Kancelář Jean-Claudea

[Rebecca Altamirano]

Chce říct, že se nesměje zrovna ve chvíli, kdy se skloní nad fakturu a podepíše jí. Střelí pohledem po Man, v očích se jí svíjí smíchy její druhé já, na které to zatím hodila:D. Rychle vstane a zamíří ke dveřím, pořád se ještě ovládá. Ehmm, Jean-Claude, omluvíš mě teď prosím? Mám ještě nějakou práci... Píchne prstem neurčitě k baru a zákulisí.

[Jean-Claude]

*vzhlédne od stolu ke dveřím* bon..jistě, jen běž...a díky za informaci..*střelí pohledem po Man a žabku a trochu přimhouří oči, jak cítí, že mu něco uniká, ale neví co...*

[Manori]

*kousne se do prstu, když to podepíše a má co dělat aby vítězně nehýkala nahlas* ehm..my se asi pak uvidíme v Guns..*významně se na ni podívá a okusuje si kloub, aby se nechechtala* no co..musíme ještě dořešit..jednu objednávku...*zamrká na J-C, který zas kouká jak na tenise, co mu to sakra utíká...*

[Rebecca Altamirano]

Jojo, uvidíme. Kývne Man a snaží se ovládat cukání koutků. Jean-Claude, kdybys něco potřeboval, budu nejspíš na baru... Koukne na něj ještě a pak už urychleně opustí pole. Bleskově proběhne zákulisím na bar, sedne na židličku a praští čelem o barpult, protože jí konečně složil zadržovaný záchvat smíchu. Když se jakžtakž ovládne, otře si slzy smíchu a přitáhne si nějaké papíry a začne za občasného uchechtnutí kontrolovat, co je třeba objednat.

[Manori]

*tak trochu závistivě koukne za Beccy, neb tuší, že v dostatečné vzdálenosti se bude moc dobře bavit, místo toho se ona chvíli mlčky dívá na J-C, který pohledem vyprovází Beccy a pak se tázavě zadívá na ni...tak jen pokrčí rameny* no co...to neřeš..holčičí věci...*snaží se to uhrát do autu a nesmát se, tak se k němu na okamžik stulí a obličej schová do košile a chvíli se mu culí do ramene* no..asi bych taky měla jít..a nechat tě pracovat...*s námahou si srovná obličej do normálního výrazu, než se od něj odlepí*

[Jean-Claude]

Bon...*kývne na Beccy a pak se obrátí na Man, co to jako má být zas* hm..nesnaš se mě ukecat...*zamrčí si, ale obejme ji, když se k němu přitulí* no..co, lištičko?*hrábne jí do vlasů, když se mu na rameni vytlemí* a...no, jestli chceš..*pokrčí rameny rozmrzele, jak se nemůže dopátrat podstaty* uvidíme se později...*ještě si ji přitáhne a políbí a pak ji nechá teda jít* a té...čokoládové..vymysli místo..v kanceláři zůstat nemůže...*zavolá ještě za ní a pak se tedy s povzdychnutím pustí do práce...vázu okázale ignoruje*

[Manori]

*za nějakou dobu se vrátí, klepne a když se ozve, tak strčí hlavu dovnitř* ahoj...tak ještě jste se nepobili?*uculí se a vleze dovnitř, i se smetánkou v ruce pro žabku...přejde k váze a nalije ji dovnitř..*

[Jean-Claude]

non, ještě nedošlo na měření sil...*odpoví a měří si ji u vázy* už víš, kam s ní?*neodpustí si a odloží prací do šuflete, stačilo pro pár dnů* tak...vyřízeno všechno...?*trochu zvědavě se na ni podívá, co to ráno musela jít tak vyřídit* a vůbec..nebudeme přece sedět v kanceláři...*chytne si ju* jdeme, císařovno...

[Jean-Claude]

*od "rána" sedí v kanclu a dopracovává nějaké resty, poté, co nechal odnést tu "věc" i s vázou na místo u baru jako "maskota"* asi stárnu..*mrmle si...*

[Lanevra]

°Po jakémsi pofiderním zaklepání vpadne dovnitř, zabouchne za sebou dveře a opře se o ně. Svírá lahev a tváří se jakoby jí šlo o život, který už beztak nemá° Potřebuji pomoct °zamumlá a kdyby mohla, sklátila by se na zem v mdlobách°

(podotýkám že Lana je hrozná hysterka když jí jde o život )