Zákulisí

[Rebecca Altamirano]

Vejde do zákulisí, na tváři nadšený úsměv a v očích ještě trochu vzrušení. Tedy drazí kolegové... Já nemám slov a to mě prosím jen tak něco nerozhodí. Bylo to vážně úžasný, dokonalý, prostě... Mrkne s úsměvem na Jean-Clauda. ... à couper le souffle! No prostě gratuluju. Uculí se a radši sklapne, aby nemlela kraviny:)

[Jean-Claude]

*usměje se na Beccy a oči mu modře zajiskří* jsem rád, když po mých idées, zůstávají ostatní...bez dechu.*dodá po chvíli přemýšlení*

[Rebecca Altamirano]

Jo bez dechu je přesný.... Vzpomene si na Lanu. Někteří zapoměli dýchat na třičtvrtě představení. Zaculí se vesele.

[Jean-Claude]

Tak pokud u toho zvládnou neomdlít...*pokrčí ležérně rameny* tak osobně nemám nic proti tomu...*a pohled mu padne na opodál sedícího Aubreyho, tak si ho vezme stranou a chvíli nad něčím debatují. Tedy, J-C mluví a Aubrey poslouchá. Nejdřív se tváří mírně nevrle, ale když dodá J-C jméno, tak mu očka trochu zajiskří a pomalu přikývne. J-C se zatváří spokojeně a propustí ho.*

[Aubrey]

*radši se jde podívat po něčem na osvěžení, aby si J-C nevymyslel nic dalšího*

[Rebecca Altamirano]

Vleze do zákulisí a tak trochu doufá, že bude Asher někde pryč. A pokud možno i s Jean-Claudem. Sotva ale vejde, je jí jasný, že tohle se nesplní. Asher sedí pohldoně usazený v jednom z bílých kožených křesel, na sobě černé kožené kalhoty a bílou hedvábnou košili. Zlaté vlasy mu padají po ramenou jako vodopád a když vejde, zvedne k ní své husky modré oči od nějakého čtení. Že by DV? Becca jen polkne. Emm..Ashere. Nechci rušit nebo tak něco, ale v baru je někdo, kdo by s tebou rád mluvil. Pohlédne na něj a skoro ho poprosí, aby byl hodnej, ale nakonec radši mlčí.

[Asher]

Usměje se když ji vidí vejít, ale ihned vycítí, že je mírně nervózní. Když se zmíní, že na něj někdo čeká, pozvedne zvědavě obočí a ladným pohybem vstane. Opravdu? Tak to se půjdu podívat, kdo by to asi tak mohl být. V očích mu zajiskří, takže je úplně jasné, že ví kdo to je. Půjdeš se mnou? Podívá se na Beccy. Ta po chvilce váhání jen krátce kývne. Ovšem představa, že by od sebe musela odtrhávat nasraného vlkodlaka a mocného Vyššího upíra, se jí moc nelíbí. Bezděčně se dotkne svých zbraní, jakoby se pokoušela uklidnit. Ne že by to pomohlo. Společně vyjdou na bar.

[Memory]

Priletí sova a nejakým spôsobom sa jej podarí doručiť odkaz na stolík. Hneď odletí.

Drahý Asher,
ďakujem Vám za Vaše pozvanie. Myslím však, že budem preferovať pohárik pred večerou, určite to chápete. Momentálne sa nachádzam mimo LoS, ale v piatok večer by som už mala byť späť. Ak Vám to vyhovuje, pošlite mi, prosím, odpoveď aj s miestom, kde sa stretneme.
Memory

[Jean-Claude]

*vejde do zákulisí a rozhlídne se...nikde nikdo* to všichni emigrovali, mon dieu...*opře se o bílé křesílko a chvíli se zamyšleně stojí se zavřenýma očima*

[Memory]

Sova donesie obálku s lístočkom:

Nedeľa mi vyhovuje. Počkám Vás na recepcii.
Do skorého videnia.
Memory