od Rebecca Altamirano » pon čer 01, 2009 12:39 pm
Syr, to co se mezi vámi stalo bylo logické vyústění jeho neustálé nepřítomnosti.Zadívá se jí přímo do očí. Netvrdím, že to teď bude jiné, protože o tom pochybuju. Gabriel je přesně takový jako vlk, který je součástí jeho samého, jeho duše. Nespoutaný, svobodný, divoký, tvrdý k sobě i ostatním. Umí být i velmi krutý. Tuhle jeho stránku neznáš a já jsem za to ráda, ale je jeho součástí. Nikdy bych si nepomyslela, že dokáže být i takový, jaký byl, když byl s tebou. Jako by to byl úplně někdo jiný. Nechápu to, ale říká se, že láska dokáže lidi úplně změnit. S úsměvem pohlédne na Styx. Každopádně pokud sem přijede a budeš se s ním chtít setkat, stačí poslat sovu mě nebo i přímo jemu. Odmlčí se a zadívá se z okna. Jsem si jistá, že by byl moc rád...Dodá tiše a pohlédne na ni.
Styx, jistě, promiň. Omluvně se usměje. Ale myslím, že tohle by ti měla povědět Syr. Já pak třeba jen upřesním pár detailů. Pousměje se.
Ortus non est initium vitae, mors non est eius finis...
Narození není začátek, smrt není konec...