Restaurace

[Syriana Spinnel]

+Je opravdu potěšená, když to pochválí chuť jídla a jako na zavolanou mu číšník donese jeho steak hned jak dojí polívku+
Vy jste z Ameriky? +Je docela překvapená+ Tam jsem nikdy nebyla, jaké to tam v St. Luise máte. Počkejte, vlastně byla, tam jsou přeci Provinilé slasti že ano? +Zase se na něj tak podívá, jestli ví, či neví+

(Klidně ať přestěhuje, pokoje naděláme a Syr bude pracovat do rozervání těla )

[Richard]

Ano, to jsou. Docela překvapeně na ni koukne. Takže jste tam byla? Já jsem totiž slyšel, že Jean-Claude tak trochu rozšířil pole působnosti a zřídil pobočku i tady. Nebo spíš po tom, co začalo být u nás trochu horko, zvolil taktický ústup. Pousměje se. Možná bych ho mohl navštívit. Zamyslí se na chvilku

[Syriana Spinnel]

Ano +pousměje se+ Jean-Claude tady má svůj podnik. Vy se s JC znáte? +podívá se na něj+ Promiňte, nechci vyzvídat +uculí se+ Pravdou je, že do Slastí občas zavítám +pohrává si se skleničkou v ruce a tak trochu myslí na Aubreyho a potutelně se usmívá+

[Richard]

Ano, tak trochu se známe. On vlastně ani člověk nemůže žít v St. Louis a neznat Jean-Clauda a jeho proslavený podnik. Opravdu? A mohla byste mi někdy ukázat, kde tady je? Bude fajn, vidět tu nějaké známé tváře. Pousměje se. I když ani proti novým nic nemám. Mrkne na ni.

[Syriana Spinnel]

Jak už jsem dnes řekla, k vašim službám +blískne bílýma zoubkama+ Jak budete chtít stačí mi dát vědět a já už vás tam dopravím. Vsadím se že vy velmi brzo získáte nějaké nové kontakty, přátelé +dívá se na něj takovým tím slintajícím pohledem a pak se zase vzpamatuje+ Možná byste měl vědět, že v tomto světě nežijí jen... obyčejní lidé +řekne rozvážně+

[Richard]

Usměje se. No já v to taky doufám. Obyčejní lidé? No s tím trošku počítám. Znám Jean-Clauda a jeho lidi, tak mě myslím máloco překvapí. Pousměje se.

[Syriana Spinnel]

Abyste se nedivil +mrkne na něj a mávne jen tak ledabyle rukou a voda se mu promění na víno a svíčky na stole se sami zapálí+ Červené se k steaku hodí lépe, myslím

[Richard]

Zůstane několik vteřin překvapeně zírat, pak se ale vesele zaculí. Takže ještě k lykantropům a upírům přidám kouzelníky. No proč ne. Usměje se a pozvedne skleničku s vínem. Tak na vás a tento nevšední svět.V očích mu zajiskří a nepatrně povlí svou moc, která se rozlije kolem jako teplá voda s vůní nočního lesa. Po očku ji pozoruje, jestli to zaregistruje.

[Syriana Spinnel]

Pravda +zasměje se ráda, že jí tam neodpadnul šokem a přitukne si s ním. Pak ucítí nějakou vůni... stromy? a mimoděk si přejede dlaněmi po nahých pažích+ Ale vy taky nebudete jen obyčejný muž, že pane Zeemane? +když už jsou u té upřimnosti no+

[Richard]

Usměje se, čekal že to ucítí. Ne to nejsem. Jsem to, co Jason. Jistě ho znáte, když chodíte do Slastí. Usměje se.