KDO JE KDO: REMUS LUPIN
Vlkodlak. Hrůzné stvoření temnot, o úplňcích zabíjející a trhající bezcitně vše živé kolem sebe. Nelítostné vraždíci monstrum. Zabiják. To je legenda.
Kdo by ovšem uvěřil, že Remus Lupin, milý, přátelský, rozvážný, skromný, dobrosrdečný, vždy ochotný každému pomoct, dobrák od kosti, je jedním z těchto nočních stvůr? Nicméně je to tak. Naštěstí ale svůj handicap pomocí vlkodlačích lektvarů dokáže držet už léta pod kontrolou a neublíží. Zkrátka, mírumilovný vlkodlak.
V těchto dnech slaví významné životní jubileum, padesátiny. Desítky let nesčetných bolestivých proměn se podepsaly na jeho vzhledu. Tvář kolem očí a úst mu zdobí jemné vějířky vrásek a hnědé vlasy má semtam protkané stříbrem. Přesto je to jeden z nejžádanějších mužů v naší zemi a nejedna hříšnice o něm tajně sní.
Remus je ale nespoutaný vlk samotář, nedá se tak snadno polapit. Před pár lety se to povedlo Manori, která byla dlouho jeho stálou partnerkou, kdysi měl jistou slabost i pro Darkness. Léta byl sám, nechodil moc mezi lidi a žil v ústraní, nyní ale po dlouhé době opět našel lásku a zblížil se se Styx. Po jejím boku omládl o několik let a začal se opět objevovat ve společnosti. Nedá se přehlédnout, jak se poslední dobou změnil, a to rozhodně k lepšímu.
V posledním čase se mu celkově daří i v jiných oblastech, než citových. Po letech konečně našel zaměstnání a věnuje se péči o kouzelné a nebezpečné tvory v Beast Company, kde spojuje práci se svým koníčkem, věnuje se studiu různých magických a mystických zvířat a vyhledávání živých exemplářů. Sám ale nemá žádné vlastní, pokud se do toho nepočítá, že on sám je někdy „zvíře“.
Pochází ze staré dobré Anglie a bydlí v útulném srubu v hlubokých hvozdech Black Mountains ve středním Walesu. Je to jeho oblíbené místo a tráví zde většinu svého času. Je to romantik, má rád procházky přírodou, takže tady si přímo přijde na své. Je pro něj přirozené pohybovat se nocí. Taky rád posedí s přáteli nad sklenkou dobré whisky. Blízko má především k rodině Blackových a Postrachovcům.
Je to moc milý společník, nezkazí žádnou zábavu a jak sám přiznal, k jeho neřestem patří sklon občas si nevázaně užít. Jeho jistá oblíbenost na večírcích zajišťuje různé pikantnosti, ale ani za nic nechtěl prozradit víc. Holt gentleman.
Nesnáší násilnické chování a brutalitu „kolegů vlkodlaků“, díky kterým ti ostatní trpí diskriminací. Je tak trochu ze staré školy, nestáhne nikoho do nějaké nepravosti, nedokáže být neupřímný, nezradí přátele, pomůže každému, kdo ho o pomoc požádá. Nestojí o to, aby se vyhříval na výsluní společnosti, ale zase se neztratí. Kdysi býval členem Fénixova Řádu a uznává dobro, jak to jen jde (a propo, jak si tedy může rozumět se smrtijedkou? Že by ji napravil?).
Je velice zběhlý v obraně proti černé magii a baví ho práce se dřevem, vlastně jakákoliv užitečná práce (prý například spánek). Má rád pohodu, klid, přírodu a hrozně rád spí. Ve svém jídelníčku preferuje flák masa na jakýkoliv způsob (šelmu v sobě nezapře) a k tomu odpovídající pití. Prostě gurmán.
Do budoucna by si přál udržet si práci a dočkat se toho, aby byl vlkodlačí lektvar míň nechutný. O nezapomenutelných zážitcích se moc vyjádřovat nechtěl, tedy o těch špatných, nakonec se ale zmínil o pokousání vlkodlakem ve svém dětství a smrti svých přátel. Naopak s nadšením vyprávěl o tom, jak ho potěšilo, že konečně dostal přes diskriminace vlkodlaků dobře placenou práci, které se může věnovat a o svém seznámení se s jistými zajímavými lidmi.
Rozhovor s tímto vlkodlakem byl velice příjemný a odboural všechny mé zažité předsudky vůči těmto krvežíznivým bestiím temnot. Není to typ člověka, který by komukoliv úmyslně ublížil.
Storm