných míst.
Fab: ale jenom někdy. někdy to musel být Fab! nezlob! nebo nebudu tulit. vyhrožuje.

[Honoré]

Tir: Jistě...o ženské rafinovanosti mi nemusíte vykládat. Znám ji důvěrně. Copak si myslíte, že takový osamělý vlk jako já by se nechal dobrovolně vlákat do tohoto doupěte plného králíků a ujal by se výchovy takového povedeného hocha jako je Fabien a návdavkem k tomu skoro adoptoval dceru místního boháče? Pche...ženská rafinovanost!!!
Ale stejně by mě zajímalo, jak to tenkrát bylo. Jedli jsme králíky v kuse skoro měsíc!

Fab: Uveď to na pravou míru, chlapče! Pak snese se hněv na Madeleininu hlavu! Ženské!

[Fabien]

Tir: Hmmmf...+ zavrčí, že si nesmí sahat, kam chce, ale na bábovičkách se pěkně uvelebí a upíjí vínko a rozšafně rozpráví.+

Honoré: Tak teda...aby bylo jasno! Moc si to sice už nepamatuju, ale hráli jsme si s Molly na polárníky, že jako budeme jako ty. A Molly prej - že to bude chtít psí spřežení. Vyhrabala v kůlně sáňky a protože fakt bylo docela dost sněhu a nechápu, kde se tu vzal, zapřáhli sme šest těch velkejch králíků, aby nás vozili. Ale neměli žádnou disciplínu a nechtěli běhat v jednom šiku a Molly fur, že je musim vycvičit, protože tomu rozumim - a já tomu rozumim...+ odmlčí se, aby upil ze sklenky+...a tak sem je učil dávat pac, ale fakt byla zima a ty pitomý králíci začali trochu tuhnout. Fakt to nechápu, protože králíci maj hustou srst a hrozně se cukali a nechtěli poslouchat a vobčas sem jim tou packou musel trhnout...

[Tirage]

Fab: Tir se hluboce nadechne - čímž způsobí Fabískovi malé hlavotřesení - a zavrtí hlavou. když já teď už nemůžu slyšet o králících nic drastického. všechno se mi pak svírá.

Honoré: poslouchá a s porozuměním pokyvuje. chápu. všechno to šlo skoro samo, ale ta adoptivní dcera... to už bylo moc... ona pověstná poslední kapka... určitě jste se potom vzbouřil. jenomže na vás udělali ti ři oči - a když se k dojemným pohledům přidalo ještě stádo králíků... kdo by mohl odolat?

[Fabien]

Tir: +Zavrtá se mezi bábovičky.+ Neboj...ani nevomrzli. Jenom občas zlomená tlapka a spousta králičího frikasé. To my nakonec trpěli!

[Honoré]

Tir: +Obdivně na ní pohlédne.+ Jste neuvěřitelně bystrá děvenka. Přesně tak to bylo. A Nicol - moje milovaná Nicol - pánbu ví, že o ní nic špatného neřeknu - mě bohapustě utáhla na teplé večeře a teplo domova...

[Tirage]

Fab: hladí si ho na bábovičkách a chová ho. zlomené tlapky? surovče...
Honoré: na večeře a teplo domova Nicolette utáhne naprosto každého. to znám. přikyvuje. a uculí se. není slabostí podlehnout.