Zákulisí

[Aubrey]

*rači neříká nic jen přemýšlí, že se to dneska tady na chodbě mimoozníma upírkama jen hemží... a s tím se rozloučí a vydá se hledat Theresu, aby s ní domluvil ten výstup...*

[Rebecca Altamirano]

Adam jí přinese vzkaz, který sem poslali z Altamirano Hall. Když si přečte těch pár slov, vzbudí to v ní zvědavost a tak se přemístí k Syr.

[Theresa]

*sedí si pěkně bokem a prochází si s Aubreyem poslední detaily představení*

[Asher]

Ze zákulisí pozoruje Aubreyho vystoupení a "známé" u vip stolku. Slabě se usmívá a je zvědavý, co to s nimi udělá.

[Jean-Claude]

*dojde do zákulisí z podia, cestou se až nestačí divit, že se nechal přemluvit...ale když slyší ten hromový potlesk, tak se pousměje...stále do půli pasu se zastaví a opře se rukama o křesílko...zbytkem podniku se to šíří jako telegram, jaký byl závěr...a je tak nějak vylidněno, moc lidí nechce jít teď J-C na oči..co kdyby..*

[Asher]

Vejde do zákulisí a opře se o zárubeň dveří. Pozoruje Jean-Clauda. Magnifique...Řekne tiše a slabě se usmívá. Nevím jestli některé z hostů nebudem muset odnést.

[Jean-Claude]

*když Asher promluví, tak se vzpamatuje,jak byl myšlenkama jinde, pomalu se otočí a opře o křesílko zadkem* nu, to asi ano... *slabě se pousměje, oči mu v šeru jiskří* překvapils mě..*zadívá se na něj a na svou košili v jeho rukou* čekal jsem nějaký zvrat, ale tohle...

[Asher]

Blýskne oslnivým úsměvem, bez zoubků. V tom případě účel splněn. Pomalu dojde k němu a podá mu košili. Já si zas nebyl vůbec jist, jestli tu hozenou rukavici zvedneš. Podívá se mu do očí.

[Jean-Claude]

jen si ji nech..jako trofej..*vezme si od něj košili..usměje se* koukám že jsi tu svou někde zapomněl..*popíchne ho, a pak mu přes ramena přehodí tu svou, a oblíkne mu ji, takovým trochu starostlivým gestem, aby jako snad chudinka nenastyd:) a pokrčí rameny* To nešlo jinak.. jednak by to nemělo ten efekt a pak jsem tě tam nechtěl nechat stát samotného...co je jedna spálenina a pár ran...*jen jeho oči prozrazují, že to nebyly jizvy, kvůli kterých nevystupuje*

[Asher]

Koukne na sebe a uculí se. No jo, nejspíš se o ní dámy porvaly. Když mu oblékne košili, malinko se mu rozšíří oči. Rukou pohladí to rudé hedvábí, jakoby hladil jeho. Dívá se mu do očí. Já vím moc dobře, jak to bylo pro tebe těžké. Vážím si toho. Vážím si tebe, ale to víš. Zvedne ruku a zlehka přejede po jeho krásné tváři, pak nechá ruku klesnout a o krok ustoupí. Co myslíš, že se stane, až se objevím na baru? V očích mu zase jiskří ďábelské plamínky. Schválně přerušil to "něco" co se vznášelo mezi nimi.