od Jean-Claude » ned lis 21, 2010 11:27 pm
*trošku povytáhne obočí, ale jinak ji jen tiše pozoruje, pak si povzdechne* já hlavně potřebuji vědět, jestli je to tentokráte opravdu naposled...*mírně se zamračí přes masku na obličeji* víš, co se říká, třikrát a dost..a tohle je podruhé...co jsi..mě nehezky překvapila..*narazí beze slov na jejich minulou roztržku s mocí, povzdechne si, když se na něj pevně dívá a pokračuje skoro ledabyle, jako by diktoval seznam nákupu* především si myslím, že když jsi své přítelkyni tak ochotně řekla, jak Aubrey na tom je a nechala ji jít sem...pak soudím, že dle tvého názoru není už takovou hrozbou, jakou byl předtím. Takže je zbytečné, abys do jeho chování měla jakoukoliv možnost zasahovat. Možná jsem sám přece se jen poněkud unáhlil, když jsem ti dal nad ním takovou pravomoc. Od nynějška tedy na Aubreyho nesáhneš, ať už by dělal cokoliv. Bude výhradně pod mou ochranou. A dokud nebudu opět úplně přesvědčen o tom, že ti mohu plně důvěřovat, budeš odevzdávat veškeré zbraně, které si sem případně doneseš, tak jako každý návštěvník, v šatně. Myslím, že základní bezpečí si obstaráš i jen ručně. A nepřeji si, abys opět zapomněla pro koho pracuješ a měla při tom třeba nabito stříbrem.*nadechne se, jako by mělo přijít to nejhorší a zadívá se na ni modrým pohledem, který jediný prozrazuje, že opravdu není tak klidný, jak se zdá...po chvíli z něj paradoxně vypadne* to je vše...nebo můžeš odejít ze svého místa manažerky...*dá ji na výběr možnost, která by se nabízela jako první za porušení mlčenlivosti...ton hlasu naznačuje, že být to někdo z jeho upírů, odešel by určitě, v krabičce od sirek,...nic dalšího neříká, nechá si jí to přebrat, jen na ni s nehybným odtupem vládce shlíží*
"I feel like a child in the dark who knows the monsters are under the bed. I want to be told it will be alright, but I am far too old to believe such comforting lies."