Ložnice

[Syriana Spinnel]

+když už je konečně hotová, pohladí ho po tváři a dívá se na jejich odraz v zrcadle+ Copak to máte za tajemství s Nicolettou? +zeptá se zvědavě+

[Viktor Lafayette]

Jí jsem se přece taky musel zeptat jestli si tě můžu vzít.

[Syriana Spinnel]

+otočí se k němu objímajíc ho kolem pasu+ a co ti na to řekla?

[Viktor Lafayette]

+usměje se na ni+ Dovolila mi to.

[Syriana Spinnel]

+uculí se+ ví líp než její maminka co je pro koho dobré +spojí své rty s jeho+

[Viktor Lafayette]

+opětuje polibek+ Půjdeme?

[Syriana Spinnel]

Jistě +Chytne se ho za ruku, ještě popadne kabát+ tak můžem

[Viktor Lafayette]

+přemístí je do Vstupní haly Coiméad Mí+

[Syriana Spinnel]

+Hluboko ze skříně vytáhne starou koženou tašku a naskládá do ní nějaké džínsy, trika, spodní prádlo, termo ponožky, svetr a nahoru přihodí několik balení nábojů do magnumu. Oblíkne si uplé kalhoty a nátělník, mikinu a vysoké kožené boty až pod kolena. Vytáhne svůj starší dlouhý kožený kabát a ještě než si ho obleče navlíkne si ramenní pouzdro+ Je čas vyrazit na cestu

[Syriana Spinnel]

Do postele si natahá všechnu čokoládu co doma má, k tomu si uvaří konvici kakaa a pustí si potichu hudbu, jinak je v celém domě klid a ticho. Syr se cpe sladkostmi na štíholou linii momentálně kašle a když ji přijde Arnold s Hildegardou zkoíntrolovat zdlachmí je a tulí se s nima. Pak se k ní nasomrujou i Sun a Moon až se Syr v posteli skoro ani nemůže hnout, oblizujou jí obličej a jemně ju ňufákama uňufávají No jo hladí je Syr já vás mám taky ráda