Tir: +Konečně se mu podaří stáhnout tričko.+ Vzdávám se, to je přesila...+ dělá, jako že se chce vykroutit a utéct, ale ve skutečnosti ji jen velmi šikovně chytne obě ruce.+ Tak tobě ta ranní lekce nestačila, divoško?+ Směje se a nechá se okousávat.+ Ty bys chtěla ještě?
Fab: přestane ho okusovat. lekce? to jsme jako v kurzu? koukne na něj mírně znechuceně. a zvláční. já se chtěla mazlit... já nemám žádné postranní úmysly, jako někdo... dělá, že se nic neděje... proč jí to nevěříme ?
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.
Tir: (+Fabien se nenechá opít rohlíkem - cha ) Ale ještěrko +zavrní roztomile+, já se chtěl taky jenom mazlit, ale důkladně. No, když nechceš...+vypadá, jakože chce vstát, ale když se Tirage nesoustředí, prudce se otočí a octne se nad ní+...tak tě budu muset pomazlit stejně!
Fab: jak myslíš... mírně se usměje, protáhne se a zavře oči. a schválně na něj neshá, nelíbá. co se s ní děje, se dá poznat jenom podle trochu zrychleného dechu a tepu. (to jsme zvědaví, jak dlouho jí to vydrží...)
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.
Tir: +A protože je Tirage bez trička, užívá si Fab jemného mazleníčka. Utrhne stéblo, kterým putuje po jejím krku a ramenech, doputuje s ním na ňadra a nechá travinu kroužit kolem jejích bradavek a pak s ní hned přeskočí na její rty. Lehne si vedle ní na bok do trávy a pomalu si užívá její boj.+
Fab: nehýbá se, má pořád zavřené oči a mírný úsměv. trochu to vypadá, že spí. ale po jeho hrách jí tuhnou bradavky a dech se prohlubuje. ňadra se zdyvhají a klesají čím dál víc.
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.
Tir: +Maniakálně se šklebí, protože ví, že tohle už nemůže Tir dlouho vydržet. Zajede stéblem k jejímu pupíku, kde pomalu zakrouží, pak si klekne a přidá se svým jazykem. Jak zanechává na břiše vlhké stopy, které mírně ovívá vánek, vidí, že Tir naskakuje husí kůže. Přejede rukou po jejím podbřišku, ale kalhoty jí nerozepíná. Jen lehce jí přes látku pohladí mezi nohama a stáhne se zpět.+
Fab: šimrání kolem pupíku ji donutí prohnout se v kříži a pod dotykem jeho jazyku se začně chvět. koutky rtů se jí nejdřív rozjíždí a cukají. pak otevře oči a podívá se na něj, když se jí přestane dotýkat. dívá se a dívá, něžně, a (kupodivu) mlčí.
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.
Tir: +Ta situace je hodna zaznamenání do kronik a letopisů, neboť Fabien mlčí taky a jenom si ji prohlíží a usmívá se. Má strach porušit posvátnost tého chvíle a už se nadechuje, že ji vyzná znovu lásku, když....když se mu zakousne do kotníku jedno ze štěňat.+ Doprčic...jau...to snad...kde je tady nejbližší útulek?
Fab: vstane do sedu a plácne štěně: Bebe! nech toho! to se dělá! štěně uteče kus dál a honí se s Berrym. Tir chytne Fabiena kolem krku a políbí ho jemně. bradavkami se dotkne jeho prsou, lehoučce. to bych ti stejně nedovolila... dát je do útulku... zase mu hledí do očí a začne se nosem otírat o jeho nos.
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.