Zákulisí

[Aubrey]

*jak se "proces chýlí ke konci", tak nabývá jeho tanec na radosti...trochu se zamračí, když k němu dorazí pokyn, co má dělat dál a střelí trochu nechápavým pohledem k J-C a Styx...chvíli stojí, svaly na pažích kamenné...pak aniž by mrknul i on rozepne košili, knoflík po knoflíku, prsty na rukou jako by fungovaly, aniž by je mohl ovládnout...nakonec látka dopadne s tichým zašustěním na podlahu..*

[Styx]

Doufám, že nemusíš moc často tady řešit nějaké přestupky. Zdá se mi, že tví podřízení jsou ti oddaní... tedy většina +opraví se s úsměvem+ Jsem ráda, žes mi na to odpověděl. Myslela jsem, že se budeš snažit držet všechno pod pokličkou a nepustíš mě k sobě blíž +zadívá se mu opatrně do očí+ Přiznávám, že jsem se bála sem jít, ale jsem velice mile překvapena. Ba přímo nadšena +zasměje se+ Prostředím... vystoupením... tanečníky... ale hlavně tebou... překvapil jsi mě +otočí se opět k pódiu a vychutnává si dokonale sehraný tanec Roberta a Theresy za Phillipovy asistence a trochu přimhouří oči, když se muži svléknou do půli těla. Zase tak často to nevidí. Chvíli je pozoruje, než zase promluví, aniž by od nich odtrhla zrak+ Já vím, že striptýz je součástí programu, ale na zkouškách jej, předpokládám, nenacvičují. A když mám jednou za život možnost, aby se upíři svlékli jen pro mne, pouze hlupák by to nevyužil +blýskne po něm andělsky nevinným pohledem a soustředí se na Aubreyho. Jeho stupňující se taneční tempo ji fascinuje a pohltí ji tak, že když si Aubrey začne svlékat košili tím k zešílení dráždivým tempem, ani si neuvědomí, že se mírně nakloní dopředu a pozoruje ho zpod přimhouřených víček. Když mu košile sklouzne z ramen, na zem hltá ho chvíli pohledem, než jí dojde, že tady není sama, že tady není ani žádné intimní přítmí jako na vystoupení, ve kterém by se mohla skrýt. Lehce zčervená a šlehne po JC očima, jestli postřehl její provinění+ Dokonalé +vydechne s tím svým provinilým pocitem, o kterém před chvíli povídala a opře se zpátky do židle+

[Jean-Claude]

*jen se zasměje a zavrtí hlavou*pak jsem rád...kdybych nechtěl, tak nesvolím k tomuhle setkání...ale nebylo by ode mě hezké, kdybych ti něco přislíbil a pak to nedodržel nebo tě zklamal...musím si hlídat pověst...*zamrká* přesně tak...nenacvičují..ale mohli udělat výjimku...*trochu pobaveně ji pozoruje, pak Aubreyho "propustí" z moci* tak to byla malá ukázka našich zkoušek....*poznamená, když vidí, že se vzpamatuje, zatímco si ostatní sbírají šatstvo a popichují se mezi sebou, kdo byl dneska největší "dřevo"*

[Styx]

Ne, zklamaná určitě nejsem. Všechno, co jsem doteď viděla, bylo opravdu úžasné, jsem nadmíru spokojená +je to na ní i vidět+ Vážím si toho, že jsi mi dovolil nahlédnout sem +usměje se na něj oslnivě a když postřehne, že zkouška je u konce, nedá jí to, aby tanečníkům za jejich výkony nezatleskala+ Byli jste všichni skvělí, moc vám děkuji +pochválí je nadšeně. Otočí se k Jean-Claudeovi a spiklenecky na něj mrkne+ Díky za tu výjimku, ten striptýz byla taková třešnička na už tak velice chutném dortu +zasměje se a nezapomene si olíznout rty po té „pochoutce“+ Tajemství tvého úspěchu +dodá a zvedne se+

[Jean-Claude]

*tváří se nadmíru spokojeně, když vidí, jak je nadšená* není nad to znát správná tajemství...*usměje se mnohomyslně a také se zvedne* tak...nějaké další přání?

[Aubrey]

*nedá mu to, aby se jí teatrálně neuklonil, při tom sebere košili z podlahy, přehodí si ji přes ramena když vidí, že dozkoušeli, tak jen kývne a mizí pryč...po cestě jen sjede pohledem Philla, který se zrovna vykecává s Robertem, tak je v klidu...jen blýskne úsměvem po Styx*

[Theresa]

*si oddychne, že pro dnešek skončili, už začínala mít Aubreyho plný zub...ale jak tak kouká, jak si pomáhá pryč, tak taky kývne Styx a mizí za ním zvědavě (asi se jí doneslo, že má Aubrey skované nějaké dobrůtky z Mýtinky, tak jde špehovat), po cestě ještě poškrabká Philla po zádech, jako zvířátko, a je taky pryč*

[Styx]

+kývne Therese, jak odchází a Aubreymu odpoví lehkou úklonou, ale o to pobavenějším úsměvem, jak se tam předvádí a vyprovodí ho ven pohledem, očima naposled klouže po jeho vypracovaném těle, nemůže si pomoci+ Ten Aubrey není zase tak šílený, jak jsem si původně myslela +svěří se Jean-Claudeovi zamyšleně+ Další přání? +vzpamatuje se+ Bože, já nevím, tohle bylo tak dech beroucí, že myslím, že to už nic nepředčí. Nebo jo? +zasměje se, protože sama neví, co všechno je tam ještě k vidění+ Tak snad bych ještě moc ráda navštívila tvoji kancelář. Když vidím, s jakým vkusem je zařízeno tohle všechno kolem +máchne rukou+ sžírá mě zvědavost, jak to asi vypadá tam, kde trávíš většinu noci.

[Jean-Claude]

ne..zezadu opravdu nevypadá nijak šíleně...*sleduje její pohled* hm...dobrá, tak ti tady uděláme malou..exkurzi...abys viděla, že si tady nežijeme nikdo zas tak špatně..*zamrká* madam..*neodolá a nabídne ji na to "korzování" rámě s malým potutelným úsměvem na rtech a vede ji tedy nejprve do kanceláře (odpověď tedy tam), když ji zmínila.*

[Aubrey]

*a v zákulisí se živě diskutuje, kdo byl dneska lepší*