Fabienův pokojík

[Fabien]

Tir: Jo...jo..+kývá nepřítomně, ale vůbec neví na co odpovídá. Je to dost komplikované mu sundat triko, protože se pořád potřebuje Tir dotýkat. Nakonec se to přece jen povede, a on něžně položí Tirage na postel, kde dále pokračuje v mazlení střapečků.+

[Tirage]

Fab: zavře oči a nechá se líbat. probírá se Fabienovými vlasy a hladí ho po ramenou a zádech.

[Fabien]

Tir: +Už nemůže jinak. Zatáhne za střapeček na levém ňadru víc a odsraní ho. Vyloupne se růžová bradavka, na kterou se přisaje, škádlí ji jazykem a zuby. Počíná si dost hamižně, ale něžně. Pokouší se přitom si rozepnout kalhoty, ale je to moc práce naráz, takže mu to moc nejde.+

[Tirage]

Fab: Fabienovy něžnosti ji dostanou do stavu, že se bojí situace, kdy by si Fab ty kalhoty nedokázal sundat. proto se trochu nepohodleně natáhne a sebere soustředení, aby mu pomohla. ukaž, lásko. já sama... když máš ty narozeniny... normálně je šikovnější, ale i tak nakonec dokáže kalhoty rozepnout. ještě ho pohladí po břiše a pak už zase nechá režii na něm.

[Fabien]

Tir: +S vypětím všech sil se nakonec podaří kalhoty sundat a ještě tu má Fabien na starost druhou třásničku, za kterou spokojeně tahá, ale už mu to dlouho nepůjde. Hrozně už chce Tir mít.+ Otoč se..+zavelí něžně, neboť musí ještě bojovat s mašličkou na zadečku.+

[Tirage]

Fab: otočí se a nstaví zadeček ke zkoumání i mazlení. naprosto se roztýká z jeho něžné předehry. otáčí hlavu na Fabiena a pozoruje jeho výraz i počínání.

[Fabien]

Tir: +Vyšpulený zadeček, který jen dóóst nedostatečně kryjí šňůrky...Fab je úplně vedle. Brnká na šňůrky, strká pod ně prsty, hladí tu vyšpulenou krásu, líbá a nakonec úplně nedočkavě mašličku rozvazuje. Kalhotky se z Tiragina zadečku sesunou A Fab může dlaní prozkoumat ta nanejvýš důležitá místečka, laskat je a nakonec se k Tir přitisknout a vstoupit do ní s úlevným povzdechem.+

[Tirage]

(ty mašle bývají falešný, nafest přišitý, nefunkční. to by jinak snad ani nesedělo na těle .)

Fab: blaženě a vzrušeně vzdychá, když si Fab hraje s mašličkama. když ji pak kalhotky svlékne a hladí ji, tak už prosebně kňourá, protože ho už moc potřebuje, jak Fab rychle zjistí. je z něj úplně omámená, když si ji vezme, uleví se jim oběma. Fabískuuu..., kňourá.... kdo že má ty nerozeniny?

[Fabien]

(Nekaž Fabískovi radost z rozvazování! )

Tir: Já...+vydechne hrozně vzrušeně, hladí půlky jejího zadečku zatímco si ji pomalu bere, vychutnává si ji i to její prosebné kňourání. Hladí ji po bříšku, prsty prozkoumá pupík, sjede níž, najde její poštěváček a v rytmu si s ním pohrává.+ Já...já mám narozeniny...+šeptá jí.+

[Tirage]

(to samozřejmě nechci. klidně mu půjčím malé nůžky na párání, kdyby něco )

Fab: moc ji vzrušuje a líbí se jí, jak si ji Fab bere. Sténá a vzdychá a zaboří obličej do polštáře, opře se o vlastní předloktí, je úplně hotová a vlny slasti a vzrušení si s ní pohrávají a ona není schopna skoro ničeho,je úplně vláčná a připadá jí, že je naprosto ve Fabienově moci. já asi taky... nebo... nevím. lásko...