Zákulisí

[Jean-Claude]

*neomylně vystrčí nos z kanceláře právě včas, aby viděl Ashera na cestě za "svačinkou* a...mon ami, odpočal sis? Můžeš na chvíli?*nečeká a zase zajde do kanceláře*

[Rebecca Altamirano]

Přemístí se před Slasti a vejde zadním vchodem přímo do zákulisí. Všude klid, což jí vyhovuje a jde rovnou do baru, aby zkontrolovala, co je třeba doobjednat. Sedne si na židli, mokrý vlasy si přehodí na záda, přitáhne si k sobě papíry a ponoří se do práce.

[Syriana Spinnel]

+Zaklepe na dveře bez kliky, u předního vchodu nikdo nebyl, tak to zkusí tady, Becca nebyla na Altamiranu a tak nějak doufá, že není ve Finsku. Čeká a čeká+

[Rebecca Altamirano]

Zaslechla ze zadu nějaké klepání, tak se zvedne a jde otevřít. Překvapeně čučí na Syr. Jee...ahoj, co ty tady? Usměje se a ustoupí, aby mohla projít.

[Syriana Spinnel]

Ahoj, neruším tě? +pousměje se+ no tak nějak jsem slíbila mému chlapovi, že navštívím kamarádku +vkročí do podniku+ nechceš třeba pomoct uklidit bar? nebo tak něco? +nahne se k ní+ trochu se nudím víš? +mrkne na ni+

[Rebecca Altamirano]

Jasně, že nerušíš. Popravdě...teď jsem se vrátila z Finska. Uculí se. Pojď, půjdem na bar, musím pár věcí doobjednat. Ušklíbne se. V zájmu toho dodavatele doufám, že to zvládne dovézt do zítřka. Blýskne jí v očích a vede jí chodbami do baru. Ne, díky. Jinak je tu naštěstí všechno v cajku. Usměje se. Tak nudíš? Jak je to možný? Pozvedne obočí, ale v očích jí vesele zajiskří.

[Rebecca Altamirano]

Sundá si botky a stočí se do klubíčka na jednom z kožených gaučů. Je zrovna bílej, tak tam tak pěkně kontrastuje, celá v černém, vlasy rozsypané po bílé kůži jako roztažená havraní křídla. Přičaruje si jen slabou deku a vmžiku spí jak andílek:)

[Nathaniel]

Prochází se zákulisím coby leopardík a když uvidí spící Beccy, přijde tichounce k ní a hrubým, kočičím jazýčkem jí přejede po odhaleném předloktí.

[Rebecca Altamirano]

Když ucítí cosi vlhkého na předloktí, prudce sebou trhne a posadí se a když uvidí vedle sebe leoparda o trochu menšího než poník, úlevně sebou plácne zpátky na gauč, natáhne ruku a pohladí Natha po hlavě. Nathanieli, nebýt těch tvých filakových oček, leknu se mnohem víc. Usměje se na něj, vstane a deku naaranžuje přes pohovku. Tak pojď, půjdem se mrknout jestli došly naše zásoby a pak na bar, ať je všechn v cajku, jestli někdo přijde. Vydá se dozadu a Nathík poslušně za ní.

[Nathaniel]

Po cestě se odpojí a zapluje do tmavého rohu a když po pár minutách zase vyjde, má svou lidskou podobu a znovu následuje Beccy.