Hotel - Recepce

[Asher]

Venku zastaví černá limuzína s tmavými skly. Řidič otevře, oběhne auto poklusem a otevře dveře. Asher elegantně vystoupí, krátce mu kývne jako že děkuje a vejde do hotelu, kde se rozhlédne po hale. Když uvidí Memory, slabě se pousměje a pružným krokem dravce se vydá k ní.

Memory...Usměje se na ni a zlehka se ukloní. Jsem moc rád, že jste přišla.

[Memory]

"Dobrý večer." pozdraví s úsmevom. "Mám tu s niekym schôdzku." vysvetlí a mimovolne si nervózne upraví vlasy.

[Memory]

"Vaše pozvanie som nemohla odmietnuť." povie s milo, pričom si dáva dobrý pozor, aby sa vyhla jeho očiam. Vstane a dosť neúspešne prehovára svoje srdce, aby prestalo tak splašene tĺcť.

[Syriana Spinnel]

+Podívá se kdo to vstoupil a rychle zase skloní hlavu kousek níž. Profesionálně se usmívá+ Vítejte +přivítá ho vřele, přece jen je to velmi lukrativní zákazník+

Memory: Aha jistě, mimochodem máte krásné šaty

[Asher]

Pousměje se její nervozitě, přijde mu to roztomilé. Natáhne k ní ruku. Zároveň ji přejede uznalým pohledem od hlavy až k patě a pak se usměje na Syr. Kradete my slova z úst, madam. Obrátí se zpět k Mem a nakloní se trochu blíž k ní. Nemusíte ze mě mít strach, slečno. Řekne tiše a jeho horký dech jí ovane tvář.

[Syriana Spinnel]

Následujte mne prosím do restaurace, váš stůl je připravený? +mrkne očkem na Ashera a je ráda, že je v takové pohodě, protože nepřišel za ní, ale to jí nezakazuje ho očumovat že+

[Memory]

"Ďakujem." to smeruje k obom.
Keď sa k nej Asher nakloní, jemný záchvev prebehne celým jej telom. Sama nevie, prečo tak reaguje. Asi podvedome cíti určité nebezpečenstvo, no po Asherových slovách sa trochu ukľudní. Usmeje sa. "Pred neznámym máva väčšina ľudí strach. Prepáčte."

Spolu s ním sa pohne za Syrianou.

[golux]

koukne na Syrianu Jé, já tě v tom šeru nepoznala... to jsi hodná. Na jedničce? No, víš... trochu se ošije kdysi jsme byli přátelé... tak jsem ho chtěla pozdravit... ale možná, že to není dobrý nápad... rozhlíží se No, asi si zajdu do restaurace a něco si dám... třeba ho tu někde potkám... tak díky zamává jí a zamíří k restauraci

[Asher]

Když prochází kolem recepce, rozloučí se a vyjde s Memory do vlahé noci. Otočí se na ni a v měsíčíním svitu jsou jeho oči téměř stříbrné. Tak ještě jednou děkuji za krásný večer, Memory. Usměje se a pak náhle zvedne její ručku ke rtům a zlehka po ní přejede svými hebkými rty, zároveň se jí dívá do očí. Po chvíli ji pustí a ustoupí z jejího osobního prostoru, který teď trochu narušoval. Opře se o černou limuzínu, stojící u kraje a s úsměvem ji pozoruje.

[Memory]

Pokojne opláca jeho pohľad, no jej srdce bije ako o život. So strachom to však nemá nič spoločného. "Ja ďakujem vám, monsieur Asher." usmeje sa. "Dovidenia." povie potichu, hlas sa jej mierne zachveje. Venuje mu ešte jeden rozpačitý úsmev a premiestni sa na Mýtinku.